Syndrom spánkové apnoe

Z WikiSkript

Syndrom spánkové apnoe (SSA) neboli spánkový apnoický syndrom (SAS) je časté a závažné onemocnění, které ohrožuje postižené vysokým rizikem kardiovaskulárních chorob.

Podle příčin se dělí na
  1. obstrukční (OSAS) – je vyvolán obstrukcí v horních cestách dýchacích a dechové úsilí je při něm zachováno;
  2. centrální – má příčinu v CNS, dechové úsilí není přítomno;
  3. smíšený – je dán kombinací obou předchozích.
Výskyt
4 % mužů, 2 % žen.

Příznaky[upravit upravit | editovat zdroj]

Mezi hlavní příznaky patří
  1. nadměrná denní spavost;
  2. časté usínání během dne;
  3. snížená pracovní výkonnost;
  4. chrápání;
  5. lapání po dechu, dočasné zástavy dechu, opakované buzení v noci;
  6. bolesti hlavy;
  7. sucho v ústech;
  8. absence snů;
  9. únava;
  10. příznaky deprese.

Bolesti hlavy se při SSA vyskytují mnohem častěji než u jiných poruch spánku; udává je cca 20 % pacientů. Typicky se objevují ráno po probuzení, jsou mírné, tupé, nepulzující, difusní a obvykle do hodiny ustoupí. Jejich intenzita nekoreluje s tíží SAS. Respirační následky závisí na míře hypoxémie a hyperkapnie, u pokročilých případů dochází k plicní hypertenzi, cor pulmonale, polycytémii. Kardiovaskulární následky zahrnují hypertenzi, poruchy srdečního rytmu, infarkt myokardu, cévní mozkové poruchy.

Rizikové faktory[upravit upravit | editovat zdroj]

Mezi rizikové faktory patří
  1. nadváha;
  2. konzumace nadměrného množství potravy před spaním;
  3. příjem alkoholu před spaním;
  4. kouření;
  5. užívání hypnotik;
  6. nepravidelný spánek;
  7. mužské pohlaví;
  8. rodinný výskyt.

Vyšetření[upravit upravit | editovat zdroj]

Pacient s podezřením na syndrom spánkové apnoe by měl být odeslán do spánkové laboratoře, kde je provedeno kompletní polysomnografické (PSG) vyšetření. Při tomto vyšetření jsou sledovány následující údaje:

  1. chrápání;
  2. saturace kyslíku v krvi;
  3. srdeční frekvence;
  4. respirační pohyby hrudníku a břicha;
  5. vzduchové proudění při dýchání;
  6. pohyb dolních končetin;
  7. EEG;
  8. krevní tlak.

Často se používají jednodušší vyšetřovací metody – vícekanálová monitorace spánku, kde chybí EEG. Vyšetřením získáme apnoe-hypopnoe index, který udává počet apnoí za hodinu spánku (norma je stanovena do pěti). Závažnější stupně onemocnění jsou spojeny s epizodami poklesu saturace kyslíku k 80 % i níž. Typická je také porucha struktury spánku. Apnoičtí pacienti tráví většinu spánku v prvním a druhém stádiu, na hluboký spánek (třetí a čtvrté stadium) a REM fázi připadá pouze 20 %.

Léčba[upravit upravit | editovat zdroj]

Pacient napojený na CPAP

Nutná je úprava životosprávy, u pacientů s nadváhou snížení tělesné hmotnosti. Základem léčby je CPAP (Continuous Positive Airway Pressure). Tento přístroj udržuje během spánku prostřednictvím masky, která je vzduchotěsně nasazená na nos, trvalý přetlak v dýchacích cestách. Spolupráce pacientů této velmi účinné léčby je 60% vzhledem k dyskomfortu, který způsobuje maska, hlučnost přístroje, vysychání úst a nosu, iritace kůže maskou.

Chirurgická léčba se snaží operativně řešit lokální obstrukce dýchacích cest. Používané metody: nosní chirurgie, radiofrekvenční termoterapie, tracheotomie, uvulopalatopharyngoplastika, laserem asistovaná uvuloplastika.

Závěr[upravit upravit | editovat zdroj]

Lze očekávat, že se stoupající informovanosti lékařů bude zároveň stoupat i počet diagnostikovaných pacientů trpících syndromem spánkové apnoe. Nutné je zejména rozlišení pacientů trpících primární ronchopatií (chrápáním) od apnoiků. Proto je takový důraz kladen na PSG vyšetření pacientů, kteří si stěžují na chrápání. Podle údajů různých autorů je mezi pacienty, kteří přijdou za lékařem s jediným příznakem – chrápáním, kolem 50 % pacientů se syndromem spánkové apnoe.


Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit upravit | editovat zdroj]