Regenerace
Definice: obnova zaniklé tkáně tkání novou, funkčně i morfologicky rovnocennou
Podle schopnosti regenerace dělíme tkáně na:
1. permanentní, neschopné regenerace (kardiomyocyty, neurony) – jejich poškození a neschopnost regenerace (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda) jsou nejčastější příčinou smrti
2. stabilní, s omezenou regenerační schopností, jejich regenerace se zrychluje při poškození (játra, ledviny)
- žlázové epitely − játra, výstelka tubulů ledviny, regenerují dlouho a jen za určitých podmínek
3. labilní, neustále regenerující (krvetvorná kostní dřeň, povrchový epitel – kůže, děložní a střevní sliznice atd.), jejich neustálá obnova je pro život nezbytná
- regenerace krycích epitelů − reepitelizací z kambiové vrstvy nebo z okolí, při hlubším defektu se nejdříve tvoří granulační tkáň
- výjimkou je střevo: i hlubší defekt se hojí pouze reepitelizací, protože kambiová vrstva (Lieberkühnovy krypty) je hodně hluboko a obvykle část zůstane zachovalá, proto po např. zánětu nezůstávají ve střevě jizvy
- adnexa neregenerují, proto je jizva suchá, bez chlupů
- epitel dutiny ústní regeneruje rychle (když se něco nehojí, je to buď nádor, nebo má pacient poruchu imunity)
Nutnými podmínkami regenerace epithelu jsou:
- neporušená bazální membrána nebo soustava retikulárních vláken jako vodítek růstu
- zachování kambiové vrstvy (např. stratum basale epidermis, buňky periportálních polí jaterních lalůčků)
Regenerovaný epitel je v časném stadiu regenerace tvořen nepravidelnými buňkami s bazofilní cytoplasmou a častými jadernými odchylkami (polymorfie jader, mitózy, vícejadernost…).
Hlavními podněty k regeneraci jsou zřejmě dány poklesem inhibitorů růstu (tzv. chalony) a ztrátou kontaktní inhibice růstu. Rozsah regerenace má určité hranice – např. při rozsáhlém defektu epidermis předstihne epitelizaci tvorba vazivové granulační tkáně a tak ke zhojení defektu je nutné přesazovat „sazenice“ epidermis, aby sloužily jako epitelizační centra.
Obsah |
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Externí odkazy
upravit Zdroj
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. ©2004. [cit. 6.10.2010]. <http://langenbeck.webs.com>.