Vazebná energie elektronu, ionizace, excitace

• Stav atomu o minimální energii = základní stav.
• Stavy o vyšších energiích = excitované, vybuzené stavy, do kterých se atom dostane absorpcí energie o rozdílu základní a některé vyšší hladiny (čárová absorpční spektra).

Při přechodu do nižší energetické hladiny je vyzářen rozdíl energií ve formě fotonu (nebo fotonů, je-li přechod po etapách, z n=3 na n=2 a pak na n=1). Tento děj je podstatou luminiscence.

• Energie vazby (Ev) je práce, kterou je nutno vynaložit pro vzdálení částice do nekonečna (kde na ni nebude působit žádná jaderná síla).

Ev + E = 0 => Ev = – E

• Největší vazebnou energii mají elektrony s nejmenším n, které jsou nejblíže jádru.
• Vazebná energie = ionizační potenciál, tzn. energie, kterou je nutno dodat pro výstup elektronu z atomu. Získá-li elektron takovou energii (např. ozářením), pak část energie je spotřebována pro výstupní práci a zbytek se přemění na kinetickou energii vyraženého elektronu: h.f=Ev+1/2.mv² (Einsteinův vztah pro fotoefekt).
• Ionizací se zvýší celková energie atomu (ubude záporná energie elektronu) – nestabilita.
• Vyrazí-li se elektron z nižší slupky, atom se energie zbaví zaplněním nižších hladin elektrony z hladin vyšších za současné emise fotonů -> fluorescenční záření.
• Vyrazí-li se valenční elektron, energie se sníží připoutáním volného elektronu z okolí.

upravit Odkazy

upravit Zdroj

• KUBATOVA, Senta. Biofot [online]. [cit. 2011-01-31]. <http://uloz.to/1162346/biofot.doc>.