Nápověda
Přidat tuto stránku do vaší knihy
Zobrazit knihu (0 stránek)
Doporučit stránkyTypy vajíček a jejich rýhování
Rýhování je v podstatě několik po sobě jdoucích mitóz. Během každé mitózy se genetická informace mateřské buňky rovnoměrně předá buňkám dceřiným. Dceřiná buňka se v případě rýhování nazývá blastomera. Blastomera nenabývá velikosti buňky mateřské a dělí se dále. Během dalších mitóz se tedy blastomera neustále zmenšuje. Obnovení původní velikosti buněk zajišťuje právě rýhování.
Rýhování závisí na typu vajíček, respektive na obsahu a rozložení zásobních látek (žloutku) v cytoplazmě vajíčka. Žloutek představuje překážku při rýhování buněk.
Lidské vajíčko je oligolecitální, izolecitální a holoblastické, rýhuje se totálně a ekválně.
Obsah |
upravit Typy vajíček podle množství žloutku
upravit Oligolecitální = miolecitální, mikrolecitální
- málo žloutku – není překážka při rýhování, zygota se rozdělí na dvě blastomery, pak na čtyři, osm,...
- mikroskopické rozměry
- úplné rýhování (blastomery se od sebe úplně oddělí) – holoblastická vajíčka
- příklad – vajíčka savců, kromě ptakořitných a vajíčka kopinatce
upravit Mezolecitální = mediolecitální
- značné množství žloutku, stále ještě nebrání úplnému rýhování
- vajíčka jsou větší (průměr 2–3 mm)
- příklad – vajíčka obojživelníků
upravit Polylecitální = makrolecitální, megalolecitální
- enormní množství žloutku – překážka při oddělování blastomer (neúplné)
- při dalších děleních vznikají samostatné blastomery na animálním pólu vajíčka – zde je žloutku málo
- pól vegetativní – s větším množstvím žloutku – se nerýhuje
- částečné rýhování – meroblastická vajíčka
upravit Typy vajíček podle rozložení žloutku v cytoplazmě
upravit Izolecitální
- žloutek v cytoplazmě rovnoměrně rozložený
- totální rýhování, stejně velké blastomery – ekvální rýhování
- výskyt – oligolecitální vajíčka savců a vajíčka mnoha bezobratlých
upravit Telolecitální
- žloutek na vegetativním (těžším) pólu vajíčka (na animálním pólu málo žloutku, jádro oocytu) -> polární diferenciace
- různá velikost blastomer – mikromery na animálním pólu, makromery na vegetativním
- inekvální rýhování
- výskyt – mezolecitální a polylecitální vajíčka, vajíčko kopinatce
upravit Extrémně telolecitální
- polylecitální vajíčka plazů a ptáků
- vegetativní pól se nerozrýhuje vůbec
- animální pól -– vznik zárodečného terčíku postupným rýhováním
- diskoidální rýhování
upravit Centrolecitální
- nahromaděný žloutek obalený vrstvou cytoplazmy bez žloutku
- blastomery se při rýhování oddělují na povrchu – superficiální dělení
- výskyt – členovci
upravit Průběh rýhování
Průběh rýhování je řízen a kontrolován genomem zygoty. Během rýhování se utvářejí stále složitější struktury a funkce mnohobuněčného organismu. Při těchto morfogenetických pochodech se uplatňuje množení buněk – proliferace, pohyby a přesuny buněk a rozlišování buněk – diferenciace, i buněčná smrt – apoptóza.
Morfogenetické pochody mohou různé vnitřní (chromozomální odchylky) a vnější (vlivy mateřského prostředí) vlivy narušovat. Působí hlavně v tzv. kritické periodě.
Prvním rýhováním se zygota dělí na dvě stejné blastomery. Ty jsou stále uloženy v zona pellucida. Tohoto stadia je dosaženo 24–30 hodin po oplození. Postupně (40–50 hodin po oplození) vzniká čtyřbuněčné stadium, ve kterém jsou dvě blastomery větší a dvě menší. Větší blastomery se dělí dřív, protože žloutek není v cytoplazmě rozložen naprosto rovnoměrně, i když se jedná o vajíčko izolecitální. Následuje další rýhování (do šestnáctibuněčného stadia), které probíhá během posunu vajíčka vejcovodem. Šestnáctibuněčného stadia je dosaženo asi 60 hodin po oplození.
upravit Odkazy
upravit Související články
- Gametogeneze • Fertilizace
- Etapy vývoje embrya a plodu: První týden vývoje člověka • Druhý týden vývoje člověka • Třetí týden vývoje člověka • Čtvrtý až osmý týden intrauterinního vývoje
upravit Použitá literatura
- VACEK, Zdeněk. Embryologie pro pediatry: učebnice pro lékařské fakulty. 2. vydání. Praha : Nakladatelství a vydavatelství JP, 1992. 313 s. ISBN 80-7066-562-9.
