Teorie ošetřovatelství

Z WikiSkript

Ošetřovatelství jako vědní obor[upravit upravit | editovat zdroj]

Samostatná vědní disciplína s vlastní teoretickou základnou. Je oborem multidisciplinárním (čerpá z řady oborů) a interdisciplinárním (využívá vazby mezi obory).

Obory ošetřovatelství[upravit upravit | editovat zdroj]

Ošetřovatelství je relativně velmi mladou disciplínou (ve srovnání s medicínou). Jedná se o obor velice rozmanitý. Žádný vědní obor, který se zabývá člověkem, jej neposuzuje tak komplexně, z tolika různých hledisek, jako ošetřovatelství. Medicína a její obory (s výjimkou psychiatrie) jsou orientovány převážně biologicky. Psychologie se zaměřuje na prožívání a chování člověka, sociologie na zařazení člověka do sociálních systémů, struktur a společenských procesů a pod. V rámci oboru můžeme hovořit o základních a aplikovaných oborech ošetřovatelství. Mezi základní řadíme teorii, historii a metodologii ošetřovatelství. Aplikovanými obory je např. interní, chirurgické, geriatrické, pediatrické ošetřovatelství, ošetřovatelství v primární zdravotní péči apod.

Ošetřovatelství jako vědní obor[upravit upravit | editovat zdroj]

má svoji:

  • filozofii
  • předmět zkoumání
  • teorii oboru
  • metodologii
  • výzkum
  • systém vzdělávání
  • národní a mezinárodní profesní organizace.
  • metaparadigma

Filozofie[upravit upravit | editovat zdroj]

Vychází z humanismu, hnutí, které je orientováno na člověka, uznává jeho hodnotu, právo na svobodu a štěstí, na rozvoj jeho sil a schopností (humanismus se vyvíjel od starověku, zasahoval do oblasti společenské, literární, vědecké). Základní principy humanismu tvoří vlastní podstatu ošetřovatelství. Ten, kdo se s těmito principy ztotožňuje, může být dobrou sestrou a může zároveň ve své profesi nacházet uspokojení. Další filozofický směr, ze kterého vychází dnešní ošetřovatelství, je holizmus. Vznikl ve 20. letech 20. století. Název zavedl jihoafrický generál Jan Christian Smuts (své názory publikoval v knize Holismus a evoluce v roce1926). Slovní základ je z řečtiny: holos – celý, úplný, neporušený.Vychází z idealizmu, vyzdvihuje prvenství celku před jeho částmi. Celek nesnižuje na pouhý soubor částí, ze kterých je „poskládán“(zvlášť fyzické, zvlášť psychické atd.), ale ukazuje vztah mezi nimi, vzájemnou ovlivnitelnost.

Předmět zkoumání[upravit upravit | editovat zdroj]

Metaparadigma oboru tvoří:

  • člověk – jedinec či komunita
  • zdraví (popř. nemoc)
  • prostředí, ve kterém žije
  • ošetřovatelská péče reprezentovaná sestrou.

Teorie oboru[upravit upravit | editovat zdroj]

Paradigma je tvořeno koncepčními modely a teoriemi.

Metodologie[upravit upravit | editovat zdroj]

Metoda ošetřovatelského procesu.

Výzkum[upravit upravit | editovat zdroj]

Naprosto nezbytný pro rozvoj oboru, umožňuje poskytovat ošetřovatelskou péči založenou na důkazech. Sestra může sama zkoumat, může být objektem výzkumu, může se i podílet na klinickém výzkumu (práce s respondenty, odběry materiálu apod.).

Systém vzdělávání[upravit upravit | editovat zdroj]

Respektuje mezinárodní doporučení, umožní našim sestrám pracovat v zemích EU jako plně kvalifikované sestry.

Národní a mezinárodní organizace[upravit upravit | editovat zdroj]

Národní organizace – např. ČAS (Česká asociace sester) Mezinárodní – ICN (Mezinárodní rada sester).

