Vrozené atrézie a stenózy gastrointestinálního traktu
Z WikiSkript
Hodnoceno 4x, počet editací 23, počet autorů 8
Děkujeme za Vaše hodnocení (4★)
Mezi vrozené atrézie a stenózy trávicího traktu patří:
- Atrézie jícnu
- Vrozená hypertrofická stenóza pyloru (pylorostenosis congenita)
- Atrézie a stenózy tenkého střeva
- Anální a rektální atrézie
Mezi další vrozené příčiny střevní obstrukce patří:
- Syndrom arteriae mesentericae superioris
- Malrotace střeva a volvulus
- Mekóniový ileus
- Megacolon congenitum
Obsah |
Atrézie jícnu
[editovat část] Atrézie jícnu je vývojová vada jícnu, kdy jícen je slepě ukončen a často je píštělí spojen s tracheou (až v 85 %), díky čemuž vzniká riziko aspirace. Výskyt je 1:2000 až 1:4000, obě pohlaví bývají postižena stejně.[1]
Etiologie
- porucha diferenciace primární embryonální střevní trubice v jícen, průdušnici a plíci
- může být součásti tzv. VACTERL – vývojové vady páteře, anorektální oblasti, srdce, ledvin a rádia (Vertebral anomalies, Anal atresia, Cardiovascular anomalies, Tracheoesophageal fistula, Esophageal atresia, Renal and/or Radial anomalies, Limb defects)
Klasifikace
- dle E. C. Vogta (I–III):
- typ I: krátký horní i dolní segment, slepě končící
- typ II: horní i dolní slepý vak bez ezofagotracheální píštěle
- typ IIIa: horní ezofagotracheální píštěl, dolní slepý vak
- typ IIIb: dolní ezofagotracheální píštěl, horní slepý vak
- typ IIIc: horní a dolní ezofagotracheální píštěl[1]
- dle R. E. Grosse (A–E/H)
Klinický obraz
- prenatálně: polyhydramnion (a s ním spojené riziko předčasného porodu)
- postnatálně: nadměrné slinění, při prvním pití kašel, cyanóza, aspirace[1]
Diagnostika
- nelze zavést žaludeční sondu
- RTG hrudníku a břicha[1]
- rtg kontrastní vyšetření jícnu – nástřik vodné kontrastní látky sondou do pahýlu jícnu, který u nejčastějšího typu atrézie Vogt IIIb slepě končí v úrovni Th 2–4
Léčba
- operativní uzavření tracheoezofageální píštěle – co nejdříve po porodu (nebezpečí aspirace)
Vrozená hypertrofická stenóza pyloru
- Difúzní hypertrofie a hyperplázie hladké svaloviny pyloru a celého žaludku.
- Výskyt relativně častý, pětkrát častěji u chlapců (1:150), častější je u slovanské rasy (u germánské výskyt minimální).
Etiologie
- není známa, předpokládá se polygenní dědičnost (v 15 % familiární výskyt);
- někdy ve spojení s hiátovou hernií, atrézií jícnu, Turnerovým syndromem.
Klinický obraz
- začíná ve 2.–6. týdnu života;
- dominuje explozivní zvracení obloukem, projektilově (až do 1 m);
- zvratky obsahují žaludeční obsah, jsou kyselé, bez žluče;
- dochází k dehydrataci, dítě má velkou chuť k jídlu, dychtivě pije;
- později je letargické, ztrácí hmotnost, má zácpu nebo hladové stolice, má stařecký vzhled;
- může vést až do závažné alkalózy – těžký stav, povrchní dýchání, ztráta vědomí, křeče – coma pyloricum;
- ihned po napití lze na bříšku sledovat peristaltickou vlnu (z levého do pravého epigastria);
- typický palpační nález v břiše – tumor pylori – v epigastriu, vpravo od střední čáry, velikost třešně.
- laboratorní vyšetření:
- typicky hypochloremická alkalóza s hypokalémií, hyponátrémií a dehydratací;
- hypochlorémie může dosahovat až extrémních hodnot (pod 75 mmol/l), její stupeň odráží lépe ztráty kália než kálémie;
- zvýšené hodnoty gastrinu;
- část pacientů s pylorostenózou má deficit glukuronyltransferázy s ikterem.
