Význam kojení

• Výživa mateřským mlékem byla do začátku 20. století základní otázkou života a smrti kojenců. Při nemožnosti kojení bylo přežití kojence výjimečné a s těžkými následky. První pokusy o umělou výživu patřily dětem, u kterých byla bez kojení šance na přežití minimální. Umělá výživa se od té doby však natolik rozmohla, že ve druhé polovině 20. století vytlačila ve většině vyspělých států přirozené kojení na druhé místo – šlo vlastně o „největší populační experiment bez kontrolní skupiny“. Návrat k přirozené výživě se dá dnes považovat za největší cíl populační medicíny.

Obsah 1 Složení mateřského mléka 1.1 Kolostrum (mlezivo) 1.2 Zralé mateřské mléko 1.2.1 Bílkoviny 1.2.2 Tuky 1.2.3 Sacharidy 1.2.4 Vitaminy 1.2.5 Minerální látky 1.2.6 Jiné složky mateřského mléka 2 Imunologické aspekty kojení 3 Jiné výhody kojení 4 Srovnání mateřského mléka s přípravky pro umělou výživu 5 Výživa dárcovským mateřským mlékem 6 Druhové rozdíly savčího mléka 7 Odkazy 7.1 Související články 7.2 Externí odkazy 7.3 Zdroj 7.4 Reference 7.5 Použitá literatura 7.6 Doporučená literatura

upravit Složení mateřského mléka

upravit Kolostrum (mlezivo)

• Hustá, smetanově žlutá tekutina, produkovaná v prvních hodinách po porodu.
• Obsahuje hlavně imunoglobuliny (sIgA), složky buněčné imunity (lymfocyty), více bílkovin a vitaminy (A, E, K), méně laktózy a tuku.
• Je dobře přizpůsobené potřebám čerstvého novorozence – ledviny ještě nejsou schopny vyloučit nálož tekutiny, nízká produkce laktázy ve střevě, vitamin A a E chrání před oxidačním stresem, vitamin K snižuje riziko hemoragie.
• Postupně se mění na zralé mléko (od 40. hodiny po porodu až do 14 dní).

upravit Zralé mateřské mléko

• Obsahuje stovky složek, jejichž poměry se během kojení individuálně mění.

upravit Bílkoviny

• Lidské mléko má nejméně bílkovin ze všech živočišných druhů.
• Obsah je asi 11,3–20,7 g/l bílkovin.
• Pokud vystavíme mléko působení kyseliny – vysráží se kasein a oddělí se žlutá tekutina bohatá na bílkoviny (syrovátka).
• Poměr kaseinu a syrovátky je v kravském mléce 80:20, v lidském opačný 20:80.
• Základní složka lidské syrovátky jsou α-laktoglobulín, laktoferin a IgA, u krav je to hlavně β-laktoglobulín, který v lidském mléce chybí, β-laktoglobulín je hlavní antigenní složka.
• Další zvláštností lidského mléka jsou vysoké koncentrace volných aminokyselin – důležitý je hlavně poměr cystin:methionin → 2:1 (v živočišné říši je to unikátní – podobá se rostlinnému).
  • Cystin je esenciální pro plod a pro nezralé dítě.
• Také je v mléce vysoká koncentrace taurinu (neurotransmiter, vstřebání tuků… je pro dítě semiesenciální).

upravit Tuky

• Koncentrace je asi 40–45 g/l (v kolostru 20 g/l).
• Obsah tuku v mléce je jeho nejvariabilnější složkou.
• Spektrum FFA je celkem stálé – 42 % nasycených, 57 % nenasycených.
• Obsahuje významné polynenasycené mastné kyseliny – esenciální pro vývoj mozku a myelinizaci.
• Kravské mléko a částečné humanizované formy ho zatím neobsahují.
• Dominuje kys. arachidonová a linolivá (v mateřském mléce je jich asi 4 × víc než v kravském).
  • Kyselina arachidonová – urychluje dozrávání erytrocytů a ovlivňuje imunitní odpověď.
• Dítě dostává díky tukům v mateřském mléce 35–50 % denní energetické potřeby.
• Lidé a gorily jsou jediní savci, kteří mají v mléce též lipázu (mají tedy enzym i substrát), protože sekrece pankreatické lipázy není ještě dostatečná.
  • Lipáza se aktivuje žlučovými kyselinami ve střevě, je termolabilní, převařením se znehodnotí.
• Vysoký obsah cholesterolu v mateřském mléce je ještě stále předmětem výzkumů.

