Transport kyslíku krví

Hodnoceno 4x, počet editací 31, počet autorů 12   

   Děkujeme za Vaše hodnocení (4★)   

Kyslík, jako životně důležitá molekula je transportována krví a to díky krevnímu barvivu – hemoglobinu. Vazba kyslíku na hemoglobin má své zákonitosti.

upravit Vazba kyslíku

Normálně je 97 % kyslíku v krvi proudící z plic do periferních tkání vázáno na hemoglobin (Hb). Zbývající 3 % jsou fyzikálně rozpuštěné v plazmě. Vazba kyslíku na hemoglobin je samozřejmě reverzibilní. Pokud je pO₂ vysoký, kyslík se váže na hemoglobin (př. plicní kapiláry), pokud je pO₂ nízký, kyslík vystupuje z vazby s hemoglobinem (př. tkáňové kapiláry).

Asi 98 % krve, které se dostane do levé síně, prochází přes plicní kapiláry a je nasyceno kyslíkem na 104 mm Hg (v naší literatuře se často setkáváme s hodnotou 100 mm Hg). Zbývající 2 % prochází přes bronchiální cirkulaci (krev se sem dostává z aorty) a není ve styku s plicními kapilárami (tzv. shunt flow). Tato krev má hodnotu pO₂ 40 mm Hg – jako normální systémová venózní krev. Tyto dvě složky se v levé síni smíchají a tak výsledný pO₂ v levé síni je 95 mm Hg.

Krev odtékající z plic má tedy pO₂ 95 mm Hg, což znamená, že saturace kyslíkem je průměrně 97 % (viz vazebná/disociační křivka kyslíku). Krev odtékající z periferních tkání má průměrně pO₂ 40 mm Hg, takže její saturace je 75 %.

V krvi, která je z 97 % saturována, je na 100 ml krve 19,4 ml kyslíku vázaného na hemoglobin. Po průchodu tkáněmi se tato hodnota sníží na 14,4 ml O₂ (pO₂ 40 mm Hg, saturace 75 %). Z toho vyplývá, že normálně se z krve do tkání uvolňuje 5 ml O₂ z každých 100 ml krve (z 5 l krve je to 250 ml O₂).

Za normálních okolností má intersticiální tekutina pO₂ také 40 mm Hg (při této hodnotě přestupuje do intersticiální tekutiny právě oněch 5 ml O₂ z každých 100 ml krve). Při usilovném cvičení tato hodnota klesá až na 15 mm Hg. To znamená, že se z hemoglobinu uvolňuje více kyslíku, až ho nakonec navázaného na Hb zůstane jen 4,4 ml ve 100 ml krve. Do tkáně se tedy dostává 15 ml O₂ z každých 100 ml krve (= 19,4 – 4,4). Uvolňování kyslíku se tak zvýší trojnásobně (což se zvýšením srdeční akce – šestkrát až sedmkrát – dává až dvacetinásobné zvýšení transportu kyslíku do tkání).

Rozpuštěného kyslíku v krvi s hodnotou p_O2 95 mm Hg je asi 0,29 ml na 100 ml krve. Po průchodu tkáněmi (40 mm Hg) je rozpuštěného kyslíku 0,12 ml na 100 ml krve. To znamená, že pouze 0,17 ml rozpuštěného O₂ z každých 100 ml krve se uvolní do tkání (3 % O₂ transportovaného krve do tkáně – viz výše). Během cvičení může podíl toho transportu klesnout na 1,5  %. Naopak při inhalaci kyslíku s vysokým pO₂ se tento podíl může zvýšit a může hrozit až otrava kyslíkem.

upravit Interaktivní model

upravit Faktory ovlivňující saturaci hemoglobinu

upravit pH

• Čím nižší pH, tím nižší afinita hemoglobinu ke kyslíku. Posun doprava. (Tzv. Bohrův efekt)

• Čím vyšší pH, tím vyšší afinita hemoglobinu ke kyslíku. Posun doleva.

upravit pCO₂

• Zvýšení pCO₂ vede ke snížení pH. To vede ke snížení afinity hemoglobinu ke kyslíku. Posun doprava.
• Snížení pCO₂ vede ke zvýšení pH. To vede ke zvýšení afinity hemoglobinu ke kyslíku. Posun doleva.

upravit Teplota

• Čím vyšší teplota, tím nižší afinita hemoglobinu ke kyslíku. Posun doprava.
• Čím nižší teplota, tím vyšší afinita hemoglobinu ke kyslíku. Posun doleva.

upravit 2,3-bisfosfoglycerát

• Čím vyšší koncentrace 2,3–bisfosfoglycerátu (BPG), tím nižší afinita hemoglobinu ke kyslíku. Posun saturační křivky doprava.
• Čím nižší koncentrace 2,3–BPG, tím vyšší afinita hemoglobinu ke kyslíku. Posun saturační křivky doleva.

upravit Jak je to v těle

• Plíce = snížení pCO₂ → vyšší pH → posun saturační křivky doleva → kyslík se váže na Hb
• Tkáně = zvýšení pCO₂ → nižší pH → posun saturační křivky doprava → kyslík se uvolní z Hb

upravit Odkazy

upravit Související články

• Transport CO2 krví
• Vazba O2 na Hb a ovlivňující faktory

upravit Reference

1. ↑ TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4., přeprac. a uprav vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.

upravit Použitá literatura

TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4., přeprac. a uprav vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.

GUYTON, Arthur C a John E HALL. Textbook of Medical Physiology. 11. vydání. Elsevier, 2006. 11; ISBN 978-0-7216-0240-0.