Virová meningitida

Virová meningitida je nejběžnější virovou infekcí CNS se zánětem leptomening. Aseptická meningitis zahrnuje vedle virové i jiné formy meningitidy, kde kultivace neodhalí původce. Výskyt virové meningitidy je obtížné sledovat, avšak udává se, že postihuje asi 1 ze 3000 pacientů s virózou.^[1]

Obsah 1 Etiologie 2 Patogeneze 3 Klinické příznaky 4 Pomocná vyšetření 5 Patologicko-anatomický obraz 6 Diferenciální diagnostika 7 Léčba 8 Odkazy 8.1 Související články 8.2 Reference

upravit Etiologie

• enteroviry (v současnosti ve více než 85 % případů^[1]), virus příušnic, HSV 2, EBV
• vzácně lymfocytární choriomeningitis, AIDS

upravit Patogeneze

• virový patogen se může do CNS dostat 2 způsoby: hematogenně (nejčastěji) a neurogenně (typické pro herpesviry)^[1]
• z jara postihuje mladé pacienty virus příušnic, parotitidu může komplikovat meningitida, možnost reziduální poruchy sluchu
• mononukleózu vyvolává EBV, postihuje mladistvé, může ji komplikovat serózní meningitis, v krevním obraze moncytóza, zvýšená únava trvá několik měsíců !
• enterovirové infekce (způsobené ECHO viry) bývají u mladistvých sezónně v létě a na podzim, šíří se fekálně-orální cestou, promořují hlavně dětskou populaci do jednoho roku, častější je v nižších sociálních skupinách
• viry Coxsackie působí C–virózy s krutými bolestmi svalů
• HSV 2 odpovídá za 5 % virových meningitid, ¼ těchto nemocných má primární genitální infekci^[2]
• lymfocytární choriomeningitis se šíří vzdušnou cestou z výkalů hlodavců
• na infekci HIV myslíme u vysoce rizikových skupin, HIV protilátky se objeví za 1–3 měsíce^[2] od začátku nemoci

upravit Klinické příznaky

• prodromální fáze je „chřipková“ – teplota, bolest svalů a v krku, průjmy, exantém, únava a malátnost
• následuje meningeální fáze – fotofóbie, cefalea, nauzea až zvracení, závrať, meningeální příznaky, spavost
• uzdravení obvykle do 2 týdnů
• některé případy mohou proběhnout asmyptomaticky nebo pouze první fází

upravit Pomocná vyšetření

• likvor z lumbální punkce: proteinocytologická asociace, převaha lymfocytů nad monocyty, lehká proteinorachie
• kultivace viru z: likvoru (při časném odběru), výtěru nosu, krku, stolice
• vzestup titru v sérologických testech v akutní fázi virózy oproti rekonvalescenci
• sedimentace obvykle normální, leukocytóza nanejvýš mírná
• průběh onemocnění mírný
• identifikace viru se nezdaří zhruba ve 20–40 %^[2]

upravit Patologicko-anatomický obraz

• zánět působí edém, překrvení mening a jejich infiltraci lymfocyty
• zasáhne i povrch mozku (míchy)

upravit Diferenciální diagnostika

• subakutní nástup odlišuje skupinu klinicky závažných meningitid
• tuberkulózní a mykotická meningitida, leptospiróza, sarkoidóza, karcinomatóza mening, částečně léčená bakteriální meningitida
• mírným, lehkým průběhem a spontánním uzdravením se akutní meningitidy liší od závažného průběhu a prognózy těchto subakututních a chronických meningitid

upravit Léčba

• symptomatická a podpůrná s klidem a přísunem vitaminů
• aciclovir i.v. – při průkazu HSV 1. nebo 2. typu
• prognóza je vždy dobrá (sebelimitující onemocnění - "self - limited desease" s kompletní úzdravou za 7–10 dní^[1])

upravit Odkazy

upravit Související články

• Meningitida
• Virové infekce nervového systému
• Hnisavá meningitida
• Tuberkulózní meningitida

upravit Reference

1. ↑ ^{a b c d} VOKSHOOR, A a C WAN. http://emedicine.medscape.com [online]. ©2007. [cit. 2.7.2009]. <http://emedicine.medscape.com/article/1168529-overview>.
2. ↑ ^{a b c} SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.