Rizikové faktory vzniku nozokomiálních nákaz
Z WikiSkript
Hodnoceno 2x, počet editací 17, počet autorů 14
Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)
- mikroorganismy způsobující nosokomiální infekce patří mezi tzv. podmíněné (oportunní) patogeny.
- podmínkou musí být:
- přirozené obranné mechanismy jsou poškozeny (poranění kůže, poškození sliznic, porucha fyziologických dějů, překážky v odtoku moče, překážky plicní ventilace, cizí tělesa ve tkáni, umělohmotné náhrady v cévním řečišti, katetry aj.)
- je snížena funkce imunitního systému
Obsah |
upravit Podle zdroje infekce nosokomiální infekce dělíme
upravit Exogenní nemocniční nákazy
- původce byl do vnitřního prostředí pacienta zavlečen zvenčí
- zdroj – nemocniční personál
- k přenosu dochází:
- rukama personálu, při převazu rány, kontaminovanými přístroji a nástroji při invazivních zákrocích
- podcenění relativních banálních onemocnění ze strany personálu – faryngitidy, kožní hnisavé infekce, lehká průjmová onemocnění
- zanedbávání některých základních hygienických opatření – hlavně důsledné mytí rukou mezi ošetřením jednotlivých pacientů
upravit Endogenní nemocniční nákazy
- jde o infekce vyvolané některou ze složek běžné mikroflóry postiženého, zavlečenou z místa svého přirozeného výskytu na jiné místo makroorganismu, většinou během operace nebo invazivního diagnostického či terapeutického výkonu.
upravit Mezinárodně uznávaná klasifikace CDC (Centers for Disease Control – USA)
- chirurgicky vzniklé infekce: incizní infekce (ranné), hluboké chirurgické infekce
- infekce močových cest
- s příznaky (teplota, vyšší procento bakterií v moči aj.)
- bez příznaků (močový katetr déle než 6–7 dní vede k pozitivní kultivaci v moči) – pneumonie, nákazy přenesené krevní cestou
upravit Z epidemiologického hlediska
- nespecifické, které probíhají nejen v nemocnicích, ale mohou se šířit i v jiných kolektivech dané lokality (například alimentární infekce, zejména pak salmonelové).
- specifické nákazy vznikají pouze jako důsledek diagnostických nebo terapeutických zákroků (často inokulace či implantace agens přímo do tkáně, rány, močového traktu apod.; méně často se infekce šíří kapénkami nebo alimentární cestou). U těchto nákaz nevzniká trvalá imunita. Obvykle nejsou ani přenosné (až na výjimky) na osoby kolem nemocného.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Zdroje
- Bednář, M. et al.: Lékařská mikrobiologie. Marvil, Praha 1996
- Lobovská, A.: Infekční nemoci. Karolinum, Praha 2002
- Votava, M., Ondrovčík, P.: Vybrané kapitoly z klinické mikrobiologie. Masarykova universita, Brno 2002