Spálová angína

Spálová angína je akutní tonzilitida, jejímž původcem je β-hemolytický streptokok Streptococcus pyogenes produkující Dickův erytrogenní toxin, jehož uvolňování do krevního řečiště je odpovědné za doprovodné příznaky. Spálová angína se projevuje především horečkou a bolestmi v krku. Typicky se vyskytuje v menších epidemiích v dětských kolektivech (nejvíce ve věku 4–12 let).^[1]

Obsah 1 Původce 2 Inkubační doba 3 Klinický obraz 4 Diagnostika 5 Komplikace 6 Léčba 7 Odkazy 7.1 Související články 7.2 Reference

upravit Původce

• Streptococcus pyogenes patřící mezi streptokoky skupiny A, grampozitivní, oválné až kulaté, nepohyblivé, nesporulující bakterie. Produkuje erytrogenní exotoxin, který způsobuje spálu (akutní tonzilitidu provázenou exantémem).
• Povrchové antigeny: M-protein a hyaluronová kyselina pouzdra zvyšují virulenci a vykazují imunologicky zkříženou reaktivitu ke kardiálnímu myozinu a sarkolemě.^[2]

upravit Inkubační doba

• 2–4 dny.^[2]

upravit Klinický obraz

• katarální až lakunární angína,
• malinový jazyk,
• erytém obličeje s cirkumorálním výbledem (Filatovův příznak),
• zduření regionálních lymfatických uzlin,
• celkové příznaky: zvracení, bolesti břicha, bolesti hlavy, spálový exantém (hlavně v podbřišku, na hrudníku a vnitřních stranách končetin – embolizační predilekce), drobné papulky v oblasti lůžek nehtů a na boltcích (Šrámkův příznak)^[1].

upravit Diagnostika

• výtěr z hltanu – kultivační průkaz streptokoků,
• hladina protilátek proti streptolysinu O (ASLO) a S, proti hyaluronidáze, streptokináze a deoxyribonukleáze – k hodnocení průběhu onemocnění, v akutní fázi nemají velký význam.

upravit Komplikace

• revmatická horečka – s latencí 10–20 dní,
  • pankarditida, artritida, erythema anulare, chorea minor,
• akutní poststreptokoková glomerulonefritida – hematurie 6–10 dní po infektu^[2].

upravit Léčba

• lékem volby je Penicilin V 100 000 IU/kg/d p.o. 10 dní (obtíže by měly ustoupit po 24–48 hod.),
• při selhání léčby nebo alergii na penicilin cefalosporiny (5 dní), amoxicilin s kyselinou klavulanovou, makrolidy ,
• CAVE: aminopeniciliny nepodávat při podezření na infekční mononukleózu^[2].

upravit Odkazy

upravit Související články

• Infekce streptokoky skupiny A ▪ Spála
• Angíny ▪ Diferenciální diagnostika povlakových angin

upravit Reference

1. ↑ ^{a b} ROTTENBERG, Jan. Diferenciální diagnostika, terapie a komplikace akutních tonzilitid [online] . In solen.cz. Jaro a léto v ordinaci a lékárně. 1. vydání. Olomouc : Solen, 2010. 138 s. s. 48-57. Dostupné také z <www.solen.cz>. ISBN 978-80-87327-32-6
2. ↑ ^{a b c d} MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 158-159. ISBN 978-80-247-2525-3.