Rozdělení dětského věku a charakteristiky jednotlivých období

Pediatrie se zabývá zdravím a nemocí lidského jedince od narození až do do dospělosti – v ČR do 19. narozenin (do věku 18 let a 364 dnů). Pediatrie je naukou o vývoji lidského jedince.^[1]

Obsah 1 Prenatální období 2 Novorozenecké období 3 Kojenecké období 3.1 Psychosociální vývoj 4 Batolecí věk 4.1 Psychosociální vývoj 5 Předškolní období 5.1 Psychosociální vývoj 6 Školní období 6.1 Psychosociální vývoj 7 Období dospívání 8 Odkazy 8.1 Související články 8.2 Zdroj 8.3 Literatura

upravit Prenatální období

Prenatální (nitroděložní, intrauterinní) období rozdělujeme na:

• období embryonální (zárodečné) – prvních 8 týdnů – tvoří se základy orgánů

• • 1. týden – oplodnění a uhnízdění vajíčka
  • 2. týden – embryo má 2 vrstvy buněk
  • 3. týden – první vynechaná menstruace u matky, embryo má 3 vrstvy buněk
  • 4. týden – embryo má již lidskou podobu, uzavírá se nervová trubice, tvoří se základy končetin, embryo měří 4–5 mm
  • 5. týden – tvoří se prvotní ústa a základy prstů na rukou
  • 6. týden – tvoří se prvotní nos a patro, embryo měří 21–23 mm
  • 7. týden – tvoří se základ očních víček
  • 8. týden – objevují se zřetelné pohlavní žlázy (testes či ovaria)
• období fetální (období vývoje plodu) – od 9. týdne do narození

• • 9. týden – fetus je dlouhý 5 cm a váží 8 g
  • 38.–41. týden – obvyklý termín porodu
• prenatální období je nejdynamičtější období života^[1]
• od 5. měsíce se dá na EEG plodu odlišit spánkový a bdělý stav
• plod rozlišuje zvuky již ve 4.–5. měsíci; dokáže diferencovaně reagovat na zvuk, hudbu, lidský hlas, tlak, bolest, pohyb,…
• plod získává předpoklady pro budoucí samostatný život mimo tělo matky, je schopen působit na své okolí (iniciovat změny polohy matky,…) a získává schopnost sociální interakce
• v posledních 2 měsících je plod schopen nejjednodušších forem učení, je schopen těžit ze zkušenosti^[2]

upravit Novorozenecké období

• od narození do ukončeného 28. dne
• období adaptace jednotlivých tělních systémů na mimoděložní podmínky
• období je to značně specifické, proto se postupně vyčlenil i lékařský obor – neonatologie
• projeví se řada závažných VVV – vrozené vady srdce a plic, poruchy uzávěru tělních trubic a průchodnosti GIT
• následky perinatální patologie – asfyxie a infekce z porodních cest se významně podílejí na nemocnosti
• infekce mají tendence ke generalizaci – vážnější infekce probíhají pod obrazem sepse
• nejvyšší mortalita z celého dětství

upravit Kojenecké období

• začíná 29. den a končí v den prvních narozenin dítěte
• období dramatického somatického, neuropsychického a motorického vývoje
• symbolicky období vrcholí prvním krůčkem a prvním slovem (kolem jednoho roku)
• z hlediska nemocnosti je to druhé nejvýznamnější období (hned po předchozím)
• doznívá význam VVV, mohou se objevit pozdní následky asfyxie (např. DMO)
  • manifestuje se řada dalších stavů – DMP, endokrinní nemoci, imunologické, hematologické…
  • velký podíl na nemocnosti mají infekce
• v prvních měsících života je nejintenzivnější přírůstek hmotnosti
  • za první rok vyroste o 25 cm → na konci by mělo mít délku 75 cm
  • porodní hmotnost se ve 4. měsíci zdvojnásobí (zhruba 7 kg), okolo roku ztrojnásobí (cca 10 kg)

