Vibrace a lidský organismus

Vibracemi rozumíme mechanické kmitání pružného prostředí, popř. tělesa. Jednotlivé body tělesa/prostředí kmitají kolem rovnovážné polohy. Zvláštní skupinu tvoří mechanické rázy (otřesy). V těchto případech jde o charakteristicky náhlou změnu síly, polohy, rychlosti a tyto změny vyvolávají přechodové vzruchy. Působení vibrací na člověka je ovlivňováno hlavně jeho mechanickou odpovědí. Bereme v úvahu proto tyto faktory:

• místo;
• dominantní směr;
• frekvenci.

Pohyb jednotlivých bodů tělesa vystaveného vibracím lze popsat časovým průběhem jeho výchylky, rychlosti nebo zrychlení.

Obsah 1 Základní dělení vibrací 2 Účinky vibrací 3 Celkové vibrace 4 Vibrace přenášené na ruce 4.1 Profesionální expozice 4.1.1 Profesionální traumatická vazoneuróza 5 Vibrace přenášené zvláštním způsobem 6 Vibrace v budovách 7 Onemocnění z vibrací 7.1 Nemoci periferních nervů končetin 7.2 Nemoci kostí a kloubů rukou 8 Prevence a ochrana 9 Odkazy 9.1 Související články 9.2 Reference 9.3 Použitá literatura

upravit Základní dělení vibrací

1. celkové (horizontální či vertikální) – působí na celé tělo;
2. místní:
   • vibrace přenášené na ruce;
   • vibrace přenášené zvláštním způsobem.

upravit Účinky vibrací

Člověka můžeme brát jako mechanickou soustavu vykazující řadu rezonančních frekvencí. Odezva organizmu na účinek vibrací závisí na intenzitě vibrací a na délce působení vibrací na organizmus. I krátkodobá expozice může vyvolat nepříznivou odezvu. Systémové účinky mohou být nebezpečné, protože uvnitř organizmu působí velké dynamické síly. Expozice vibracím je spojena s nepříjemnými subjektivními pocity. Obecně se jedná o únavu, snížení pozornosti, zhoršené vnímání, snížení pracovní výkonnosti.

upravit Celkové vibrace

• Vibrace o frekvencích do 500 Hz. Uplatňují se při jízdě v dopravních prostředcích (automobily, vlak, traktor i letadlo). Způsobují únavu, zhoršení reakčního času na podněty (faktor zvyšující počet dopravních nehod), v počátku zvyšují svalový tonus.
• Rezonančních oblastí je několik, nejdůležitější je oblast okolo 5 Hz. Je to oblast tzv. základních rezonancí, ve které dochází k rezonančním pohybům hlavy a celého těla. Ovlivnění smyslových orgánů (především oči − neostré vidění), negativní efekt na páteř (vede k vynucené poloze při práci) apod.

upravit Vibrace přenášené na ruce

Práce s vibrujícími nástroji vyžaduje aktivní svalovou práci. Síla svalového tonu ovlivňuje přenos vibrací (větší síla stisku umocňuje účinky vibrací). Dalším faktorem je postavení končetiny, resp. kloubů. Negativní efekt při práci s vibrujícími předměty má chlad a vlhko. Na prvním místě je postižení cév končetin − vazoneuróza (30 Hz – pneumatické nástroje, vrtačky). Amplituda těchto nástrojů bývá až 100 mm a síla zpětného rázu může být až 800 N. Při větší síle stisku dochází k anemizaci prstů a dlaní. Další postižení mohou mít formu postižení:

• kostí a kloubů (artróza nebo aseptická nekróza),
• šlach a svalů,
• nervů (n. ulnaris, n. medianus) − ischemické nebo úžinové neuropatie (syndrom karpálního nebo kubitálního tunelu).

Tato postižení se často kombinují. Často spojeno i s nadměrnou hlukovou zátěží (až 120 dB).

upravit Profesionální expozice

• pracovníci s pneumatickými kladivy, vrtačkami, sbíječkami, bruskami, motorovými pilami (např. horníci a tuneláři);
• poškození zhoršuje chlad, vlhko, vyšší hmotnost předmětu (nutný větší stisk).

upravit Profesionální traumatická vazoneuróza

Profesionální traumatická vazoneuróza je označení pro onemocnění cév z vibrací s vyšší frekvencí (50–300 Hz) a nízkou amplitudou za spoluúčasti chladu.

• Etiopatogeneze – chladem dochází ke spazmu arteriol a kapilár a ke zvýšení aktivity sympatických nervových vláken; vibrace poškozují cévy a endotel a stimulují produkci vazokonstrikčních látek.
• Rozeznáváme dvě stádia:
  1. Vazospastické stádium − počáteční forma, projevuje se při lokálním nebo celkovém prochlazení Raynaudovým fenoménem, možné jsou i parestézie (brnění, mravenčení a celkové snížení citlivosti prstů), postižení může být jednostranné i oboustranné, palce nebývají postiženy, během ataky, která trvá minuty až hodiny, jsou prsty bledé, poté následuje reaktivní hyperémie (zčervenání až zfialovění).
  2. Vazoparalytické stádium − pokročilejší forma, dnes již vzácná, projevuje se cyanózou a otokem prstů (podkladem je paralýza hladké svaloviny tepének prstů).^[1]

Může vyústit až do morfologických změn – hypertrofie medie arteriol, zmnožení kolagenu.

