Tamponáda srdeční
Tamponáda srdeční je akutní, život ohrožující stav, který bez urgentní léčby vede k selhání srdce jako pumpy, a tedy ke smrti pacienta.
Srdce je v dutině hrudní uloženo v tzv. perikardiálním (osrdečníkovém) vaku. Mezi epikardem (zevní vrstva srdeční stěny) a perikardem je pouze malý prostor vyplněný asi 20−50 ml serózní tekutiny. Tato serózní tekutina je ultrafiltrátem krevní plazmy a umožňuje hladké vzájemné klouzání epikardu a perikardu.[1] Perikard je roztažitelný, společně se srdeční stěnou se při diastolickém plnění dilatuje, čímž srdce funkčně neomezuje.
Během některých patologických stavů však může docházet k hromadění většího množství tekutiny v perikardiálním vaku (v prostoru mezi epikardem a perikardem), vzrůstá intraperikardiální tlak (tekutina působí na srdce tlakem – dochází k útlaku srdce) a srdce se dostává jakoby do „korzetu“ – nadále pak není schopné se řádně při diastole dilatovat. Dochází k poruše diastolického plnění srdce, hypotenzi a snížení srdečního výdeje (low output syndrom). Funkce srdce jako pumpy selhává, hypotenze vede ke tkáňové hypoperfúzi a rozvoji šokového stavu.
Hemodynamická významnost srdeční tamponády závisí na rychlosti přírůstku tekutiny v perikardiálním prostoru. Relativně malý výpotek (200–300 ml) nahromaděný v krátké době se může manifestovat srdeční tamponádou, zatímco relativně velký přírůstek (1000 ml) vznikající pomalu během dlouhého časového horizontu se klinicky manifestovat nemusí.[2]
Obsah |
upravit Příčiny
Při srdeční tamponádě může být srdce utlačováno:
- výpotkem (perikarditida – infekce, nádorové onemocnění, autoimunitní onemocnění včetně postperikardiotomického syndromu,…);
- krví či krevním koagulem (IM spojený s rupturou stěny levé komory, ruptura ascendentní aorty, komplikace kardiochirurgického výkonu, trauma srdce).
upravit Klinická manifestace[1]
Beck v roce 1935 stanovil klinickou trias charakteristickou pro rychle se rozvíjející tamponádu (př. ruptura stěny LK při IM):
- hypotenze (pokles systémového arteriálního tlaku);
- rozšíření krčních žil (vzestup centrálního žilního tlaku);
- oslabení srdečních ozev.
→ U hypotenze a tachykardie je zřejmá závislost na fázi dýchání. Při nádechu tlak hodně klesne a pulz je špatně hmatný, při výdechu krevní tlak vzroste a pulz je hmatný lépe. Je to dáno tím, že při nádechu rozšířené plíce ještě více stlačí už tak utlačované srdce.
Dále nacházíme:
- tachykardii;
- pulsus paradoxus;
- známky tkáňové hypoperfúze (vlhká, chladná kůže; periferní cyanóza; dušnost);
- neklid, úzkost;
- vertigo, porucha vědomí;
- šokový stav.
upravit Diagnostika
Diagnostika srdeční tamponády se opírá o:
- anamnézu;
- klinické příznaky (viz. výše);
- RTG;
- echokardiografické vyšetření (zlatý standard, často však pro akutnost situace nebo nepřítomnost echokardiografu v terénu není provedení tohoto vyšetření možné).
V diagnosticky nejasných situacích lze využít CT a/nebo MRI.
Diferenciálně diagnosticky je nutné vyloučit hemoperikard a tenzní pneumothorax.
upravit Léčba[1]
- Perikardiocentéza. Jedná se o punkci perikardu za účelem evakuace perikardiální tekutiny.
→ V nemocničních podmínkách se provádí pod echokardiografickou kontrolou nebo lze zasáhnout kardiochirurgicky (thorakotomie a perikardiotomie). → V terénu se perikard punktuje tzv. naslepo. Pacient zaujme poloho v polosedě. Epidurální jehlu zavádím vlevo od processus xiphoideus pod úhlem cca 35° pod žebra směrem k levé prsní bradavce. Za neustálé aspirace se přibližujeme k srdci. Čekáme na slabé lupnutí signalizující průnik perikardem a následnou aspiraci krve.
Výkon s sebou nese riziko lacerace perikardu a srdce, poranění koronární arterie nebo plíce. Mortalita perikardiocentézy naslepo je kolem 20 %.
- Následuje léčba primární příčiny srdeční tamponády.
upravit Zajímavost
Protržení stěny srdeční může být způsobeno i bodným poraněním. Tento mechanismus způsobil smrt císařovny Sissi, které atentátník probodl srdce nabroušeným pilníkem. Otvor v osrdečníku se po vytažení vražedné zbraně sice uzavřel, malým otvorem v srdeční stěně však do dutiny osrdečníku začala téci krev. Samotné bodnutí císařovna paradoxně vůbec necítila, měla dojem, že do ní jen strčil kolemjdoucí člověk a po atentátu pokračovala v procházce. Zhroutila se až po několika desítkách metrů chůze, kdy došlo k rozvoji srdeční tamponády.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Video
- Srdeční tamponáda a perikardiocentéza [1]
upravit Reference
- ↑ a b c VAVRUŠOVÁ, B, P DOČKALOVÁ a J PUDIL. Tupá poranění srdce [online]. ©2006. [cit. 2010-09-20]. <http://www.zachranarivlockari.wz.cz/download/tupe_srdce.pdf>.
- ↑ VANĚK, Ivan, et al. Kardiovaskulární chirurgie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. 236 s. ISBN 8024605236.
upravit Zdroj
- ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 2010-09-20]. <http://www.stefajir.cz/index.php?q=tamponada-srdce>.
upravit Použitá literatura
- VANĚK, Ivan, et al. Kardiovaskulární chirurgie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. 236 s. ISBN 8024605236.
- VAVRUŠOVÁ, B, P DOČKALOVÁ a J PUDIL. Tupá poranění srdce [online]. ©2006. [cit. 2010-09-20]. <http://www.zachranarivlockari.wz.cz/download/tupe_srdce.pdf>.
- KACHLÍK, David a Štěpán JELÍNEK. Srdce : Morfologický seminář [online]. ©2004. [cit. 2010-09-20]. <http://old.lf3.cuni.cz/histologie/info/download.php?file=srdce.ppt&dir=ppt>.