Typy zlomenin a jejich dislokace
Z WikiSkript
Hodnoceno 5x, počet editací 17, počet autorů 7
Děkujeme za Vaše hodnocení (4★)
| Článek byl zkontrolován učitelem | ||||
| Tento článek byl zkontrolován učitelem. | ||||
| Podpis: MUDr. Karel Němec | ||||
| Tuto šablonu smějí vkládat jen vyučující. | ||||
Zlomenina je porucha kontinuity kosti.
Rozlišujeme zlomeniny:
- úrazové
- únavové (stresové)
- patologické
Na překonání elastických schopností kosti se podílejí tři druhy násilí:
- tlak
- tah
- posun
- nebo jejich kombinace
Mechanismus vzniku může být:
- přímý (působení sil přímo v místě zlomeniny; obvykle těžké poškození měkkých tkání)
- nepřímý (síla působí v oblasti vzdálené od místa lomu; kožní kryt bývá neporušen)
Obsah |
upravit Typy zlomenin
upravit Dělení dle mechanismu vzniku
- kompresní zlomeniny
- násilí působí v ose kosti, porušena je hlavně spongióza
- typicky – proximální část tibie, patní kost
- impresivní zlomeniny
- násilí působí na malý okrsek kosti, který vtlačuje dovnitř
- lebeční kosti
- tahové zlomeniny
- tah svalů a šlach
- obvykle v úponových místech – čéška, olekranon, tuberculum majus, spina iliaca anterior superior
- ohybové zlomeniny
- působením střižných, posunových sil
- krček stehenní kosti
upravit Dělení dle průběhu lomné linie
- příčné
- šikmé
- spirální
- vertikální (dlátové u kompakty, impresivní u spongiózy)
- tangenciální (osteochondrální)
- avulzní (při úponech svalů)
upravit Dělení dle počtu úlomků
- dvou, tří, čtyř úlomkové a tříštivé
- dvouetážová zlomenina – na dlouhých kostech, kdy je mezifragment delší než 6cm
upravit Dislokace zlomenin
Dislokace vždy hodnotíme podle polohy periferního fragmentu proti fragmentu centrálnímu (jen luxační zlomeniny páteře se popisují opačně).
Rozlišujeme dislokace:
- ad latus – do strany
- ad longitudinem – do délky:
- s distrakcí (prodloužení)
- s kontrakcí (zkrácení)
- ad axim – úhlové
- ad peripheriam – rotační
Dle výsledku repozice mluvíme o zlomeninách:
- reponibilních a stabilních
- reponibilních a nestabilních
- ireponibilních
upravit Klasifikace zlomenin
Hlavní význam má AO klasifikace:
- první číslo – vyjadřuje postiženou kost:
- 1 – humerus
- 2 – předloketní kosti
- 3 – femur
- 4 – bérec
- 5 – páteř
- 6 – pánev
- 7 – ruka
- 8 – noha
- druhý údaj – určuje segment kosti u dlouhých kostí:
- 1 – proximální epimetafýza
- 2 – diafýza
- 3 – distální epimetafýza
- třetí údaj ukazuje typ zlomeniny (A–C), u každé části je konkrétní
- každý typ je členěn na skupiny 1–3
- každá skupina je ještě dělena na podskupiny 1–3
S vyšším číslem se závažnost fraktury zvyšuje. (pozn.: AO klasifikace se dobře ujala s výjimkou proximální části humeru (AO je moc složitá) a femuru, kde tato klasifikace nepostačuje).
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Zdroj
BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.