Uhlokopská pneumokonióza

Z WikiSkript
Uhlokopská pneumokonióza
Coalworker's pneumoconiosis
Antrakóza
Antrakóza
Rizikové faktory expozice uhelnému prachu
Klasifikace a odkazy
MKN-10 J60
MeSH ID D011009
MedlinePlus 000130
Medscape 297887

Uhlokopská pneumokonióza je profesionální onemocnění podmíněné dlouhodobou expozicí uhelnému prachu, který může obsahovat různou (obvykle ne příliš výraznou) příměs SiO2.

Etiopatogeneze a expozice[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Uhelný prach je za normálních okolností fagocytován makrofágy (ty se zbarví do černa a nazývají se pak koniofágy) a odstraňován ciliárním transportem nebo lymfou. Pokud se ovšem překročí kapacita těchto dvou posledně jmenovaných mechanismů, dojde k nadměrné fagocytóze a stimulaci zánětu, který může vést k fibrotickým změnám v plicích. Pokud je v uhelném prachu významnější obsah SiO2, dojde k aktivaci stejných mechanismů jako u silikózy a postižení plic se tak výrazně zhorší. Progredující onemocnění podobné silikóze vyvolá uhelný prach s obsahem SiO2 více než 15 %.

Profesionální expozice[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Ohroženi jsou především horníci zejména černouhelných hlubinných dolů (černé uhlí má větší podíl SiO2) při ručním ražení i při ražení kombajny. Onemocnění málokdy vzniká po kratší než dvacetileté expozici.

Patologický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Makroskopický[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Typická je tetováž pleury, souběžná s průběhem žeber, pleura je jakoby mramorovaná, není ztluštělá,
  • uzliny pouze mírně zvětšené.

Mikroskopický[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Mezi iniciální změny patří cípatá makula (centriacinární nahromadění makrofágů s uhelným prachem), kolem které není nijak zvlášť velká fibrotizace, a proto není ani hmatatelná;
  • perifokální emfyzém kolem makuly;
  • v pokročilejších stádiích vznikají uzlíky (mají více kolagenu).

Vyšetřovací metody[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Anamnéza – symptomy (kašel, dušnost), pracovní a sociální anamnéza,
  • RTG plic,
  • funkční vyšetření plic (spirometrie),
  • BAL – pokud potřebujeme průkaz anorganických částic.

Typy onemocnění[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Podobně jako silikóza se i uhlokopská pneumokonióza dělí na prostou a komplikovanou.

  • Prostá uhlokopská pneumokonióza bývá asymptomatická, vyskytují se makuly a uzlíky do 10 mm.
  • Komplikovaná uhlokopská pneumokonióza zahrnuje ve svém obraze kašel, námahovou a později i klidovou dušnost (podobá se silikóze). Mezi komplikace onemocnění patří CHOPN, tuberkulóza, nekróza ložiska (může se provalit do bronchu).
  • Caplanův syndrom je koincidence uhlokopské pneumokonióz s revmatoidní artritidou (revmatoidní faktor pozitivní).

Diferenciální diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Často je velmi nesnadné odlišit toto onemocnění od silikózy (rozhoduje pracovní anamnéza), definitivní diagnózu odhalí až pitva a rozbor prachu. Dále ostatní diseminované plicní procesy jako sarkoidóza a tuberkulóza.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kauzální léčba neexistuje, k dispozici je pouze symptomatická:

Posouzení profesionality[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Hodnocení rtg dle Mezinárodní klasifikace pneumokonióz ILO (International Labour Organization),
    • označení uzlíků – „p“ (do1,5 mm), „q“ (1,5–3 mm), „r“ (3–10 mm),
    • označení uzlů – „A“ (jedno ložisko 10–50mm, nebo více ložisek nad 10 mm, jejichž součet není nad 50), „B“ (víc než A, celkově nepřesahující pravé horní plicní pole), „C“ (přesahuje ekvivalent horního pravého pole),
    • označení četnosti – 1, 2, 3,
  • za nemoc z povolání považujeme p3, q2, r2 a všechny komplikované (A, B, C), ve spojení s tuberkulózou stačí "jedničky" (p1).

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • PELCLOVÁ, Daniela. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. ISBN 80-246-1183-X.
  • ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 494-495. ISBN 978-80-7387-423-0.