Sympatolytika

Sympatolytika jsou léky tlumící činnost sympatického nervového systému. Přímým i nepřímým působením blokují adrenergní reakce. Rozdělujeme je na alfa a beta sympatolytika dle toho, které receptory blokují.

Obsah 1 Přímo působící sympatolytika 1.1 Alfa-sympatolytika 1.1.1 Neselektivní alfa-sympatolytika 1.1.2 Alfa-1-sympatolytika 1.1.3 Alfa-2-sympatolytika 1.2 Beta-sympatolytika 1.2.1 Indikace 1.2.2 Nežádoucí účinky 1.2.3 Rozdělení 2 Nepřímo působící sympatolytika 3 Odkazy 3.1 Použitá literatura

upravit Přímo působící sympatolytika

upravit Alfa-sympatolytika

Nejdéle používáme námelové alkaloidy. Indikací je nejčastěji porucha periferního prokrvení, hypertenze, plicní edém a jako premedikace před anestezií.

upravit Neselektivní alfa-sympatolytika

• Blokují alfa-1 i alfa-2 receptory
• syntetická alfa-sympatolytika jsou tolazolin, fentolamin, fenoxybenzamin
• námelové alkaloidy se používají spíš na migrény, dihydroergokristin
• syntetické: stimulace HCl, na feochromocytom, léčba retence moče

upravit Alfa-1-sympatolytika

• snižují krevní tlak
• používají se u hypertenze a srdečního selhání, obstrukce močových cest, hyperplazie prostaty
• používané látky jsou prazosin, terazosin, metazosin, urapidil, indoramin, alfuzosin

upravit Alfa-2-sympatolytika

• používanou látkou je yohimbin
• zvyšuje výdej noradrenalinu, má vazodilatační účinky v oblasti pánve
• používá se u poruch erekce (psychického rázu)

upravit Beta-sympatolytika

Mechanismus účinku sympatolytik je v omezení vlivu sympatiku na srdce (snížení síly a frekvence, snížení vodivosti, snižují tak spotřebu kyslíku myokardem). Dále také antagonizují nepříznivý efekt sympatiku na lipolýzu a glykogenolýzu.

upravit Indikace

• hypertenze – dlouhodobě zlepšují prognozu díky regresi hypertrofie levé komory
• arytmie
• angina pectoris
• glaukom, feochromocytom, prevence migrény...

upravit Nežádoucí účinky

Dochází k změnám hladin plazmatických lipidů, bronchokonstrikci, alergie, arytmie. Při náhlém vysazení může dojít k tzv. rebound fenoménu (rychlé zvýšení krevního tlaku).

upravit Rozdělení

Beta-sympatolytika dělíme na selektivní a neselektivní. Dále je dělíme dle přítomnosti vnitřní sympatomimetické aktivity (VSA).

Neselektivní beta-sympatolytika bez VSA

Řadíme sem propranolol, sotalol a metipranol

Neselektivní beta-sympatolytika s VSA

Řadíme sem bopindolol

Selektivní beta-1-sympatolytika

Jsou velice důležíté zejména pro užití při angině pectoris a hypertenzi. Mají méně nežádoucích účinků. Řadíme sem látky bez VSA (atenolol, metoprolol, betaxolol, esmolol) a látky s VSA (celipropol).

Selektivní beta-2-sympatolytika

Tato léčiva jsou spíše jen experimentální.

upravit Nepřímo působící sympatolytika

Řadíme sem tři skupiny látek:

• falešné prekurzory – alfa-methyldopa
• látky vedoucí k depleci katecholaminů – reserpin
• látky blokující uvolňování katecholaminů z nervových zakončení – guabetidin, guanadrel a bretylium

upravit Odkazy

upravit Použitá literatura

• HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : Triton, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.