Serózní meningitidy a meningoencefalitidy

Z WikiSkript
Tato revize článku byla z tohoto počítače již nedávno hodnocena!
Hodnoceno 2x, počet editací 12, počet autorů 5   
   Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)   
star1-1 star2-1 star3-1 star4-0 star5-0
Přejít na: navigace, hledání

Jde o zánět mozkové tkáně a přilehlých struktur – meningeálních obalů, pro nějž se souhrnně používá termín meningoencefalitida. Jeho etiologie je nejčastěji virová.

Obsah

upravit upravit Klasifikace

Akutní serosní meningitidy mohou vyvolat i bakteriální původci, nejčastěji Borrelie (v našich podmínkách nejčastěji B.garinii a B.afzelii) a leptospiry.

upravit upravit Klinika

upravit upravit Diagnostika

  • biochemické, cytologické, mikrobiologické, serologické
  • PCR – tzv.multiplex PCR prokazujeme DNA HSV-1,HSV-2,DNA adenovirů a RT-PCR RNA enterovirů

Charakteristika likvoru u encefalitidy/virové meningoencefalitidy:

CT, EEG, EMG, MRI, evoked potencials – např. u herpetické meningoencefalitidy prokazujeme temporálně patologickou EEG aktivitu a rovněž temporálně i průkaz nekrosy na CT 3.–4.den průběhu.

upravit upravit Terapie

upravit upravit Lymeská neuroborreliosa

upravit upravit Patogenese

Lymeská neuroborreliosa je klíštětem přenášené multisystémové infekční onemocnění, jehož vyvolavatelem je bičíkatá spirocheta Borrelia burgdorferi sensu lato. V našich podmínkách se nejčastěji uplatňují genotypy B.garinii a afzelii. Jejich rezervoárem jsou především malí savci, na člověka jsou přenášeny kousnutím infikovaným klíštětem. V místě vstupu dochází k pomnožení spirochet, které se u 50–80 % pacientů projeví jako erythema chronicum migrans. Pokud borrelie nejsou eradikovány, šíří se do organismu krevní i lymfatickou cestou a choroba přechází do II.stadia a může postihnout i nervový systém.

upravit upravit Klinika

upravit upravit klinika neuroborreliosy

upravit upravit Diagnostika

Pro diagnosu lymské neuroborreliosy je kromě klinického nálezu nejpřínosnější analýza MMM, kde nacházíme známky aseptické meningitidy a v bližším určení nám pomůže serologické vyšetření zaměřené na průkaz protilátek proti borreliím. Orientační serologii provádíme metodou ELISA, avšak pro vysokou falešnou pozitivitu je nutné pozitivní nález konfirmovat Western blottingem, který stanovuje protilátky proti jednotlivým antigenům borrelií a vykazuje vyšší specificitu Je však třeba si uvědomit, že množství protilátek v likvoru závisí nejen na množství intrathekální produkce, ale také na propustnosti hematoencefalické bariéry (HEB) a na množství protilátek v seru – kvantifikace intrathekální produkce je možná na základě stanovení poměru protilátek a albuminu v likvoru i séru, označovaného jako tzv.protilátkový index. Pokud tento index nestanovíme, musíme hodnotit nález specifických Ig v likvoru obezřetně, neboť jejich přítomnost může být dána jen větším přestupem ze séra při zvýšené propustnosti HEB.

upravit upravit Terapie

upravit upravit Odkazy

upravit upravit Související články

upravit upravit Zdroj

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Portály
Vypracované otázky
Nástroje
Tisk a PDF