Diagnostika
- klinický obraz;
- UZ břicha;
- RTG jen v rámci dif. dg. u nejasných případů.
Diferenciální diagnóza
- jiné příčiny explozivního zvracení: intrakraniální hypertenze, atrézie pyloru, antrální membrána, duplikatury žaludku;
- jiné příčiny podobného metabolického rozvratu: akutní insuficience nadledvin – při krvácení či kongenitální hyperplázii – MAc, hyperkálémie, ztráty sodíku v moči;
Léčba
- chirurgická – resekce serózní a svalové vrstvy pyloru (zachování integrity sliznice)
- tzv. Fredet-Weber-Ramstedtova operace;
- prognóza – při včasné operaci dobrá.
Atrézie a stenózy tenkého střeva
Atrézie a stenóza duodena
- výskyt 1:5000[1]
- často u pacientů s Downovým syndromem
Klinický průběh
- prenatálně: polyhydramnion (v důsledku přerušené cirkulace plodové vody)
- postnatálně: v prvních 24 hodinách rozvoj klinického obrazu vysokého ileu – prudké zvracení
- vyklenuté epigastrium, viditelná peristaltika
- neodchází smolka
- při částečném uzávěru duodena je klinická manifestace později[1]
Diagnostika
- prenatálně: UZ
- postnatálně: nativní RTG břicha ve visu – typický obraz dvou hladin (bublina v žaludku a v rozšířeném duodenu)[1]
Léčba
- chirurgická – duodenoduodenální anastomóza
Atrézie a stenóza jejuna a ilea
- výskyt: 1:1500[1]
Klinický průběh
- prenatálně: polyhydramnion
- postnatálně: v prvních 36 hodinách rozvoj klinického obrazu středně vysokého ileu – zvracení s příměsí žluče
- vzedmuté břicho a dypnoe pro vysoký stav bránice
- neodchází smolka
- rozvoj dehydratace s hypochloremií a úbytkem na váze[1]
Diagnostika
- prenatálně: na UZ je patrná dilatace střevních kliček
- postnatálně: nativní RTG břicha ve visu[1]
Léčba
- chirurgická – odstranění atretického nebo stenotického úseku střeva a end-to-end anastomóza[1]
Anální a rektální atrézie
Anální a rektální atrézie jsou vrozené uzávěry či zúžení distální části střeva, které vznikají v důsledku neoodělení dolního střeva od ventrálně uloženého urogenitálního systému během embryonálního vývoje. Často bývají spojeny s dalšími vrozenými vývojovými vadami (VVV), jako jsou atrézie jícnu, VVV urogenitálního systému, lumbální a sakrální pateře.
- výskyt 1:1500[1]
- rozlišují se 2 formy:
- vysoká atrézie – slepý konec je nad musculus levator ani (40 % případů);
- nízká atrézie – slepý konec je pod musculus levator ani (60 % případů).
Klinický průběh
- chybí anus, je vymizelá anální řasa;
- tato vada se obvykle odhalí ještě na porodním sále při měření tělesné teploty novorozence per rektum;
- při neléčení či nerozpoznání vady se rozvine ileus;
- díky píštělím s urogenitálním traktem může stolice odcházet například vaginou či uretrou → důsledkem jsou těžké infekce uropoetického traktu.[1]
Diagnostika
- postnatálně: UZ přes perineum;
- píštěle lze zobrazit nástřikem vodní kontrastní látkou pod skiaskopickou kontrolou.[1]
Léčba
- nízké atrézie – transanální anoproktální plastika (co nejdříve);
- vysoké atrézie – kolostomie, poté vě věku 3–5 let korekční operace;
- dlouhodobým následkem bývá inkontinence.[1]
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 358. ISBN 978-80-247-2525-3.
Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010-04]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
Použitá literatura
- HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. 767 s. ISBN 80-7262-178-5.
- ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. 1450 s. ISBN 978-80-89171-49-1.