Shigellosis
|
| Shigellosis | |
|---|---|
| lat. shigellosis | |
| Základní údaje | |
| Původce: | Shigella |
| Přenos: | přímý kontakt, kontaminovaná voda a potrava |
| Inkubační doba: | 1–3 dny |
| Klinický obraz: | průjem s příměsí krve a hlenu, horečka, zimnice, třesavka |
| Infekčnost: | vysoce infekční |
| Léčba: | rehydratace, ATB: co-trimoxazol, fluorochinolony, rifaximin |
| Statistické údaje | |
| Klasifikace a externí odkazy | |
Shigelóza, shigellosis (MKN-10 A03) neboli bacilární úplavice je akutní, vysoce nakažlivé průjmové onemocnění s typickou příměsí hlenu a krve ve stolici, často provázené horečkou a křečemi v břiše.
upravit Etiologie a patogeneze
Shigelly jsou gramnegativní nepohyblivé tyčinky. Rod Shigella se rozděluje na:
- Shigella dysenteriae – Shigellosis skupiny A (dysenterie Shiga-Kruse)
- Shigella flexneri – Shigellosis skupiny B
- Shigella boydii – Shigellosis skupiny C
- Shigella sonnei – Shigellosis skupiny D
Jsou sice citlivé na dezinfekční prostředky, v kyselém prostředí přežívají i několik hodin. Bakterie se rychle pomnožují v tenkém střevě, ale až v tlustém střevě dochází k poškození střevního epitelu, do kterého shigelly pronikají a množí se v nich. Posléze napadají i sousední enterocyty, které podléhají nekróze. Makroskopicky vidíme zánětlivě až nekroticky změněnou sliznici, zejména distálních úseků tlustého střeva. Pro shigelly je typická produkce toxinů, díky kterým se dostávají snáze intracelulárně a navozují apoptózu. Kromě toho Shigella dysenteriae sérotyp I produkuje shiga toxin s vlastnostmi cytotoxinu, neurotoxinu a enterotoxinu, a tak způsobují těžší onemocnění. Shiga toxin se velmi podobá verotoxinu enterohemoragického E. coli.
upravit Epidemiologie
Zdrojem infekce je nemocný, rekonvalescent nebo kontaminovaná potrava. Jedná se výlučně o lidské onemocnění, je to typická nemoc „špinavých rukou“, vyskytující se epidemicky v kolektivech, kde se obtížně udržuje hygiena (dětské tábory, sociální ústavy, psychiatrické léčebny apod.). K alimentárnímu přenosu dochází prostřednictvím nakažených potravin, především mléka a vody. Infekční dávka je pouze 100–200 bakterií. Shigelóza je nejnakažlivější bakteriální střevní nákaza. Celosvětový výskyt se odhaduje na 200 miliónů případů za rok. V ČR je onemocnění díky hygienickým opatřením málo časté – asi 400 případů ročně, z toho 20 % nákaz je importovaných. Nejčastěji jsou postiženy děti, a to během letních měsíců.
upravit Klinické příznaky
- náhle vzniklá horečka (u dětí i febrilní křeče a příznaky meningeálního dráždění), zimnice a třesavka
- křečovité bolesti břicha, lokalizované spíše vlevo
- průjem – nejprve objemné vodnaté stolice, s poklesem teploty se mění na četné malé stolice s krví a hlenem
- bolestivé tenesmy
- zvracení jen vzácně
Průběh závisí na věku, výživě pacienta a jeho celkovém stavu. Komplikací může být hemolyticko-uremický syndrom u kmenů produkujících shiga toxin nebo střevní absces.
upravit Diagnostika
- kultivační vyšetření stolice – výtěr odebrán do transportního média
upravit Terapie
- rehydratace
- antibiotika – efekt léčebný i epidemiologický
- probiotika
- antimotilika nejsou vhodná (riziko vzniku toxického megakolon)
upravit Diferenciální diagnostika
- EIEC, EHEC, Entamoeba histolytica, Campylobacter jejuni, Yersinia enterocolitica, netyfová salmonelóza
upravit Odkazy
upravit Související články
- střevní infekční onemocnění: Cholera ▪ Břišní tyfus ▪ Paratyfus ▪ Salmonelová enteritis ▪ Campylobacterová enteritis ▪ Kryptosporidióza ▪ Rotavirová enteritida ▪ Adenovirová enteritida
upravit Použitá literatura
- KLIEGMAN, Robert M., Karen J. MARCDANTE a Hal B. JENSON. Nelson Essentials of Pediatrics. 1. vydání. China : Elsevier Saunders, 2006. 5; s. 513–518. ISBN 978-0-8089-2325-1.
- BENEŠ, Jiří. Infekční lékařství. 1. vydání. 2009. ISBN 978-80-7262-644-1.
- WHO. WHO-shigella [online]. [cit. 2011-03-15]. <http://www.who.int/topics/shigella/en/>.
