Streptococcus agalactiae
| Streptococcus agalactiae | |
|---|---|
| Klasifikace | |
| Čeleď: | Streptococcaceae |
| Rod: | Streptococcus |
| Skupina: | B |
| Základní údaje | |
| Morfologie: | G+ kok |
| Vztah ke kyslíku: | fakultativně anaerobní |
| Kultivace: | KA |
| Antigeny: | polysacharid C (typ B) |
| Výskyt: | 3–5 % žen ve vagině [1] |
| Onemocnění: | novorozenecké spese, meningitidy |
| Zdroj: | člověk |
| Přenos: | při porodu |
| Terapie: | penicilinová ATB |
Streptococcus agalactiae je Gram-pozitivní, β-hemolytický kok. Narůstá v řetízkovitém seskupení. Na svém povrchu nese skupinový C-polysacharid, který je podle Lancefieldové řazen do skupiny B (proto také nazývaný jako GBS – Group B Streptococcus).
upravit Výskyt
Bez klinických příznaků se vyskytuje v malém množství jako součást fyziologické flóry ve vagíně. Vzácněji může být izolován i z horních cest dýchacích. U dospělých, imunokompetentních jedinců se infekce nerozvíjí.
upravit Onemocnění
Nejzávažnější jsou infekce novorozenců, dítě se infikuje při průchodu porodními cestami od matky. Vyvolává u nich těžké sepse a meningitidy, často vedoucí ke smrti. U dospělých jedinců vyvolává infekce i imunokomprimitovaných jedinců
upravit Laboratorní diagnostika
- Kultivace
Nejčastěji kultivujeme na krevním agaru, kde streptokok roste v koloniích ohraničených úplnou hemolýzou (β-hemolýza). Specificky lze použít tzv. CAMP test, kdy očkujeme streptokoka kolmou čarou na očkovací linii zlatého stafylokoka. V pozitivním případě vzniká v místě křížení motýlovitá hemolýza.
- Mikroskopie
Metodou barvení podle Grama se barví G+ (modře), koky tvoří řetízky.
- Sérologický průkaz
Sérologicky lze prokázat povrchový antigen B.
upravit Léčba
Jako ostatní streptokoky je i Str. agalactiae je citlivý na běžná penicilinová antibiotika, pouze některé kmeny mají citlivost k normálním dávkám sníženou. Při alergii na penicilin podáváme makrolidy. Vzrůstá rezistence k tetracyklinům!
upravit Fotogalerie
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Použitá literatura
HORÁČEK, Jiří, et al. Základy lékařské mikrobiologie. 1. vydání. Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0006-4.
upravit Reference
- ↑ HORÁČEK, Jiří, et al. Základy lékařské mikrobiologie. 1. vydání. Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0006-4.