upravit Sacharidy

• Základní sacharid mateřského mléka je laktóza, pak malé množství galaktózy a oligosacharidů.
• Galaktóza – část se spotřebuje na syntézu galaktolipidů při tvorbě CNS.
  • Zlepšuje vstřebávání kalcia a Fe, podporuje růst Lactobacillus bifidus (vytváří ve střevě kyselé prostředí a brání růstu kolifomních a putriformních bakterií).
  • Růst laktobacila ovlivňuje i jiný cukr z mateřského mléka – tzv. „bifidus faktor“ – oligosacharid obsahující N-acetylglukosamin – ten se v kravském mléku vůbec nenachází.
  • → Kojenci živení modifikovaných kravský mlékem jsou hlavně kolonizovaní koliformní a putrefaktivní mikroflórou a pH stolice mají vyšší než kojení.
• Oligosacharidy mají význam při udržování složení ekosystému střeva.
  • Mají charakter falešných receptorů a brání adherenci kolifomních bakterií na střevní epitel.
  • V kolostru zaujímají asi 25 % sacharidů (asi jako první bariéra postnatálního osidlování střeva).

upravit Vitaminy

• vitamin A – jeho množství je podstatně vyšší v mateřském mléce než v kravském, je obsažen hlavně v kolostru.
• vitamin K – jeho obsah vysoký v kolostru, pak klesá, po dvou týdnech ho začínají tvořit bakterie ve střevě.
• vitamin D – jeho obsah je v mateřském mléce nízký.
• obsah vitaminů rozpustných ve vodě kolísá dle příjmu matkou, obvykle je jejich obsah dostatečný.
• V ČR preventivně podáváme jako jediný doplněk kojení od 2. týdne vitamin D (cca 700 IU denně v kapkách) a vitamin K. Po narození dostane každý donošený novorozenec 1 mg i.m. vitaminu K.^[1]

upravit Minerální látky

• V mateřském mléce jsou celkové nižší koncentrace než v kravském.
• Kalcium (Ca) se lépe vstřebává z mateřského mléka (lepší poměr k fosforu – 2:1).
• Vysoká koncentrace fosfátů v kravském mléce vede k jejich preferenční resorpci a ke sklonům k hypokalcémii.
• Navíc z nevstřebaného Ca se ve střevě spolu s FFA stávají mýdla, která porušují vstřebávání tuků a můžou způsobit až perforaci střeva.
• Železo – z mateřského mléka se vstřebává až 70 % železa (z kravského 30 %).
  • ke vstřebávání je dobrá i kyselost prostředí.
  • Laktoferin v mateřském mléce nese železo a brání jeho vychytávání bakteriemi.
  • Na železo nepůsobí dobře včasné podávání nemléčných doplňků (např. hruška jej chelatuje).
• Zinek je součástí 78 metaloenzymů účastnících se metabolismu a imunity.

upravit Jiné složky mateřského mléka

• Mateřské mléko obsahuje mnoho látek, které regulují růst a vývoj dítěte.
• Mléčná žláza působí jako polyfunkční endokrinní orgán (působí jak na matku, tak na dítě).

