Sociální psychiatrie

Z WikiSkript

Hodnoceno 3x, počet editací 8, počet autorů 8

Děkujeme za Vaše hodnocení (2★)

Přejít na: navigace, hledání

termín poprvé použit v Bostonu r.1917
ve druhé polovině 20. stol. se termín užíval stále častěji
interdisciplinární přístup k problémům duševního zdraví a nemoci
zabývá se výzkumem sociálních a kulturních faktorů a jejich vlivů na etiologii a dynamiku duševních poruch

Obsah

stres v sociálním prostředí → duševní porucha
psychobiologické dispozice → sociální problémy
sociální stres + psychobiologické dispozice (duševní poruchy + sociální problémy)
- třetí model předpokládá interakci sociálních faktorů a genetiky

koncept sociální psychologie – organizování veřejných center duševního zdraví
také shromažďují epidemiologické údaje o psychiatrické nemocnosti obyvatelstva, prevence, sociální rehabilitace
studie ukazují vyšší výskyt duševních poruch v sociálně nejhůře zabezpečených vrstvách, více ve městech než na venkově, sebevraždy víc u osamocených

skupina psychopatií
- vada osobnosti, charakteru, s níž se postižený musí naučit žít
- proto se často kombinují zásahy léčebné, sociální a výchovné
- např. pacient s nezdrženlivými rysy osobnosti, závislý na alkoholu, který spáchá zločin
skupina duševních onemocnění v pravém slova smyslu
- hlavně u bipolární afektivní poruchy
- v období mezi fázemi se cítí zdrávi, jdou do práce…
- u schizofrenie
- Sociálně rehabilitační program:
  - již během hospitalizace – pravidelný režim – udržení sociálních návyků
  - práce v dílnách, malování, tělocvik
  - může být hospitalizován formou denního stacionáře, nebo nočního
  - domy na půl cesty, kluby, chráněná pracoviště a dílny
skupina duševních poruch spojených s organickým poškozením CNS
- Vrozené vady – mentální retardace, lepší je to v rodině, citové, ekonomické i sociální problémy
- Získané poruchy – staří, demence… (dle WHO by prostá demence neměla být indikací k přijetí na psychiatrii")