Vývoj dýchacího systému

Jako první vzniká začátkem 4. týdne z ventrální strany předního střeva laryngotracheální výchlipka. Zvýšená hladina kyseliny retinové (RA - retinoic acid) v mezodermu vyvolá v přilehlém endodermu expresi transkripčního faktoru TBX4, který podmiňuje umístění laryngotracheální výchlipky. Z toho vyplývá, že epitel dýchacího systému je původu endodermového. Zbytek (tj. vazivo, chrupavky a svaly) vzniká z mezenchymu splanchnopleury, který objímá přední střevo.

Výchlipka ze začátku široce komunikuje s předním střevem. Během jejího dalšího růstu zde vznikají dvě podélné tracheoesofageální řasy, které pozdějí srůstají a vytváří tracheoesofageální septum. To od sebe rozdělí jícen a tracheu s bronchopulmonálními výchlipkami.

Obsah 1 Larynx 2 Trachea, bronchy, plíce 2.1 Diferenciace plic 3 Odkazy 3.1 Související články 3.2 Použitá literatura

upravit Larynx

Larynx vzniká z počátečního úseku laryngotracheové výchlipky. Je vystlaný epitelem entodermového původu. Chrupavky a svaly pocházejí z mezenchymu 4. a 6. žaberního oblouku. Původ svalů vysvětluje tak inervaci laryngu pomocí nervus vagus (n. laryngeus superior - 4. žaberní oblouk, n. laryngeus recurrens - 6. žaberní oblouk).

Při proliferaci buněk epitelu dochází také ke změně tvaru vstupu do laryngu. Z původní sagitální štěrbiny vzniká otvor ve tvaru písmene T. Během diferenciace chrupavek ve štítnou a prstencovou se mění jejich tvar v aditus laryngis. V době diferenciace rychle proliferují buňky epitelu a otvor se přechodně uzavírá. Vakuolisací epitelu se průchod znovu otevře a po okrajích se vytvoří základy ventriculus laryngis ohraničené pomocí plica vocalis a plica vestibularis.

upravit Trachea, bronchy, plíce

Dvě bronchopulmonální výchlipky, které vycházejí z laryngotracheální výchlipky, se na počátku 5. týdne zvětšují a vytvářejí základ obou hlavních bronchů. Vpravo se výchlipka dělí na tři části (budoucí sekundární bronchy) a vlevo na dvě. Další dělení na budoucí terciární bronchy (též segmentální) je základem pro bronchopulmonální segmenty. Koncem 6. měsíce je vytvořeno přibližně 17 dělení, dalších 6 dělení proběhne ještě postnatálně. Bronchiální strom má tedy 23 dělení.

Plíce vrůstají do perikardoperitoneálních kanálů. Ty jsou nakonec odděleny pleuroperitoneálními a pleuroperikardovými řasami od dutiny peritoneální a perikardové. Jak plíce vrůstají do dutiny, z mezodermu splanchnopleury vzniká viscerální pleura a z mezodermu somatopleury se stává parietální pleura. Vzhledem k tomu, že plíce se při růstu posunují kaudálně, leží při narození bifurkace trachey u Th4.

upravit Diferenciace plic

Diferenciaci plic můžeme rozdělit do 4 stádií:

1. pseudoglandulární stadium – 5. až 16. týden, bronchiální strom se větví až k terminálním bronchiolům. Respirační bronchioly ani alveoly nejsou ještě vytvořeny.
2. kanalikulární stadium – 16. až 26. týden, terminální bronchioly se dělí dále na dva a více respirační bronchioly a ty dále na tři až šest ductus alveolares. Kubické buňky vystýlající bronchioly se začínají oplošťovať a vznikají alveolární epitelové buňky - pneumocyty I. typu, ke kterým se přibližují krevní a lymfatické kapiláry.
3. stadium terminálních váčků – 26. týden až porod, tvoří se terminální váčky (též primitivní alveoly). Kapiláry jsou již těsně přilehlé ke stěnám váčků.
4. alveolární stadium – 8. měsíc fetálního vývoje až dětství, už vytvořeny zralé alveoly, mají těsný kontakt s kapilárami.

• Počet kapilár dostatečný pro dýchání se dosahuje v průběhu 7. měsíce.
• Pneumocyty II. typu produkující surfaktant se začínají diferencovat koncem 6. měsíce.
• Před narozením jsou alveoly vyplněny směsí z hlenu bronchiálních žlázek, tekutiny s vysokým obsahem chloridů a malým obsahem proteinů a surfaktantu.

Surfaktant zde začíná narůstat hlavně 14 dní před porodem. Fosfolipidy, které ho tvoří, se dostanou do amniové tekutiny, podněcují přítomné makrofágy a ty pronikají placentou do uteru, kde produkují interleukin 1beta. Tato látka indukuje tvorbu prostaglandinů, které stimulují začátek děložních kontrakcí. Tímto mechanismem plod ovlivňuje začátek porodu.

• Plod vykonává respirační pohyby již před porodem. Dochází k aspiraci amniové tekutiny, mají velký vliv na vývoj plic a respirační svaly se takto také připravují na svoji budoucí činnost.

Vývoj plic pokračuje i postnatálně. Plíce novorozence obsahují kolem dvaceti milionů alveolů, kdežto plíce dospělého kolem 300 milionů.

upravit Odkazy

upravit Související články

• Vývoj tělních dutin, mezenterií a bránice

upravit Použitá literatura

• SADLER, Thomas W. Langmanova lékařská embryologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 432 s. ISBN 978-80-247-2640-3.

• MALÍNSKÝ, Jiří a Václav LICHNOVSKÝ. Přehled embryologie člověka v obrazech. 2. vydání. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. 176 s. ISBN 80-244-0243-2.