Silikóza

Silikóza je profesionální poškození plic způsobené inhalací anorganického materiálu – v tomto případě fibrogenních částic oxidu křemičitého SiO₂.

Obsah 1 Etiologie 1.1 Charakteristika noxy 1.2 Profesionální expozice 2 Etipatogeneze 3 Patologický nález u silikózy 3.1 Makroskopie 3.2 Mikroskopie 3.3 Stadia silikózy 4 Vyšetřovací metody 5 Typy onemocnění 5.1 Chronická silikóza 5.1.1 Prostá silikóza 5.1.2 Komplikovaná silikóza 5.2 Subakutní (akcelerovaná) silikóza 5.3 Akutní silikóza 6 Komplikace 7 Diferenciální diagnóza 8 Terapie 9 Posouzení profesionality 10 Odkazy 10.1 Související články 10.2 Zdroj 10.3 Použitá literatura

upravit Etiologie

upravit Charakteristika noxy

• SiO₂ je hlavní složka zemských minerálů, vyskytuje se:

1. volně (není fibrogenní) – ve třech hlavních formách – krystalický, kryptokrystalický a amorfní
2. vázaný ve sloučeninách jako křemičitany (už jsou alespoň částečně fibrogenní) – křemen, tridymit a krystobalit

upravit Profesionální expozice

• všude tam, kde dochází k rozpojování a opracovávání hornin s křemenem (žula, pískovec, břidlice)
• hlavně – podzemní minéři, tuneláři, lamači kamene a horníci
• ve slévárnách – pískovači, slévači, tryskači křemenného písku
• kameníci (mramor a vápenec nejsou fibroproduktivní)
• bílí zedníci (šamotové cihly), pracovníci v keramickém průmyslu

upravit Etipatogeneze

Mechanismus vzniku onemocnění není zcela objasněn. Respirační částice SiO₂ (velikosti 0,6–5,0 µm), které se dostanou do plicního intersticia a mízních uzlin (většina jich je vykašlána nebo spolknuta), aktivují plicní makrofágy k fagocytóze a uvolňování prozánětlivých cytokinů, fibroblastových růstových faktorů (stimulace proliferace fibroblastů a tvorby kolagenu), IL-1 a leukotrienu B4 (chemotaktický faktor na neutrofily).

Silikóza se může kombinovat se zaprášením sazemi (antrakosilikóza = uhlokopská nemoc) nebo částicemi železa (siderosilikóza), dříve se často kombinovala s tuberkulózou (tuberkulosilikóza).

upravit Patologický nález u silikózy

upravit Makroskopie

• charakteristické jsou silikotické uzlíky (hlavně kolem respiračních bronchiolů, perivaskulárně, subpleurálně), na řezu plící vidíme tuhé šedé noduly (2–6 mm v průměru), uzlíky mohou ukládat vápník (broková plíce na RTG), nebo se shlukovat do větších uzlů
• hilové a paratracheální uzliny jsou zvětšené, fixované (často tvoří dilatace trachey a bronchů), uzliny někdy též kalficikují pod pouzdrem („skořápková uzlina“)
• fibrotická viscerální pleura často srůstá s parietální
• postiženy jsou zejména horní plicní laloky

upravit Mikroskopie

• základem je shluk makrofágů s částicemi SiO₂ v cytoplasmě, v centru se tvoří koncentricky uspořádaná kolagenní vlákna, části se mění v nebuněčný hyalin obklopený cibulovitě vrstveným kolagenním pouzdrem

upravit Stadia silikózy

Zaprášení probíhá ve třech stadiích:

1. stadium – mírná difuzní retikulární fibróza
2. stadium – tvorba silikotických uzlíků velikosti jáhly, tvoří je koncentricky vrstevené hyalinizované vazivo, v centru mohou být nekrózy, okolo uzlíků perifokální emfyzém, jindy mají konturu cípatou
3. stadium – kompaktní fibróza splýváním silikotických uzlíků