Vyšetřovací metody:

1. Vodní chladový test dle Rejska (10 minut ochlazení v 10° vodě, pak měříme saturaci…);
2. prstová pletysmografie;
3. Lewis-Prusíkův příznak – tlakem vyvoláme odkrvení nad nehtovým lůžkem, pustíme a sledujeme, za jak dlouho se krev opět navrátí (patologické hodnoty jsou nad 10 s).

Diferenciální diagnostika:

• jiné příčiny Raynaudova fenoménu – Raynaudova choroba, trombangiitida, embolizace, trombóza, SLE

Léčba:

• podchycení v časném stádiu – dobrá prognóza (vyřazení z expozice vede k úpravě stavu);
• těžší postižení – vazodilatační infúzní terapie, příp. chirurgická sympatektomie, posudková kritéria – jako nemoc z povolání – při zbělení min.4 prstových článků v chladu (ověřené pletysmografií) nebo vazoparalytické stádium;
• lehčí formy – jen jako ohrožení nemocí z povolání.

upravit Vibrace přenášené zvláštním způsobem

Zahrnují případy, které nelze z nějakého důvodu zařadit do předchozích kategorií. Jedná se například o vibrace způsobené intenzivním akustickým polem.

upravit Vibrace v budovách

Působí rušivě na duševní činnost člověka. Limitní hodnoty jsou navrženy tak, aby tyto vibrace nebyly člověkem vnímány.

upravit Onemocnění z vibrací

upravit Nemoci periferních nervů končetin

• ischemické poškození nervů vyvolávají vibrace s frekvencí kolem 100 Hz;
• často kombinováno s přetěžováním;
• obvykle léze v zóně n. medianus či ulnaris, či obou (rukavicový typ) ;
  • postižení jednoho nervu je obvykle dáno poškozením lokomočního aparátu;
  • postižení obou je obvykle dáno ischemií při vazoneuróze.

Klinický obraz

• bolesti ve svalech předloktí a ruky, bolesti prstů, brnění, akrohyperhydróza, hypestézie, poruchy reflexů, defekty motoriky.

Diagnóza

• EMG.

Dif.dg.

• radikulární sy, amyotrofická laterální skleróza aj.

Terapie

• buď jako úžinové syndromy nebo jako vazoneurózu.

upravit Nemoci kostí a kloubů rukou

Za poškození zodpovídají otřesy (rázy) a nadlimitní vibrace o nízké frekvenci (30 Hz) a vysoké amplitudě (1 mm).

• artrózy;
• aseptické nekrózy kůstek ruky – po několikaleté expozici vibracím u pracovníků při těžbě uhlí, rašeliny, rud jde o různé aseptické nekrózy záprstních a zápěstních kůstek;
• izolované artrózy kloubů paže.

Klinický obraz

• aseptické nekrózy – nejčastěji formou kostních cyst v os lunatum, scaphoideum a capitatum,
  • pokud jsou blíže k periostu – bolí;
• artrózy – bolesti, zhoršující se hybnost, otok, zarudnutí.

upravit Prevence a ochrana

Nemoci způsobené vibracemi se pohybují na třetím až čtvrtém místě ve výkazu nemocí z povolání za rok. Kritické jsou frekvence především od 4 do 8 Hz. Tedy frekvence, při kterých tělo nebo jeho části rezonují. Např. v obytných budovách se nesmějí instalovat zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz. Cílem je obecně snižovat vibrace v pracovním prostředí na zdravotně nezávadnou hodnotu:

• Snížení akustické emise vibrací a zvýšení útlumu na cestě přenosu.
• Důležitý způsob je montáž vibrujících zařízení, např. uložení na předepsaných tlumících členech (pružiny, pěnová pryž, plovoucí podlaha).
• Pracovníci musí být chráněni před chladem a vlhkem (teplé pracovní oděvy a obuv, rukavice s omezeným přenosem vibrací, vyhřívané kabiny, sušárny oděvů).
• Poučenost o časných symptomech.
• Vyvarování se faktorům zhoršujících nemoc z vibrací (kouření).
• Snížení doby expozice a vkládání povinných přestávek, omezení pracovní doby s vibrujícími nástroji.
• Nácvik a správná technika práce.
• Snížit sílu stisku a přítlak ruky na minimum.
• Preventivní lékařské prohlídky.

upravit Odkazy

upravit Související články

• Pracovní zátěž a muskuloskeletální onemocnění

upravit Reference

1. ↑ TUČEK, Milan, Miroslav CIKRT a Daniela PELCLOVÁ. Pracovní lékařství pro praxi : Příručka s doporučenými standardy. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2005. 328 s. s. 139. ISBN 80-247-0927-9.

upravit Použitá literatura

• BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena : Učební texty k seminářům a praktickým cvičením. 2. přepracované a doplněné vydání vydání. Praha : Karolinum, 2002. 205 s. s. 126 – 128. ISBN 80-7184-551-5.

• PELCLOVÁ, Daniela. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. ISBN 80-246-1183-X.