Koncepce ošetřovatelství v kostce[upravit upravit | editovat zdroj]

Koncepce znamená v tomto případě chápání, pojetí, tedy pojetí českého ošetřovatelství. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické opatření k zajištění jednotného postupu při poskytování ošetřovatelské péče ve zdravotnických zařízeních lůžkové nebo ambulantní péče, v sociální zařízeních a ve vlastním sociálním prostředí jednotlivců, rodin a skupin osob (Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR částka 9, září 2004). Předložená koncepce vychází z Koncepce ošetřovatelství České republiky z roku 1998 (vytvořené Radou pro rozvoj ošetřovatelství hlavní sestry MZ ČR v čele s doc. Martou Staňkovou), respektuje doporučení OSN, WHO, EU, doporučení Evropské komise, Mezinárodní organizace práce, Mezinárodní rady sester a Mezinárodní rady porodních asistentek. Tyto dokumenty určují další rozvoj a směr ošetřovatelství a porodní asistence v 21.století.

Jednotlivé body koncepce jsou komentovány stručně s ohledem na text zveřejněný v doporučené literatuře. V bakalářském programu Ošetřovatelství na 1.LF jsou jednotlivým statím věnovány samostatné přednášky, v případě Komunitního ošetřovatelství jednosemestrový předmět.

Obsah koncepce[upravit upravit | editovat zdroj]

Úvod[upravit upravit | editovat zdroj]

České ošetřovatelství se ztotožňuje s definicí Světové zdravotnické organizace. Byla uvedena společně s cíli ošetřovatelství v předchozím článku. Charakteristické rysy jsou uvedeny na Wiki portálu v Úvodu do ošetřovatelství.

Definice, cíle a charakteristika oboru[upravit upravit | editovat zdroj]

Opět odkazuji na Úvod do ošetřovatelství.

Pracovníci oboru a jejich vzdělávání[upravit upravit | editovat zdroj]

1. Zdravotničtí pracovníci způsobilí k výkonu povolání bez odborného dohledu.

2. Zdravotničtí pracovníci způsobilí k výkonu povolání pod odborným dohledem nebo přímým vedením. Obě skupiny potřebují k výkonu povolání získat kvalifikaci a jsou povinni se zároveň celoživotně vzdělávat. Kvalifikační studium 1. skupiny pracovníků probíhá na vyšších zdravotnických školách a na vysokých školách v souladu s příslušnými směrnicemi Evropské unie. Zdravotničtí pracovníci způsobilí k výkonu povolání pod odborným dohledem nebo přímým vedením získávají kvalifikaci na střední zdravotnické škole nebo v akreditovaném kvalifikačním kurzu. Celoživotním vzděláváním se rozumí aktivity, kterými si zdravotničtí pracovníci obnovují, zvyšují, prohlubují a doplňují vědomosti, dovednosti a způsobilost v příslušném oboru v souladu s rozvojem oboru. Součástí celoživotního vzdělávání je i specializační vzdělávání zaměřené na ošetřovatelství v klinických oborech, ale i dalších oblastech ošetřovatelské péče (management, komunitní péče, ambulantní péče, …). Celoživotní vzdělávání je uskutečňováno v akreditovaných zařízeních. V rámci celoživotního vzdělávání lze získat v oboru ošetřovatelství akademické vzdělání – magisterské i doktorské.

Základní právní normy: - Zákon č.96/2004 Sb.- zákon o nelékařských zdravotnických povoláních. - Vyhláška č. 424 /2004 Sb. – stanoví činnosti zdravotnických pracovníků.

Právním normám ve zdravotnictví je věnován samostatný předmět ve 3. ročníku.

Komunitní ošetřovatelství[upravit upravit | editovat zdroj]

Ošetřovatelský výzkum[upravit upravit | editovat zdroj]

Článek bude doplněn


Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]