upravit Vyšetřovací metody

• RTG hrudníku – malé uzlíky do 10 mm jsou typické pro prostou nodulární silikózu, větší fibrotická ložiska pro komplikovanou silikózu, dále se posuzuje zbytnění hilových uzlin (skořápková kresba), často i dislokace trachey a bronchů, u akutní může být zastření dolních plicních polí nebo se nález podobá miliární tuberkulóze
• HRCT na jemné intersticiální léze
• vyšetření plicních funkcí (spirometrie) – u prosté silikózy jsou obvykle hodnoty v normě, u komplikované je různě velká restrikční porucha, jindy zjišťujeme lehkou obstrukční poruchu danou rozvojem CHOPN (jde tedy často o smíšenou poruchu)
• BAL – průkaz částic

upravit Typy onemocnění

upravit Chronická silikóza

Vzniká po expozici delší než 10 let. Dělí se na silikózu prostou a komplikovanou:

upravit Prostá silikóza

Může být dlouho zcela asymptomatická, příznaky (kašel, expektorace) se rozvíjí mnohdy velmi pomalu.

• RTG nález – oboustranná diseminace drobných uzlíků, nejvíce v horních plicních lalocích, zvětšení plicních hilů se skořápkovitými kalcifikacemi (uzliny)

upravit Komplikovaná silikóza

Vzniká progresí prosté silikózy, dochází k zhoršení příznaků

• Příznaky:
  • kašel a expektorace – téměř vždy
  • námahová dušnost – v pokročilejších stádiích se rozvine i klidová dušnost
  • cyanóza – v posledních stádiích onemocnění
  • paličkovité prsty – vzácně
  • respirační insuficience

• RTG nález – výskyt velkých fibrotických uzlů až okrsků masivní fibrózy, které vznikly splýváním, ve zbylém parenchymu se rozvíjí kompenzatorní emfyzém

• Komplikace onemocnění:
  • onemocnění se někdy sdružuje s plicní tuberkulózou nebo jinou mykobakteriózou
  • rozvoj plicní hypertenze, cor pulmonale, srdečního selhávání

upravit Subakutní (akcelerovaná) silikóza

Vzniká po kratší intenzivnější expozici (2–5 let), obraz této formy odpovídá prosté nodulární silikóze.

upravit Akutní silikóza

Celkově velmi vzácná, vzniká po několikaměsíční velmi intenzivní expozici. V našich podmínkách se prakticky nevyskytuje. Příznaky obvykle rychle mizí (vzniká rychle progredující dušnost, kašel, únava, pokles hmotnosti).

upravit Komplikace

• CHOPN
• bronchogenní karcinom – silikóza je RF pro vznik (SiO₂ je v 1. skupině IARC)
• plicní hypertenze, cor pulmonale chronicum, srdeční selhání
• perifokální (pericikatrikosní) emfyzém
• bronchiektázie

upravit Diferenciální diagnóza

• ostatní diseminované plicní procesy jako sarkoidóza a tuberkulóza
• kryptogenní a exogenní fibrotizující alveolitida
• akutní bronchiolitida
• metastázy do plic
• histiocytóza X

upravit Terapie

Kauzální léčba neexistuje, omezujeme se na symptomatické léčení, terapii komplikací

• bronchodilatancia při obstrukční dušnosti
• oxygenoterapie
• antibiotika při léčbě infektů
• transplantace plic

Přeze všechna opatření je silikóza nezadržitelně progredující onemocnění.

upravit Posouzení profesionality

• hodnocení rtg dle Mezinárodní klasifikace pneumokonióz ILO (int. labour office)
  • označení uzlíků – „p“ (do1,5 mm), „q“ (1,5–3 mm), „r“ (3–10 mm)
  • označení uzlů – „A“ (jedno ložisko 10–50mm, nebo více ložisek nad 10 mm, jejichž součet není nad 50), B“ (víc než A, celkově nepřesahující pravé horní plicní pole), „C“ (přesahuje ekvivalent horního pravého pole)

• za nemoc z povolání považujeme p3, q2, r2 a všechny komplikované (A,B,C), ve spojení s tuberkulózou stačí "jedničky" (p1)

upravit Odkazy

upravit Související články

• Pneumokoniózy
• Uhlokopská pneumokonióza
• Azbestóza
• Antrakóza

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 24.02.2010]. <http://jirben.wz.cz>.

upravit Použitá literatura

• PELCLOVÁ, Daniela. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. ISBN 80-246-1183-X.

• ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 494-495. ISBN 978-80-7387-423-0.

• PASTOR, Jan. Langenbeck´s medical web page [online]. ©2005. [cit. 2011-03-26]. <http://langenbeck.webs.com/>.