upravit Imunologické aspekty kojení

• Prsní žláza je velmi výkonný orgán imunity v celém svém komplexu.
• Lidské kolostrum obsahuje 1–3 × 10⁶ leukocytů.
  • 80–90 % z toho jsou makrofágy naplněné fagocytovanými lipidy, fagocytují kvasinky a bakterie.
  • 10 % jsou lymfocyty, z toho půlka B a půlka T.
• Účinek laktoferinu – kompetitivní vychytávání Fe (Fe je růstový a patogenní faktor většiny bakterií).
• Lysozym – má přímý baktericidní efekt, v kravském mléce se prakticky nenachází
• Sekreční IgA – základní faktor ochrany střeva před viry a bakteriemi.
  • tzv. homing fenomén – kolostrové IgA jsou specificky namířené proti mikrobům střevní mikroflóry matky.
  • Mikroby v GIT matky stimulují lymfocyty v GALT, které vycestují do mléčné žlázy.

upravit Jiné výhody kojení

• Psychosociální aspekt – vytváří úzký vztah matky a dítěte.
• Významná je i přítomnost otce.
• Nižší výskyt nádorů, alergií.
• U kojených je nižší výskyt diabetes mellitus 1. typu.
• Prevence kardiovaskulárních chorob, predispozice k obezitě, ateroskleróze.

upravit Srovnání mateřského mléka s přípravky pro umělou výživu

Obsah základních živin v 1 litru mléka^[2]

	Mateřské mléko	Kravské mléko
Bílkoviny (g)	10	33
Tuky (g)	39	38
Sacharidy (g)	72	47
Energie (kcal)	680	680

upravit Výživa dárcovským mateřským mlékem

Kojení je přirozený a nenahraditelný způsob výživy novorozence a kojence. Například u u novorozenců s nízkou porodní hmotností, jako ve všech ostatních případech, když není kojení možné, existuje alternativa výživy dárcovským mateřským mlékem. Sběr, ošetření a distribuci mateřského mléka zajišťují banky mateřského mléka (příp. se označují také jako sběrny, pokud je provoz zřízen pouze pro potřeby vlastního zdravotnického zařízení).

Zdravotní přínos kojení převyšuje případná rizika. Tzn., že existuje jen velmi málo situací, které by byly absolutní kontraindikací kojení. Jsou však také zdokumentovány případy salmonelóz, listerióz, infekcí způsobených beta-hemolytickými streptokoky, bakteriemi Staphylococcus aureus a jinými patogenními agens, které se nejčastěji klinicky manifestují jako novorozenecké sepse. Klinická výživa dárcovským mateřským mlékem podléhá zvláštním pravidlům: jedná se o výživu velmi specifickým druhem "potraviny", která se v minulosti stala už i vehikulem několika infekcí. Infekce přenesenév rámci léčebné nebo ošetřovatelské péče během pobytu ve zdravotnickém zařízení splňují kritérianozokomiální nákazy.

Základním preventivním opatřením je výběr a poučení žen, které se rozhodují pro darování mateřského mléka. Žena musí být zdráva, něměla by trvale užívat žádné léky ani rostlinné produkty s bioaktivními účinky (fytofarmaka, některé doplňky stravy), měla by mít negativní epidemiologickou anamnézu se zřetelem na infekce, které mohou být přeneseny mateřským mlékem a musí podstoupit příslušné interní a sérologické vyšetření.

Praxe vlastního zacházení s dárcovským mateřským mlékem se v mnoha zemích odlišuje. Argumenty, které hovoří ve prospěch používání syrového (tj. nepasterovaného) dárcovského mateřského mléka, se opírají o protektivní význam pro imunitní systém kojence, pasterace totiž snižuje bioaktivní účinek IgA, laktoferinu a lysozymu. Tak např. v Norsku a Německu se provádí bakteriologické testování mateřského mléka na celkový počet mikroorganismů a vybrané patogeny (enterobakterie, Staphyloccus aureus, beta-hemolytické streptokoky). Uvádí se, že až 30 % darovaného mléka musí být zlikvidováno z důvodu nevyhovění kritériím, avšak používaná mikrobiologická kritéria jsou nejednotná. Ve Švédsku nepasterované mateřské mléko expeduje údadjeně 5 bank mateřského mléka z celkového počtu 27.

