Sekundární prevence ischemické choroby srdeční
Z WikiSkript
Hodnoceno 5x, počet editací 13, počet autorů 6
Děkujeme za Vaše hodnocení (4★)
Sekundární prevence je soubor opatření, které vedou ke snížení rizika recidivy ischemické choroby srdeční. Každý pacient by měl být po prodělaném IM sledován kardiologem nebo internistou, který by měl aktivně vyhledávat a redukovat kardiovaskulární rizikové faktory.
Obsah |
upravit Nefarmakologická prevence
Nefarmakologická prevence zahrnuje úpravu stravovacích návyků (snížení podílu živočišných tuků, zvýšení podílu ovoce a zeleniny), STOP kouření, přiměřenou fyzickou aktivitu a redukci nadváhy s cílem BMI pod 25 kg/m2.
upravit Farmakologická prevence
Farmakologická prevence zahrnuje:[1][2]
- antiagregancia: kyselina acetylsalicylová 75–100 mg/den, clopidogrel 75 mg/den;
- antikoagulancia: u pacientů po IM se současnou fibrilací síní, aneurysmatem levé komory, nástěnným trombem nebo s plicní embolií v anamnéze; cílem je dosažení INR = 2,0–2,5;
- statiny;
- kardioselektivní β-blokátory (u všech pacientů po STEMI, u pacientů se současným selháváním LK – carvediol);
- ACEI (u pacientů po AI s EF pod 40 % nebo s projevy srdečního selhání);
- Nitráty/blokátory kalciových kanálů (u pacientů po infarktu s anginou pectoris).
upravit Kompenzace přidružených onemocnění
Do sekundární prevence nepochybně patří i kompenzace:[1][2]
- dyslipidémie (LDL pod 2,5 mmol/l, celkový cholesterol pod 4,5 mmol/l);
- hypertenze (TK pod 140/90 mm Hg);
- diabetu (u diabetiků II. typu – glykémie nalačno pod 6,0 mmol/l a glykémie 2 hodiny po jídle pod 7,5 mmol/l; HbA1C ≤ 6,5 %);
- koagulopatie (mutace genu pro faktor V nebo protrombin?).
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Reference
- ↑ a b CÍFKOVÁ, Renata, et al. Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku. Cor et Vasa [online]. 2005, roč. Supplementum, vol. 47, no. 9, s. 4-13, dostupné také z <http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/49_Prevence_kardiovaskul%E1rn%EDch_onemocn%ECn%ED_v_dosp%ECl%E9m_v%ECku.pdf>. ISSN 1803-7712.
- ↑ a b WIDIMSKÝ, Petr, et al. Diagnostika a léčba akutního infarktu myokardu s elevacemi ST. Cor et Vasa [online]. 2009, roč. -, vol. 51, no. 10, s. 724-740, dostupné také z <http://www.e-coretvasa.cz/data/view?id=2965>. ISSN 1803-7712.
upravit Použitá literatura
- KLENER, P, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-430-X.