Umělá výživa kojence

• Výživu kojence lze rozdělit na tři období:
  • První období – výhradně mléčné, dítě je buď plně kojeno nebo dostává výrobek mléčné kojenecké výživy (počáteční mléko).
    • Prospívající dítě může být jen kojeno až do konce 6. měsíce.
    • Množství mléka pro zdravého kojence – 1/6 jeho hmotnosti (150–180 ml/kg/den), maximálně 1 litr denně.
  • Druhé období – přechodné, ke kojení či k umělé výživě dostává dítě kašovité příkrmy.
  • Třetí období – období smíšené stravy – postupně zařazujeme do jídelníčku upravenou stravu dospělých vhodnou pro dítě.
• Tato období nejsou určena jen funkční vyzrálostí trávicího ústrojí, ale též psychomotorickým rozvojem a funkční schopností ledvin.
• Počáteční mléka jsou doporučována pro novorozence a kojence od 0 do 6 měsíců, pokud nemohou být kojeni.
• Pokračovací mléka pro děti od ukončeného 4. měsíce.^[1]

Obsah 1 Počáteční výživa 1.1 Mléka pro nedonošené děti a děti s nízkou porodní hmotností 1.2 Počáteční mléka s hydrolyzovanou bílkovinou 1.3 Antirefluxová mléka 1.4 Počáteční výživa ze sóji 2 Přechodné období 2.1 Pokračovací mléka 2.2 Neupravené kravské mléko 2.3 Kozí mléko 3 Odkazy 3.1 Související články 3.2 Zdroj 3.3 Reference

upravit Počáteční výživa

• Počáteční mléka obsahující bílkovinu kravského mléka – ta může být:
  • neadaptovaná (poměr bílkovin syrovátky ke kaseinu je 20:80),
  • adaptovaná (zmíněný poměr je vyšší nebo roven 1).
• Většina dnes vyráběných mlék je adaptovaná – není prokázáno, že by adaptovaná mléka byla z výživově fyziologického hlediska výhodnější, ale jsou stravitelnější, vhodná hlavně pro nedonošence.
• Obsahují laktózu, ale v určitém množství i jiné sacharidy (sacharózu, maltózu, maltodextriny, glukózu).
  • Kojenec by ale měl v prvních 4 měsících dostávat přednostně mléka, která obsahují výhradně laktózu,
  • mateřské mléko obsahuje jen laktózu a v určitém množství oligosacharidy,
  • dítě, které dostává hned od začátku sacharózu, si zvyká na sladkou chuť,
  • maltodextriny dítě moc neumí štěpit – pankreatická šťáva nemá ještě takovou aktivitu → mohou způsobovat nadýmání a koliky,
    • maltodextrinů nesmí být v počátečním mléce více než 2 g/100 ml.
  • Dělají se i léčebné mléčné přípravky kojenecké výživy s nízkým nebo žádným obsahem laktózy.
• Počáteční mléko musí obsahovat určité množství kys. linolové a α-linolenové.
• Jsou přesně určena množství minerálů a stopových prvků a vitaminů.

upravit Mléka pro nedonošené děti a děti s nízkou porodní hmotností

• Pro děti s velmi nízkou porodní hmotností není ideální ani mateřské mléko – proto existují přípravky k obohacení mateřského mléka (tzv. fortifikační přípravky).
• Potřebují více energie a bílkovin, také složení tuků je upravováno,
  • přidáváme také vícenenasycené MK s dlouhými řetězci (kys. arachidonová…).
• Musí tam být více vitaminů, vápníku, fosforu, sodíku, železa.
• Např.: Alprem®, Enfamil premature®, Nenatal®, Prematil®,..

