Vnímání a jeho poruchy

K úplnému vjemu je zapotřebí nejen smyslových pocitů, ale i prvků, které si vybavujeme z paměti ve formě představ – jakými prvky našich představ doplníme svá vnímání, o tom rozhoduje naše zkušenost s úsudkem a motivace, zájmy, emoce a jiné.

• každý vjem je vázán na smyslový zážitek, který můžeme rozložit do jednotlivých počitků
• nevnímáme nesouvislé skupiny počitků, ale vždy celý souvislý komplex
• vjem též lokalizujeme do prostoru

Obsah 1 Percepce 2 Poruchy percepce 3 Odkazy 3.1 Zdroj

upravit Percepce

• proces organizace a interpretace senzorických dat na základě kombinací s výsledky předchozích zkušeností, proces aktivní, činnost seřazovací, pozorovací, vyhodnocovací za pomoci paměti
• uvědoměle vnímáme jen část skutečnosti

Vnímání zahrnuje:

• psychický pochod – objekt je poznáván, poznávání reality vnější a vnitřní
• emoční a intelektová interpretace ve spojení s minulými zkušenostmi

Hlavní teorie percepce

1. teorie počitková – elementová, základní smyslový údaj – děj, počitek, vjemy se skládají z počitků
2. teorie tvarová – původní útvar vědomí je tvar (Gestalt), má charakter celistvosti
3. teorie vztahová – vnímání vzniká z primárních senzomotorických reakcí, vjemy nejsou výsledkem vnímání, jejich struktura je činností jedince

upravit Poruchy percepce

• Smyslové klamy – normální fenomény, způsobené subjektivním zpracováním smyslové zkušenosti – hůl ponořená do vody se zdá zlomená
• Pareidolie – také normální, schopnost vidět v různých tvarech (mraky) obrazy a tvary
• Eidetická volba – u dětí, schopnost velmi podrobně popsat to, co pozorují, napomáhá učení
• Živá představivost – hlavně osoby zvýšeně senzitivní, hysterické, někdy ztrácí náhled, představy aktivně rozvíjejí, nabývají-li živosti – vize
• Halucinace – nejzávažnější porucha smyslového vnímání, klamné vjemy vznikající nezávisle na vnějším podnětu, o jejich realitě je subjekt přesvědčen
  • mohou ovlivňovat jeho jednání
• získá–li pacient náhled – pseudohalucinace
• Sluchové halucinace – nejčastější, od zvuků až po slova, věty, monology
  • neutrální, arogantní, nakazují – imperativní
  • Čtení nebo vyzrazování myšlenek – nemocný slyší hlas, který mu opakuje, co si myslí, nemocný dojde k závěru, že mu někdo čte myšlenky
• Zrakové halucinace – méně časté, různě složité, od obrazců po osoby
• Útrobní, coenestické, halucinace – tělové pocity, těžko odlišitelné od poruch, často sexuální obsah
• Hmatové, taktilní
• Čichové a chuťové halucinace
• Pohybové, motorické halucinace – klamný pocit pohybu vlastních údů, polohy těla nebo okolí
• Intrapsychické halucinace – nemocný tvrdí, že jsou mu vkládány do hlavy myšlenky, které nejsou jeho, prožívá to jako manipulaci, vykládá to cizí mocí…
• Inadekvátní halucinace – smyslové pocity v jiných částech těla, než je daný orgán – slyší hlasy v zubu…
• Kombinované halucinace – více smyslů
• Extrakampinní halucinace – domnělé jevy, které nemocný halucinuje mimo dosah příslušného smyslu, vidí člověka za sebou, apod.
• Hypnagogické halucinace – nepravé halucinace, při usínání, uvolní se snový automatismus i když člověk ještě nespí, většinou zrakové a sluchové
• Iluze – přidává vnímanému cizí, neskutečné vlastnosti, věří tomu
  • nepravé iluze (pseudoiluze) – časté v normálním životě, zkreslení jevu za různých okolností (únava, strach, emoční vypětí…), i přehlédnutí a přeslechnutí

• původ halucinací je vždy psychotický, základem je chorobná představa nemocného, silně emočně akcentovaná

upravit Odkazy

upravit Zdroj

BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 24.02.2010]. <http://jirben.wz.cz>.