Nápověda
Přidat tuto stránku do vaší knihy
Zobrazit knihu (0 stránek)
Doporučit stránkyTransmembránový transport
Prostá difuze
Difuze je samovolný proces, během kterého jsou částice jedné látky rozptylovány v rozpouštědle. Pohyb jedné částice je v zásadě náhodný, ale v průměru dochází k přesunu látky z míst s vyšší koncentrací do míst s nižší koncentrací.
Rychlost šíření částic je ovlivněna velikostí částic, teplotou i vlastnostmi prostředí. Během difuze se nespotřebovává energie. Výsledkem difuze, pokud do hry nevstupují další faktory, je rovnoměrné rozptýlení rozpuštěné látky v rozpouštědle. Matematicky popisují difuzi Fickovy zákony.
Difuze umožňuje pohyb látek uvnitř buněk a tím látkovou výměnu. V živých organismech hrají významnou roli další faktory, např. elektrický náboj částic nebo transport přes polopropustné membrány, přesný výpočet rychlosti je pak složitý.
Lipofilní látky prostupují přes fosfolipidovou dvojvrstvu membrány přímo, rychlost difúze je přímo úměrná jejich rozpustnosti v tucích. [1]
Hydrofilní látky (např. voda a ionty) jsou v lipidovém prostředí biologické membrány nerozpustné, proto mohou difundovat pouze pomocí kanálů zabudovaných do membrány. [1]
Prostup iontovými kanály
Podrobnější informace naleznete na stránce Iontové kanály.Aktivní transport
Podrobnější informace naleznete na stránce Aktivní transport.[editovat část] Aktivní transport je přenos látky přes membránu, který spotřebovává energii. Díky tomu, že děj spotřebovává energii, může probíhat transport i proti koncentračnímu spádu. Aktivní transport je selektivní proces, jedním přenašečem může být přenášena jen jedna molekula. Energie k aktivnímu transportu může být získávána spřažením s chemickou reakcí, obvykle štěpením ATP, děj je pak spojen s poklesem volné entalpie. Jiné přenašeče využívají jako zdroj energie spřažení s přenosem jiné látky ve směru koncentračního gradientu.
- Primární aktivní transport
- Je-li energie využívána přímo pro transport (např. na <chemform>Na+/K+</chemform>ATPáza, která současně čerpá sodík z buňky a draslík do buňky).[1]
- Sekundární aktivní transport
- Pokud je přesun jedné látky proti koncentračnímu či elektrickému gradientu spojen s pasivním přesunem druhé látky (ve směru chemického či elektrického gradientu). [1]
Gradient pro pasivní přestup druhé látky je vytvořen primárně aktivním transportním mechanismem na jiném místě membrány (např. resorpce glukózy proti gradientu a sodíku ve směru gradientu v tenkém střevě). Pro sekundárně aktivní transport se rovněž používá termín kotransport.[1]
Podle toho, kolik různých molekul je přenášeno, můžeme rozdělit aktivní transport na:
- uniport – je přenášen jen jeden typ molekuly
- symport – jsou přenášeny dva typy molekul, oba stejným směrem
- antiport – jsou přenášeny dva typy molekul, přesunují se však opačným směrem
Aktivní transport je proces saturovatelný, probíhá s kinetikou Michaelise a Mentenové.
Typickým příkladem aktivního transportu je sodíko-draslíková pumpa (alternativně <chemform>Na+/K+</chemform> ATPáza), která udržuje koncentrací rozdíl sodíku a draslíku mezi intracelulárním a extracelulárním prostředím tím, že vyčerpává sodík z buňky a naopak vychytává draslík. Tyto rozdíly jsou poměrně výrazné: koncentrace sodíku je 140 mmol/l extracelulárně a 10 mmol/l intracelulárně, koncentrace draslíku je 5 mmol/l extracelulárně a 165 mmol/l intracelulárně. Vlastně jde o antiport sodíku a draslíku, přesněji tří molekul sodíku a dvou molekul draslíku. Protože se sodík i draslík pohybují proti koncentračnímu gradientu, je třeba zdroj energie; v případě sodno-draselné pumpy je zdrojem energie ATP.
Endocytóza
Podrobnější informace naleznete na stránce Endocytóza.Fagocytóza
Podrobnější informace naleznete na stránce Fagocytóza.Pinocytóza
Podrobnější informace naleznete na stránce Pinocytóza.
