Spermie

Z WikiSkript

Přejít na: navigace, hledání

Spermie jsou samčí gamety. Jsou schopny konat aktivní pohyb a slouží k oplodnění samičí gamety – oocytu. Pro jejich pohyb pomocí bičíku jsou někdy nazývané spermatozoa.

Schéma spermie

Stavba[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Hlavička – na hmotu největší část spermie, obsahuje jádro s haploidní genetickou výbavou (n) a cytoplazmu. V přední části hlavičky je váček zvaný akrozom, který vznikl během spermatogeneze splynutím váčků Golgiho aparátu. Plní funkci lysozomu a slouží k rozrušení struktur obalujících oocyt (corona radiata a zona pellucida). Obsahuje několik hydrolytických enzymů jako je hyaluronidáza (štěpí glykosaminoglykany), akrozin (proteáza), neuraminidáza či kyselá fosfatáza.
  • Krček – struktura spojující hlavičku a bičík.
  • Bičík – část spermie umožňující její pohyb. Obsahuje svazek mikrotubulů zakotvený v bazálním tělísku. Sestává ze tří segmentů:
  1. Spojovací (střední) segment - obsahuje řadu mitochondrií poskytujících energii pro pohyb.
  2. Hlavní segment.
  3. Koncová část.

Velikost spermie je okolo 65 μm, z čehož pouze 5 μm připadá na hlavičku, zbytek tvoří bičík.

Vývoj[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Spermie se vyvíjí ze spermatogonií procesem spermatogeneze sestávajícím z meiotického dělení spermatogonie a následné diferenciace spermatidy (již haploidní buňky) až ve výslednou spermii. Tato diferenciace zahrnuje tvorbu akrozomu, kondenzaci a protažení jádra, vývoj bičíku a ztrátu většiny cytoplazmy. Celá spermatogeneze se odehrává v semenotvorných kanálcích testes. V dalších částech pohlavního ústrojí muže dochází ještě k několika maturačním procesům, jejichž narušení může ovlivnit plodnost.
  • Ke schopnosti oplodnit vajíčko je nutná ještě tzv. kapacitace. K té dochází až v ženském pohlavním traktu. Do procesu kapacitace patří např. splynutí cytoplazmatické membrány v oblasti akrozomu s membránou akrozomu, což umožní po kontaktu spermie s oocytem snazší vylití akrozomálních enzymů. Mechanismy kapacitace zatím nejsou zcela známy.

Vývoj trvá 64 dní.

Kvalita spermií[upravit upravit | editovat zdroj]

Neplodnost může mít řadu příčin.

  • Problémem moderní doby je snižující se množství spermií v ejakulátu. Zatímco v roce 1938 byl standardní počet spermií na 1ml ejakulátu 120 milionů, dnes je to pouhých 25 milionů. Na vině je přehřívání varlat například častým saunováním či pokládáním notebooku na klín, sedavý způsob života, nekvalitní strava či nepravidelný sex.

Syndrom nepohyblivých spermií[upravit upravit | editovat zdroj]

je způsoben například špatnou funkcí dyneinu, který je zásadní pro pohyb bičíku. Mohou být poškozeny ale i jiné proteiny důležité pro pohyb. Protože se tato porucha týká všech bičíků a řasinek, je obvykle spojena s chronickými záněty respiračního traktu, jehož výstelka je tvořena řasinkovým epitelem.

Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit upravit | editovat zdroj]

  • JUNQUIERA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O KELLEY. Základy histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H 1997, 0000. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.
  • VOKURKA, Martin a Jan HUGO, et al. Velký lékařský slovník. 8. vydání. Praha : Maxdorf, 2009. 1144 s. ISBN 978-80-7345-166-0.
  • MOORE, Keith L a T. V. N PERSAUD. Zrození člověka. 1. vydání. Praha : ISV, 2002. 564 s. ISBN 80-85866-94-3.