Nápověda
Editor knih (vypnout)

Streptococcus agalactiae

Z WikiSkript
Tato revize článku byla z tohoto počítače již nedávno hodnocena!
Hodnoceno 2x, počet editací 19, počet autorů 8   
   Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)   
star1-1 star2-1 star3-1 star4-0 star5-0
Přejít na: navigace, hledání


Streptococcus agalactiae
Klasifikace
Čeleď: Streptococcaceae
Rod: Streptococcus
Skupina: B
Základní údaje
Morfologie: G+ kok
Vztah ke kyslíku: fakultativně anaerobní
Kultivace: KA
Antigeny: polysacharid C (typ B)
Výskyt: 3–5 % žen ve vagině [1]
Onemocnění: novorozenecké spese, meningitidy
Zdroj: člověk
Přenos: při porodu
Terapie: penicilinová ATB


Streptococcus agalactiae je Gram-pozitivní, β-hemolytický kok. Narůstá v řetízkovitém seskupení. Na svém povrchu nese skupinový C-polysacharid, který je podle Lancefieldové řazen do skupiny B (proto také nazývaný jako GBS – Group B Streptococcus).

upravit upravit Výskyt

Bez klinických příznaků se vyskytuje v malém množství jako součást fyziologické flóry ve vagíně. Vzácněji může být izolován i z horních cest dýchacích. U dospělých, imunokompetentních jedinců se infekce nerozvíjí.

upravit upravit Onemocnění

Nejzávažnější jsou infekce novorozenců, dítě se infikuje při průchodu porodními cestami od matky. Vyvolává u nich těžké sepse a meningitidy, často vedoucí ke smrti. U dospělých jedinců vyvolává infekce i imunokomprimitovaných jedinců

upravit upravit Laboratorní diagnostika

Kultivace

Nejčastěji kultivujeme na krevním agaru, kde streptokok roste v koloniích ohraničených úplnou hemolýzou (β-hemolýza). Specificky lze použít tzv. CAMP test, kdy očkujeme streptokoka kolmou čarou na očkovací linii zlatého stafylokoka. V pozitivním případě vzniká v místě křížení motýlovitá hemolýza.

Mikroskopie

Metodou barvení podle Grama se barví G+ (modře), koky tvoří řetízky.

Sérologický průkaz

Sérologicky lze prokázat povrchový antigen B.

upravit upravit Léčba

Jako ostatní streptokoky je i Str. agalactiae je citlivý na běžná penicilinová antibiotika, pouze některé kmeny mají citlivost k normálním dávkám sníženou. Při alergii na penicilin podáváme makrolidy. Vzrůstá rezistence k tetracyklinům!

upravit upravit Fotogalerie

upravit upravit Odkazy

upravit upravit Související články

upravit upravit Použitá literatura

HORÁČEK, Jiří, et al. Základy lékařské mikrobiologie. 1. vydání. Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0006-4.

upravit upravit Reference

  1. HORÁČEK, Jiří, et al. Základy lékařské mikrobiologie. 1. vydání. Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0006-4.
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Portály
Vypracované otázky
Nástroje
Tisk a PDF