Syndromy chronické komprese (entrapment) nervů, nádory periferních nervů

Obsah 1 Syndromy chronické komprese (entrapment) nervů 1.1 Syndrom karpálního tunelu 1.1.1 Etiologie a patogeneze 1.1.2 Diagnostika 1.1.3 Subjektivní příznaky 1.1.4 Objektivní nález 1.1.5 Laboratorní objektivizace 1.1.6 Terapie 1.2 Syndrom kubitálního tunelu 1.3 Meralgia paraesthetica 2 Nádory periferních nervů 3 Odkazy 3.1 Zdroj 3.2 Použitá literatura

Syndromy chronické komprese (entrapment) nervů

Syndrom karpálního tunelu

[editovat část]

Syndroma canalis carpi (syndrom karpálního tunelu) je nejčastějším úžinovým syndromem.

Vyskytuje se více u starších, malých žen.

Stěny tunelu tvoří karpy (eminentia carpi ulnaris – os pisiforme, hamulus ossis hamati, eminentia carpi radialis – tuberositas ossis scaphoidei a tuberculum ossis trapezii, mezi nimi je retinaculum flexorum). V tunelu jde n. medianus a 9 šlach flexorů.

Etiologie a patogeneze

V karpálním tunelu dojde k expanzi, která má dvě hlavní etiologie:

• endogenní – hormonální změny (oboustranný výskyt), záněty (tendovaginitidy…) a metabolické změny;
• exogenní – posttraumatické, zatěžování manuální prací (v nevhodných podmínkách).

Diagnostika

Nemocní přijdou pro parestézie prstů (často všech), dlaně ale i hřbetu ruky i předloktí.

Za kritérium považujeme noční buzení pro brnění ruky s úlevou po rozcvičení (v noci se ruka nehýbe, tolik se neprokrvuje → zhoršení ischémie nervu).

Objevuje se neobratnost prstů při jemných pracích. Svalové atrofie se vyvíjí nepozorovaně, často se vyskytuje také Raynaudův fenomén.

Pro průkaz syndromu se používají zvláštní manévry, např. vyprovokování parestézií výraznou pasivní flexí zápěstí aj.

Subjektivní příznaky

• 1. fáze – ranní tupost v prstech;
• 2. fáze – noční parestézie;
• 3. fáze – denní parestézie – hlavně při práci s rukama nad hlavou (třeba držení se madla v MHD);
• 4. fáze – neobratnost drobných pohybů.

Objektivní nález

Poruchy citlivosti – posuzujeme je na 2. prstu (porovnáváme čití na bříšku 2. a 5. prstu).

Motorický defekt vzniká později – hlavně atrofuje m. abductor pollicis brevis;

• prokážeme příznakem svíčky – ruka dlaní vzhůru, palec trčí nahoru, tlačíme ho do dlaně, sledujeme jeho odpor;
• vzniklá atrofie tohoto svalu dělá takovou jamku laterálně na thenaru.

Čití na thenarem je normální (subkutánní větev vychází z n. medianus ještě před vstupem do karpálního tunelu!!!).

Vzniká pseudoneurom n. mediani – vřetenovité ztluštění nervu vznikající útlakem nervu a hromaděním axonoplasmy.

Provokační testy

Tinelův příznak – poklep kladívkem na retinaculum musculorum flexorum vyvolá parestézie. Obdobně postižený nerv reaguje i na hyperflexi zápěstí.

Laboratorní objektivizace

• ENG (elektroneurografie) – normální rychlost vedení axonem na předloktí a v dlani, v tunelu je zpomalení

Terapie

• Snížit zátěž ruky, na noc imobilizace v extenzi – ústup nočních obtíží, krátkodobé.
• Injekce kortikoidů do tunelu – úleva, ale recidivuje;
  • obstřiky mohou poškodit nerv, riziko vstříknutí do nervu…
• Operace – přetětí retinakula v celé délce, v LA se tento zákrok provádí ambulantně;
  • vyskytuje se docela dost komplikací – nedostatečné protětí ligamenta (nedostatečný řez, použití tzv. retinakulomu naslepo…).

Syndrom kubitálního tunelu

[editovat část] Kubitální tunel tvoří – lig. colaterale ulnare (spodina), mediální epikondyl humeru, olekranon a aponeuróza m. flexor carpi ulnaris.

Etiologie

Obecně dochází ke zbytnění okolních struktur a útlaku ulnárního nervu. Nejčastější příčiny jsou:

• po zlomeninách – vzniká hypertrofický svalek
• profesní zatížení – dlouhodobá flexe v lokti (brusiči skla)

Klinické projevy

• brnění 4. a 5. prstu, tupost prstů, mnohdy až parézy a atrofie
• typické obtíže – při sepnutí opasku, zapnutí zipu, knoflíku
• v těžkých případech – drápovitá ruka a obrna interoseální svalů

Léčba

• operační – deliberace a transpozice nervu před mediální epikondyl

Meralgia paraesthetica

[editovat část]

Projevuje se intenzivními pálivými bolestmi na zevní straně stehna. Vyskytuje se častěji u obézních lidí.

Bolesti se typicky zmírňuje při flexi v kyčli.

Příčinou je komprese n. cutaneus femoris lateralis (z plexus lumbalis), z pánve vychází pod lig. inguinale těsně mediálně od spina ilaca ant. sup..

Chirurgická léčba je často neuspokojivá. Nejdůležitější je snížit hmotnost, obstřik LA.

Nádory periferních nervů

[editovat část]

Jediným nádorem ze struktur periferního nervu je neurinom (schwannom).

• Vyskytují se buď sporadicky nebo jako součást neurofibromatózy typu II.

• U neurofibromatózy jde obvykle o mnohočetné, řetízkovité nádorky různých velikostí na mnoha nervech.

• Nádor obvykle zničí fascikl, z kterého vychází, ostatní fascikly jdou po nádoru a jsou napínány a utlačovány.
• Bývají i značných rozměrů.
• Terapie: nádor má pouzdro, funkční fascikly se obvykle bez problémů oddělí od pouzdra a vyjme se jen tumor.

• Může časem dojít ke zlepšení parézy.

Odkazy

Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010]. <http://www.jirben.wz.cz/>.

Použitá literatura

• ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.