V České republice se nepasterované mateřského mléko smí používat pouze pro vlastní dítě (mléko musí být spotřebováno do 24 hod.). Ve všech ostatních případech musí být mateřské mléko pasterováno. Pasterační režim vyžaduje působení teploty 62,5 stupně Celsia po dobu 30 minut. Ihned po pasteraci musí být mateřského mléko zchlazeno na teplotu 4 stupně Celsia, příp. zmraženo na teplotu -18 stupňů Celsia nebo nižší. Doba použitelnosti zchlazeného mléka je stanovena na 48 hodin, u zmrazeného mléka 3 měsíce. Před použitím musí být mateřské mléko ohřáto ve vodní lázni na teplotu 37 stupňů Celsia. Zmrazené mléko musí být nejdříve rozmrazeno pod tekoucí studenou vodou anebo uložením do lednice na teplotu 4 stupně Celsia, dokud nedojde k úplnému rozmrazení.

upravit Druhové rozdíly savčího mléka

• V průběhu fylogeneze savčích druhů se přizpůsobovalo i složení jejich mléka, aby pokrývalo potřeby mláďat.

Druh	Zdvojnásobení váhy ve dnech	Obsah v mléce
		Tuky	Bílkoviny	Laktóza
Člověk	180	2,8	0,9	7
Kůň	60	1,9	2,5	6,2
Kráva	47	3,7	3,4	4,8
Jelen	30	16,9	11,5	2,8
Koza	19	4,5	2,9	4,1
Ovce	10	7,4	5,5	4,8
Krysa	6	15	3	2

• Zajímavý je nepřímý vztah mezi obsahem laktózy a tuku – např. lidské mléko má nejvíce laktózy a málo tuku.
  • Jinak např. mroží mléko neobsahuje laktózu vůbec, ale má 38 % tuku.
• Z hlediska předávání imunoglobulinů (Ig) lze savce dělit na tři skupiny:
  • 1. skupina – přežvýkavci – dodávka Ig je zabezpečena jen kolostrem (mlezivo), hlavně IgG (je ho tam 100 × víc než albuminu);
  • 2. skupina – psi, kočky, myši, krysy – IgG přes placentu a v kolostru dominují IgA;
  • 3. skupina – člověk, opice, morče, králík – IgG se dostává placentou, v mléce je sekreční IgA (hlavně v kolostru a několik dní po porodu, potom sIgA klesá).

upravit Odkazy

upravit Související články

• Srovnání ženského mléka s přípravky pro umělou výživu
• Výživa novorozence ▪ Kojení ▪ Umělá výživa kojence

upravit Externí odkazy

• www.bio-life.cz – Mateřské mléko vs. umělá výživa

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.

upravit Reference

1. ↑ DORT, Jiří. Neonatologie :  vybrané kapitoly pro studenty LF. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0790-5.
2. ↑ NEVORAL, J, et al. Výživa v dětském věku. 1. vydání. H & H, 2003. 436 s. ISBN 80-86022-93-5.

upravit Použitá literatura

• HRODEK, O a J VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. 767 s. ISBN 80-7262-178-5.

• ŠAŠINKA, M, et al. Pediatria, zv. I a II. 1. vydání. Košice : Satus, 1998. ISBN 80-967963-0-5.

• WIDGER, J., N. H. O'CONNELL a T. STACK. Breast milk causing neonatal sepsis and death. Clin Microbiol Infect. 2010, vol. 16, s. 1796-8, PMID: 19832716.

• SIMMER, K. a B. HARTMANN. The knowns and unknowns of human milk banking.. Early Hum Dev.. 2009, vol. 85, s. 701-4, PMID: 19766412.

• Česká republika. Vyhláška č. 137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění pozdějších předpisů, § 47 - Mateřské mléko. 2006. Dostupné také z URL <http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=57630&recShow=46&fulltext=&nr=137~2F2004&part=&name=&rpp=100#parCnt>.

upravit Doporučená literatura