Revmatická endokarditida

Revmatická horečka je akutní zánětlivé onemocnění, které vzniká 2–4 týdny po streptokokové tonzilitidě či faryngitidě (po infekci faryngu či tonzil β-hemolytickým streptokokem skupiny B, vzácně skupiny C nebo G). Revmatická horečka je systémové onemocnění, při kterém může dojít k postižení kloubů (migrující artritida), srdce (karditida), CNS (chorea minor) nebo kůže (erythema marginatum, podkožní uzlíky).

Některé části streptokoka mají antigenní potenciál a stimulují tak buněčnou i humorální imunitu. Zkříženou reakcí pak vznikají protilátky reagující s kardiomyocyty za vzniku myokarditidy, buňkami endokardu za vzniku endokarditidy, vzácněji i s neurony za vzniku chorey. Co se endokardu týče, nejčastěji je postižena mitrální chlopeň (mitrální regurgitace, mitrální stenóza), méně často pak chlopeň aortální (aortální regurgitace v kombinace s aortální stenózou). Nezřídka při revmatickém postižení srdce vídáme i AV-blokádu I., II. nebo III. stupně.

V rámci revmatické horečky mohou být postiženy všechny tři vrstvy srdeční stěny. V takovémto případě hovoříme o tzv. pankarditidě, což je kombinace současně probíhající endokarditidy, myokarditidy a perikarditidy. Postižení srdce při revmatické horečce je přitom vždy velice vážným stavem, který může v důsledku těžké myokarditidy či hemodynamicky závažné chlopenní vady vyústit až v srdeční selhání či smrt.

Obsah 1 Klinické příznaky 2 Diagnostika 3 Léčba 4 Odkazy 4.1 Související články 4.2 Použitá literatura

upravit Klinické příznaky

Mezi klinické příznaky revmatické pankarditidy řadíme horečku, únavu, palpitace, dušnost, popř. další známky kardiální insuficence.

upravit Diagnostika

Diagnostika se opírá o:

• anamnézu (streptokoková tonzilitida, streptokoková faryngitida, postižení dalších orgánů v rámci revmatické horečky);
• fyzikální vyšetření (chlopenní šelest, perikardiální šelest, známky srdečního selhání);
• laboratorní vyšetření (CRP, FW, leukocytóza, ASLO protiláky);
• EKG (AV blokáda, nespecifické ST změny);
• transtorakální, popř. transezofageální echokardiografii.

upravit Léčba

• Klid na lůžku.
• Intramuskulárně Penicilin G, na který naváže depotní forma penicilinu.
• Prednison.
• Kyselina acetylsalicylová.

upravit Odkazy

upravit Související články

• Neinfekční endokarditida
• Infekční endokarditida

upravit Použitá literatura

• ASCHERMANN, Michael, et al. Kardiologie. 1. vydání. Galén, 2004. s. 1183-1185. ISBN 80-7262-290-0.

• KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-430-X.