	Plně adaptované mléko pro donošené dítě	Mléko pro nedonošence[2]
Energie (kcal)	67	80
Bílkovina (g)	1,4	2,2
Tuk (g)	3,6	4,4
Sacharidy (g)	7,1	8,0
Ca (mg)	54	108
P (mg)	27	54
Fe (mg)	0,5	0,9
Na (mg)	18	32
Vitamin D (IU)	44	96

upravit Počáteční mléka s hydrolyzovanou bílkovinou

• Je to hypoalergenní mléko pro preventivní použití.
• Pokud je jeden rodič těžký atopik (astma, ekzém), je nejlepší prevencí kojení, příp. tato mléka.
• Stupeň štěpení může být nízký (větší antigenicita, lepší chuť), nebo vysoký (menší antigenicita, horší chuť).
• U alergie na bílkoviny kravského mléka musíme používat mléka s vysokým stupněm hydrolýzy.
• Nedoporučují se u novorozenců bez rizika alergického onemocnění.
• Pokud diagnostikujeme alergii na bílkovinu kravského mléka, podáváme kojenci výhradně hypoalergenní přípravky pro léčebné použití (ne pro preventivní) s vysokým stupněm hydrolýzy (semielementázní výživa).
• Podléhají lékařskému doporučení.
• V poslední době byl na trh uveden preparát obsahující jen AMK (elementární výživa) – pro děti, které alergicky reagují i na hydrolyzáty, u závažných malabsorpčních syndromů.
• Např.: Beba H. A.®, Hamilon H. A.®, Milupa H. A.®, Nutrilon H. A.®, Sunar H. A.®,…
• Mléka s obsahem vysoce nebo plně hydrolyzované bílkoviny: Alfaré®, Neocate®, Nutramigen®, Nutrilon 1 Pepti®, Nutrilon Pepti MCT®, Pregestimil®.

upravit Antirefluxová mléka

• jsou zahuštěná rýžovým škrobem nebo vlákninou karubinem ze svatojánského chleba,
• mají zabránit ublinkávání.
• Např.: Enfamil A. R.®, Nutrilon 1 A. R.®, Plasmon A.R.®,…

upravit Počáteční výživa ze sóji

• Není určena k běžné výživě!
• Nejčastěji je užívána z těchto důvodů:
  • rodiče jsou vegani,
  • malabsorpční syndrom při deficitu laktázy,
  • galaktosémie (bezlaktózové mléko),
  • alergie na bílkovinu kravského mléka – u 30–50 % dětí se vyvine též alergie na bílkovinu sóji (není to dnes léčba volby).
• Je to rostlinná bílkovina, takže musí být obohacena methioninem, karnitinem, taurinem, cystinem, vápníkem, železem, stopovými prvky a vitaminy.
• V žádném případě nezaměňovat za tzv. sojová mléka běžně dostupná na trhu.^[1]

upravit Přechodné období

upravit Pokračovací mléka

• Pro děti od ukončeného 4.  měsíce.
• Nekryjí plně potřeby dítěte, proto je možné je podávat jako součást smíšené stravy, kdy dítě už dostává příkrm.
• Poměr bílkovin ke kaseinu zůstává neadaptovaný (20:80).
• Mléko může obsahovat jiné sacharidy, nesmí ale obsahovat lepek.
• Mléka pro starší kojence obohacujeme o Fe, I a Zn, doporučené jsou i vit. A, D, C a E.
• Všechna mléka mají snížený obsah bílkovin ve srovnání s neupraveným kravským mlékem.

upravit Neupravené kravské mléko

• Syrové mléko není vhodné pro svou vysokou antigenicitu a hygienická rizika.
• Pasterizované mléko má vyšší antigenicitu ve srovnání se sušeným mlékem.
• Neupravená mléka jsou doporučována až ve druhém roce života, v omezeném množství je lze použít od 10.  měsíce.

upravit Kozí mléko

• Není vhodné pro malé kojence, obsahuje velké množství bílkovin, minerálů a tuků → nadměrná osmotická zátěž ledvin.
• Má málo vitaminů – hlavně C, D, B₁₂, pak železa a kyseliny listové.^[1]

upravit Odkazy

upravit Související články

• Výživa novorozence ▪ Kojení ▪ Nemléčná strava kojence ▪ Doporučený příjem živin (pediatrie)

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.

upravit Reference

1. ↑ ^{a b c} HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 92-96. ISBN 80-7262-178-5.
2. ↑ PEYCHL, Ivan. Nedonošené dítě v péči praktického a nemocničního pediatra. 1. vydání. Galén, 2005. s. 56. ISBN 80-7262-283-8.