Toxické poškození jater

Obsah 1 Poškození jater 1.1 Hlavní zástupci 1.2 Profesionální expozice 2 Pravé hepatotoxické látky (s obligatorní hepatotoxicitou) 2.1 Látky působící nepřímo 3 Nepravé hepatotoxické látky (s fakultativní toxicitou) 3.1 Zástupci léků 3.2 Akutní selhání jater 3.3 Chronické poškození 4 Odkazy 4.1 Zdroj 4.2 Použitá literatura

upravit Poškození jater

• k působení toxických látek jsou náchylnější buňky v centru lobulů (mají méně kyslíku)
• některé látky ale zase poškozují oblasti periportální
• která část je poškozena je důležité kvůli prognóze − centrizonální nekrózy (vznikající často při akutních poškozeních) jsou příznivější a lépe se regenerují, neboť nové hepatocyty vznikají periportálně a postupují k centru
• látky, které cíleně poškozují periportální bb. – intoxikace mají závažnou prognózu, regenerace je obtížná, bb. regenerují nepravidelně v ostrůvcích, mezi nimi je vazivo → cirhóza

upravit Hlavní zástupci

bílý fosfor, železo, metotrexát, aflatoxiny

nejčastější příčiny vzniku cirhózy – ethylalkohol

upravit Profesionální expozice

• je hlavně cestou inhalační a perkutánně (např. TNT)
• v populaci jde hlavně o perorální intoxikace

upravit Pravé hepatotoxické látky (s obligatorní hepatotoxicitou)

• poškození
  • je úměrné dávce, dochází k němu u všech jedinců, po krátkém časovém intervalu
  • reprodukovatelné v pokusu na zvířeti
  • objeví se až po dávce, kterou označujeme jako „hepatotoxickou“
• látky působící přímo (samy nebo svými metabolity) – poškozují denaturací proteinů, peroxidací membrán
• paracetamol, tetrachlormetan, chloroform, bílý fosfor, arzen, TNT

upravit Látky působící nepřímo

• zasahují do metabolizmu jater – naruší strukturu hepatocytu nebo blokují sekreci žluče
• také později vzniká steatóza, nekróza nebo cholestáza, také závisí na dávce
• nevyskytují se moc v pracovním prostředí
• etylalkohol, amatoxin, merkaptopurin, metotrexát

upravit Nepravé hepatotoxické látky (s fakultativní toxicitou)

• působí lézi jen u vulnerabilních jedinců, poškození není úměrné dávce, vzniká nepředvídatelně a ojediněle
• různý časový interval, poškození není reprodukovatelné na zvířeti
• jde buď o alergii nebo o atypickou biotransformaci látky (díky odlišné enzymatické výbavě jedince – izoenzymy cyp450)
• patří sem hlavně léky vyvolávající tzv. viral-like hepatitis (může vést k cirhóze pokud se lék nepřestane podávat)

upravit Zástupci léků

• halotan (anestetikum) – alergické poškození, 50% mortalita
• fenytoin (antiepileptikum)
• isoniazid (antituberkulotikum) – ohroženi jsou pomalí acetylátoři (asi polovina populace) s denní konzumací alkoholu, nekrózy jater
• rifampicin, methyldopa

cholestáza – u chlorpromazinu a kontraceptiv

upravit Akutní selhání jater

• profesionálně vzácné
• nechutenství, nauzea, zvracení, ikterus, hepatomegalie
• těžší léze – zmenšení jater, ascites, krvácivost, kóma
• nejčastěji paracetamol a amanita (muchomůrka)

upravit Chronické poškození

• horší prognóza
• vyvíjí se cirhóza, fibróza či tumor
• popsány po arzénu, tetrachlormetanu, TNT

upravit Odkazy

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 24.02.2010]. <http://jirben.wz.cz>.

upravit Použitá literatura

• PELCLOVÁ, Daniela. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. ISBN 80-246-1183-X.