Uveitidy

Uvea (tunica vasculosa, živnatka) je prostřední vysoce vaskularizovaná vrstva oka, která se nachází mezi tunica fibrosa a tunica nervosa. Uvea má tří části: choroidea (cévnatka), corpus ciliare a iris (duhovka).

Záněty živnatky, neboli uveitidy, dělíme na:

• exogenní uveitidy – patogen přichází z vnějšku – při poranění
• endogenní – původ zánětu je vnitřní či systémový

Obsah 1 Etiologie 2 Přední uveitidy 2.1 Příznaky 2.2 Komplikace 2.3 Terapie 3 Intermediální uveitidy 3.1 Komplikace 3.2 Terapie 4 Zadní uveitidy 4.1 Komplikace 4.2 Terapie 5 Panuveitidy 6 Odkazy 6.1 Zdroj

upravit Etiologie

• viry (herpes simplex virus, varicella-zoster virus), mykózy (kandidóza), paraziti (toxoplasmóza, toxokaróza), autoimunitní nemoci (revmatoidní artritida, ankylozující spondylartritida, sakroidóza, ...), systémové infekce (borelióza, syfilis, tuberkulóza, ...)

upravit Přední uveitidy

Postihují duhovku (iritis), corpus ciliare (cyklitis), nejčastěji obojí (iridocyklitis).

upravit Příznaky

• subjektivní příznaky:
  • hlavní příznak je tupá bolest oka – častá propagace do okolí
  • pokud je zaníceno řasnaté těleso, tak bolest stoupá při pohledu do blízka a při akomodaci
  • světloplachost, slzení, blefarospazmus, pokles vidění (zkalení komorové tekutiny exsudátem)
  • u chronického průběhu bolesti chybí, zhoršuje se vidění
• objektivní příznaky:
  • ciliární někdy smíšená injekce, mioza
  • ciliární injekce je známkou akutního zánětu, u chronického není
  • další zjistíme binokulárním mikroskopem
  • setřelá kresba duhovky, změna barvy duhovky (do zelena), zánětlivý výpotek v komorové vodě
    1. serózní výpotek - jako tzv. tyndalizace - buněčná příměs
    2. hnisavý výpotek - leukocyty klesají na dno přední komory, zde tvoří různě vysokou hladinku – hypopyon
    3. fibrinózní exsudace - rychle vznikají srůsty zornicového okraje duhovky k přední ploše čočky (tzv. zadní synechie)
       • zpočátku jde rozvolnit mydriatiky
       • nedojde-li k uvolnění, dojde ke srůstu - tzv. seclusio pupillae - uzavření komunikace mezi zadní a přední komorou oční → v zadní komoře se hromadí tekutina → „bábovkovité“ vyklenutí duhovky dopředu (tzv. iris bombata) → vzestup nitroočního tlaku
       • vyklenutím směrem k rohovce může při pokračující fibrinové sekreci přirůst duhovka ještě k rohovce - tzv. přední synechie
       • fibrinózní exsudace - např. u ankylózující spondylitidy

upravit Komplikace

• sekundární glaukom
• u chronických - často vznik zákalu čočky - katarakta
• při chronickém průběhu - může poklesávat produkce moku → hypotonie bulbu - oko je měkké - dystrofické změny (např. pásová dystrofie rohovky)
• heterochromie - rozdíl v barvě duhovek po chronické uveitidě daný dekolorací duhovky (i jako vývojová anomálie)

upravit Terapie

• mydriatika
  • základní lék lokální terapie
  • rozšířením zornice zabraňují vzniku zadních synechií, vzniklé srůsty uvolňují
  • navíc imoblilizují corpus ciliare, čímž snižují bolestivost
  • nejčastěji parasympatolytika – 1% atropin 1x denně nebo 0,25% skopolamin 1-2x denně
  • k tomu se mohou dát sympatikomimetika (phenylefrin) – kontrakce dilatatoru
• kortikosteroidy
  • druhý základní lék
  • 4-5x denně formou kapek – hlavně dexametazon, prednison
• nesteroidní antiflogistika
• antivirotika

upravit Intermediální uveitidy

Postihují řasnaté těleso, periferní část chorioidey, sítnice a sklivce.

• většinou postihují mladé v pubertě
• etiologie neobjasněna, patrně autoimunitní vaskulitida
• v 80 % je oboustranné
• nejsou bolesti, nemocný má zhoršené vidění a plovoucí zákaly v zorném poli
• oko klidné, bez překrvení
• ve sklivci různé zákaly, které v periferii různě kryjí sítnici
• často se později přidá edém papily - může vést k trvalému poklesu vidění

upravit Komplikace

• obdobné jako u chronické přední
• nejčastěji vzniká komplikovaná katarakta, sekundární glaukom či pásová keratopatie
• cystoidní makulární edém – chronický edém makuly, zhoršuje vidění

upravit Terapie

• u těžkých forem - kortikoidy periokulárně nebo celkově
• lokální terapie je bez efektu

upravit Zadní uveitidy

Postižení chorioidey (choroiditida), často s tím i sítnice (chorioretinitida).

• cévnatka ani sítnice nemají senzitivní inervaci → nejsou provázeny bolestí
• významný subj. příznak - zhoršení vidění
• různé „plovoucí“ zákaly či tečky před okem, výpadky zorného pole (skotomy)
• oko je klidné, bez injekce, přední komora je čirá
• sklivec bývá zakalen
• zánět v oftalmoskopu - neostře ohraničená ložiska, běložlutá, případně okolní hemoragie
• proběhlý zánět - ostře ohraničené bělavé, ploché jizvy s atrofickou cévnatkou

upravit Komplikace

• postižení makuly - edém
• zánět zrakového nervu

upravit Terapie

• malé léze v periferii nevyžadují léčbu, většinou se spontánně zhojí
• léze kolem makuly léčbu vyžadují
• známe-li etiologii - kauzálně (aciklovir, amfotericin B, ATB...)
  • borelióza - penicilin, tetracyklin
  • syfilis - penicilin
  • paraziti (toxoplasma) – pyrimetamin + sulfonamid + klindamycin
• většinou se to řeší na infekčním oddělení

upravit Panuveitidy

• spíše exogenní uveitidy
• nejčastěji endoftalmitida, vzácněji sympatická oftalmie
• nebo u systémových zánětů (sarkoidóza, borrelióza, syfilis, toxoplasmóza)

1. Endoftalmitida
   • akutní hnisavé onemocnění, nejčastěji exogenně buď při perforujícím poranění nebo při operaci
   • rychlý pokles vidění, tupá bolest oka
   • edém víček, injekce, hypopyon, absces sklivce, nekrotizující chorioretinitida
   • terapie okamžitě - kapky do očí a aplikace subkonjuktiválně
2. Sympatická oftalmie
   • oboustranná chronická granulomatózní panuveitida
   • vznik za několik týdnů či let po perforujícím poranění

upravit Odkazy

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2012. [cit. 11.1.2012]. <http://jirben2.chytrak.cz/>.