Stopové prvky

Stopové prvky (mikroelementy) se ve tkáních nacházejí v koncentraci nižší než 50 ppm (< 50 × 10⁻⁶ g/g). Jejich potřebný denní příjem je menší než 50 mg denně.^[1] Hlavní prvky – Fe, I, Cu, Zn, Co, Cr, Mo, Se, F, Mn, Ni, As, Sn, Si, V.

• jsou esenciální – tělo si je nedokáže samo vytvořit a je závislé na jejich příjmu potravou;
• jejich nedostatek nebo nadbytek způsobuje zdravotní problémy.

Hlavní biochemická úlohou stopových prvků je katalytické působení v enzymech a modulace enzymových aktivit. Také mají velký význam v ochraně před oxidačním stresem (SOD potřebuje Mn, Cu a Zn).

Při reakci akutní fáze IL-1 a IL-6 způsobí redistribuci stopových prvků (pokles Zn a Fe v séru).

Toxicita − zdravých je velká tolerance v koncentračním rozmezí, u renálních poruch se může hůře vylučovat Se a Cr, Cu a Mn zase u jaterních chorob.

Stanovují se metodou atomové absorpční spektrofotometrie.

• Železo

[editovat část]

• Jód

[editovat část]

• Zinek

[editovat část]

• Měď

[editovat část]

• Selen

[editovat část]

• Chrom

[editovat část]

• Mangan

[editovat část]

• Molybden

[editovat část]

• Kobalt

[editovat část]

• Fluor

[editovat část]

Obsah 1 Odkazy 1.1 Související články 1.2 Reference 1.3 Použitá literatura

Odkazy

Související články

• Druhy potravin
• Tuky v potravě
• Sacharidy v potravě
• Bílkoviny v potravě
• Minerální látky v potravě
• Výživová doporučení

Reference

1. ↑ Deutsche Gesellschaft für Ernährung, Österreichische Gesellschaft für Ernährung, Sweizerische Gesellschaft für Ernährungforschung, Sweizerische Vereinigung für Ernährung. . Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr (DACH). 1. vydání. Frankfurt am Main : Umschau/Braus, 2000. 216 s. ISBN 3-8295-7114-3.

Použitá literatura

• BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena – učební texty k seminářům a praktickým cvičením. 2. vydání. Praha : Univerzita Karlova, 2002. 204 s. ISBN 80-7184-551-5.

• SCHNEIDERKA, Petr, et al. Kapitoly z klinické biochemie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0678-X.

• MASOPUST, Jaroslav a Richard PRŮŠA. Patobiochemie metabolických drah. 2. vydání. Univerzita Karlova, 2004. 208 s.