Vezikoureterální reflux
Jako vezikoureterální reflux se označuje nález zjištěný při klasické rentgenové mikční cystouretrografii (MCUG) – po zacévkování měchýře s infúzí krystaloidu s jodovým kontrastem (v poloze na zádech). Má 5 stupňů dle mezinárodní klasifikace:
- I – reflux do dolní části nerozšířeného ureteru
- II – reflux až do pánvičky, která není rozšířena
- III – ureter a pánvička jsou rozšířeny, kontury kalichů zachovány
- IV – výrazné rozšíření, kontura kalichů otupena
- V – masivní dilatace dutého systému, kalichy jsou konkávní
- pasivní reflux – moč se vrací směrem k ledvině již v průběhu plnění měchýře
- aktivní reflux – objevuje se až při mikci
Obsah |
upravit Výskyt
Vyskytuje se často u pacientů s močovou infekcí – u pyelonefritid je přítomen až v 50 %, dále u vrozených vývojových vad (ureter duplex, ektopie ureterálních ústí…)
upravit Patogeneze
Reflux má patrně i genetický podklad – pokud je u jednoho dítěte, pravděpodobnost, že bude i u dalších je asi 25 %.
- hlavní mechanismus uzávěru ureteru je jeho šikmý průchod stěnou močového měchýře a tlak detrusoru a trigona
- u dětí toto ústí často maturuje opožděně, nižší stupně refluxu často spontánně mizí
- samotný reflux patrně není nebezpečný pro vznik jizev, poškozuje ledvinu, když je přítomna močová infekce
upravit Klinický obraz
Klinicky se projevuje jako recidivující močové záněty, často pod obrazem pyelonefritidy. Při velkých refluxech – dvojí mikce – při močení se dostane hodně moče do ureterů, vymočí se málo a poté přichází další nutkání na močení. Prvním příznakem může být i hypertenze a ji provázející symptomy.
upravit Vyšetření
- cystografie
- uroflowmetrie
- IVU (stav HCM)
- radioizotopový scan ledvin DMSA (funkční stav ledvin, pyelonefritické jizvy)
upravit Terapie
Dříve se reflux řešil spíše chirurgicky – vytvořit ventilový mechanismus prodloužením intramurální části močovodu. V posledních 10 letech se doporučuje konzervativní terapie – dlouhodobá aplikace profylaktických dávek antibakteriálních léků. Po eradikaci infekce se podává profylakticky nejčastěji furantoin nebo kotrimoxazol (asi 20-30 % běžné léčebné dávky)
- u VUR I–III lze očekávat spontánní ústup
- IV a V. stupeň se většinou neupraví, ale i zde je operace sporná, antirefluxová plastika je pak efektivní asi v 95 %, dále by se mělo myslet na riziko možné stenózy a městnání.
Novějšími metodami jsou endoskopická aplikace kolagenu do oblasti ureterálního ostia – jsou šetrnější, ale zatím chybí studie. Při konzervativní terapii je třeba kontrolovat bakteriurii a močový sediment. Ústup refluxu nekontrolujeme klasickou cystoureterografií, ale tzv. izotopovou cystografií (menší radiační zátěž), při které se do měchýře napustí roztok krystaloidu s radiofarmakem a detekujeme reflux.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 14.8.2010]. <http://jirben.wz.cz>.
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. ©2010. [cit. 18.10.2010]. <http://langenbeck.webs.com/interna.htm>.