Rickettsiózy
Z WikiSkript
Hodnoceno 5x, počet editací 25, počet autorů 15
Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)
Rickettsie – obligátní intracelulární parazité, řadí se spíše k bakteriím.
Obsah |
upravit Skvrnitý tyfus (typhus exanthemicus)
- původce: Rickettsia prowazeki (popsal ji prof. Prowazek, rodák z Čech)
- projevy: vysoké horečky, bolesti hlavy a makulopapulózní exantém
- probíhá-li opakovaně, je mírnější – Brill-Zinserova nemoc
- zdroj: krev nemocného
- přenos: vší šatní, která kouše a svědí; rickettsie jsou v trusu, proniknou kousnutím nebo přes exkoriace; lze se nakazit i vdechnutím prachu s tímto trusem
- inkubační doba: 10–14 dní
upravit Patogeneze
- množí se v endotelu, který pak proliferuje a nastává tvorba mikrotrombů perivaskulárně – infiltrace neutrofily, makrofágy a lymfocyty (skvrnivkový uzlík)
- napadá hlavně CNS, myokard a kůži
upravit Klinický obraz
- náhlá horečka a třesavka, prudké bolesti hlavy
- tachykardie, hypotenze, nedoslýchavost, světloplachost a suchý kašel
- faryngitida a meningeální dráždění
- 4.–7. den se objevuje exantém, který může vymizet, ale častěji hemoragizuje a vznikají tak tmavohnědé pupeny (první na hrudníku, vynechává obličej, dlaně a plosky)
- po objevení vyrážky nastává zhoršování – stupor, deliria (utíká z lůžka), inkontinence moči a stolice
- 9.–19. den může končit smrtí, jinak do 14 dní se stav upraví
- KO: leukopenie, aneozinofilie
upravit Komplikace
- bronchopneumonie, otitis media, hnisavá parotitis, furunkulóza, trombóza
upravit Diagnóza
- epidemiologická situace + klinický obraz + Ig
- po infekci zůstává imunita, ale často perzistuje infekce latentně v člověku a později při oslabení se projeví jako Brill-Zinserova nemoc
upravit Prognóza
- před érou ATB činila úmrtnost 20–40 %, při včasném podání ATB se radikálně snížila na 1 %
- vyléčená nezanechává následky, u dětí je průběh mírnější
upravit Terapie
upravit Skvrnivka krysí (endemický tyfus)
- původce: Rickettsia typhi
- rezervoár: potkani
- přenos: blechou
- nemoc lidí zaměstnaných ve skladištích a přístavech
upravit Klinický průběh
- jako mírnější skvrnitý tyfus, komplikace vzácně
upravit Horečka Skalistých hor (Rocky mountain spotted fever)
- původce: Rickettsia rickettsii
- rezervoár: obratlovci
- přenašeč: klíště
- 4–8 dní od přisátí klíštěte jsou patrné celkové příznaky, makulopapulózní eflorescence na zápěstích
- těžký průběh, postižení cévního systému, letalita 5 %
upravit Africká klíšťová horečka
- v oblasti Středozemí
- původce: Rickettsia conori
- přenos: klíšťaty parazitujícími na psech (často černá skvrna v místě přisátí klíštěte)
upravit Rickettsiové neštovice
- původce: Rickettsia akari
- přenos: roztoči
- zdroj: hlodavci
- celkové příznaky s makulopapulózním exantémem
upravit Horečka Q
- původce: Rickettsia burneti; když byla objevena, nebyl znám její původce, proto Q (query = otazník)
- akutní horečnaté onemocnění, prudký začátek, bolesti hlavy, atypická pneumonie
- zdroj: hlodavci, ptáci
- přenos: klíšťata, na jiné zvíře (ovce, kozy); nemocná zvířata mají rickettsie v mléce, moči, v sekretu dýchacích cest; přenos na člověka se děje buď přímým kontaktem se zvířaty nebo při zpracování produktů z nakažených zvířat
upravit Klinický obraz
- náhlý začátek s horečkou, bolesti hlavy
- pátý den: suchý kašel, bolesti na hrudi, fyzikální nález většinou chudý; na rtg patrná atypická pneumonie perihilózně (u starších může připomínat i karcinom)
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Externí odkazy
upravit Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.
upravit Použitá literatura
- HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
- LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.