upravit Psychosociální vývoj

• první prostředek komunikace dítěte je pláč
• od 12. týdne pláče ubývá a dítě se snaží komunikovat i jinak – úsměv, dotyk nebo dumlání
• Jean Piaget popisuje první 2 roky života jako senzorimotorické období (dítě se učí spojovat podnět s motorickou odpovědí)
• kojenci vycházejí z jednoduchých reflexních stereotypů (schémat) a doplňují je vlastními zkušenostmi
• kojenec dokáže sledovat dráhu předmětu v zorném poli, ale v prvním půlroce pro něj předmět přestává existovat, jakmile opustí zorné pole
• až mezi 9.–12. měsícem začíná chápat trvalost předmětů
• Sigmund Freud nazývá první rok života orální stádium – dítě uspokojuje své potřeby prostřednictvím úst
• je to období symbiózy s matkou – matka uspokojuje všechny potřeby dítěte
• pro 3.–6. měsíc jsou typické jednoduché hry, kdy dítě a rodič střídají chvilky vizuálního kontaktu s chvilkami odvrácení tváře (časný stupeň napodobování)
  • vyjádření radosti nad tváří, která zmizela a zase se objevila vyjadřuje pochopení trvalosti předmětu
• komplikovanější hry (např. hra na schovávanou) se objevují kolem 9. měsíce
• mezi osmi a devíti měsíci přichází strach z odloučení a obava z neznámých lidí
  • dítě reaguje na cizí lidi pláčem, je to výrazem rozpoznání rozdílu mezi matčinou přítomností a nepřítomností (dítě si umí vyvolat obraz její přítomnosti, uvědomí si rozdíl, znejistí a začne se bát)
  • tyto věci vrcholí v období 15 měsíců a mizejí kolem 2 let věku

upravit Batolecí věk

• období ohraničené 1. a 3. narozeninami dítěte
• je to období postupného osamostatňování dítěte
• díky pohybu se seznamuje s okolním světem, díky řeči zdokonaluje komunikaci s ostatními lidmi
• ve 12.–18. měsíci se uzavírá velká fontanela
• končí se prořezávání mléčných zubů

upravit Psychosociální vývoj

• chůze umožní dítěti opouštět matku a zkoumat okolí → počátek nezávislosti a samostatnosti
• díky tomu si dítě začne uvědomovat sebe sama
• pro 2. rok života jsou pak typické výchovné problémy – dítě si vytváří představu o tom, co ze svého okolí si může podmanit – rodiče by mu neměli bránit, ale měli by určit hranice
• spolu s pocitem sebe sama začíná vnímat pocity druhých (základ empatie) – chce potěšit někoho, kdo je smutný…
• začíná chápat pocity jiného dítěte, které se uhodilo, díky tomu začíná kontrolovat vlastní agresivitu
• začíná chápat správné a nesprávné, vědomí špatného činu může vést k úzkosti
• to je všechno dáno zráním mozku, myelinizací drah – batolata začínají vnímat naplněné rektum a měchýř
• Freud to nazývá análním stádiem – kontrola defekace je hlavním úkolem, který má dítě zvládnout

upravit Předškolní období

• ohraničeno 3. a 6. rokem
• na závěr tohoto období je většina dětí schopna nastoupit do školy
• tempo růstu v tomto období je nejnižší z celého dětského věku (ročně přibere 1,5 kg a vyroste 5 cm)

upravit Psychosociální vývoj

• dítě ještě nedokáže dobře oddělit skutečnost od fantazie (bojí se snů a představ..)
• vnímá svět egocentricky, nechápe vztah mezi příčinou a následkem
• neživým předmětům přisuzuje lidské pocity, myslí si, že lidé ovládají všechny přírodní děje
• nereálné myšlení vrcholí mezi 3–4 lety
• oproti předchozím paralelním hrám (děti si hrají vedle sebe) je dětská hra více kooperativní (děti si hrají spolu)

upravit Školní období

• začíná po 6. narozeninách dítěte – tedy sedmým rokem, kdy většina dětí začíná povinnou školní docházku
• konec období se nedá jednoznačně vymezit, obvykle ukončení spojujeme s počátkem dospívání (a to je individuální)
• období proto trvá různou dobu, nelze ho ztotožňovat s obdobím školní docházky

upravit Psychosociální vývoj

• Freud označuje období mezi 7 a 11 lety jako období latence
• děti nemají výrazné agresivní či sexuální sklony, většinu energie věnují škole a kamarádství s vrstevníky téhož pohlaví
• není to tak úplně pravda, již se začínají objevovat mírné sexuální sklony

upravit Období dospívání

• 10-19 let dle WHO
• začíná začátkem pubertálního vývoje a končí dosažením plné pohlavní zralosti a ukončením tělesného vzrůstu
• u dívek začíná v průměru o 2,5 roku dříve (v průměru v 10 letech)
• u chlapců v průměru ve 12,5 letech
• i mezi pohlavími je variabilita ±2 roky
• od počátku uplynou obvykle 2–3 roky k dosažení plné pohlavní zralosti (menarché, první ejakulace) a 4 až 5 let do ukončení tělesného růstu
• mládež 15–24 let
• dorost 14–19 let

upravit Odkazy

upravit Související články

• Psychomotorický vývoj dítěte
• Růst a vývoj dítěte
• Psychický vývoj podle E. H. Eriksona

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.

upravit Literatura

• LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-438-6.

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.