Vulvovaginitidy

Vulvovaginitidy jsou zánětlivá postižení vulvy a vaginy.

Obsah 1 Etiologie 2 Klinický obraz 3 Diferenciální diagnóza 3.1 Mikrobiální obraz poševní 4 Klinické varianty 5 Terapie 6 Odkazy 6.1 Související články 6.2 Použitá literatura

Etiologie

Rozmanitá etiologie bývá nejčastěji infekčního původu. Často vzniká jako vaginální fluor, kde sekundárně přestupuje iritací na zevní genitál.

Klinický obraz

Většinou jsou charakterizovány vaginálním výtokem různé povahy, dle etiologie. Může být přítomen edém, erytém vaginálního introitu a vulvy, svědění, pálení, dyspareunie. Je nutné zaměřit se na možný ascendentní postup infekce, který může způsobit až zánět v pánevní oblasti a možnou infertilitu nebo mimoděložní těhotenství.

Diferenciální diagnóza

Základem je vyšetřit povahu výtoku mikroskopicky a změření jeho pH. Provádí se mikrobiologický obraz poševní (MOP), což je nátěr barvený dle Grama, odebíraný po zavedení zrcadel ze zadní poševní klenby. Nález MOP II-IV vede ke kultivačnímu vyšetření a vyloučení gonerey a průkazu přítomnosti chlamydií. Doplňuje se i cytologické vyšetření děložního hrdla.

Mikrobiální obraz poševní

[editovat část]

MOP	Zhodnocení	Výtok	Mikroskopický obraz	Poznámka
MOP I	MOP zdravé ženy	Bez výtoku	Převaha epitelií a laktobacilů	Lze prokázat jen u části klinicky zcela zdravých žen
MOP II	Mikrobiální výtok nehnisavý	Mléčně zkalený, někdy nažloutlý; různě hustá i vazká konzistence	Žádné nebo minimální množství leukocytů Množství bakterií (nejčastěji Gardnerella vaginalis) Laktobacily úplně chybějí nebo jen sporadicky	Přítomnost tzv. „clue cells“ (klíčové buňky) – epiteliální buňky poševní sliznice, na něž je adherováno množství různých bakterií
MOP III	Bakteriální výtok hnisavý; bakteriální vaginóza	Hustý bělavý až žlutavý výtok	Velké množství polymorfonukleárů Velké množství různých bakterií Laktobacily obvykle chybí Epitelií relativně málo	Odpovědny většinou pyogenní bakterie – koliformní tyčinky, streptokoky, stafylokoky, enterokoky…
MOP IV	Akutní nebo chronická gonorrhoea	Hustý žlutobílý až žlutozelenavý výtok	Akutní stadium – téměř výhradně leukocyty s intra- i extraleukocytárně lokalizovanými G− diplokoky, které vypadají jako kávové zrnu Chronické stadium – i příměs jiných bakterií a malého množství epitelií, není tak výrazná převaha leukocytů jako u akutní fáze	Hodnocení nálezu je obtížné, konečná diagnóza se opírá o opakované kultivační nebo PCR vyšetření.
MOP V	Trichomonóza (Trichomonas vaginalis)	Řídký, bílý, často zpěněný	Trichomonas vaginalis Epitelie, leukocyty I laktobacily a směs různých bakterií	Barveno podle Giemsy – často dochází k rozpadu buněk Trichomonád, lze pozorovat jen fialově červená jádra (obvykle v jednom místě zahrocená) obklopená zbytky namodralé cytoplazmy
MOP VI	Vaginální kandidózy	Různě hustý bělavý výtok	Kvasinky (saprofytická i parazitická fáze) Leukocyty mohou a nemusejí být Laktobacily a další bakterie	Není sexuálně přenosná – spíše na základě hormonálních výkyvů, při oslabení, léčbě antibiotiky atd.

Klinické varianty

• MOP V
   Podrobnější informace naleznete na stránce Trichomonádová vulvovaginitida.
• MOP III
   Podrobnější informace naleznete na stránce Bakteriální vaginóza.
• MOP VI
   Podrobnější informace naleznete na stránce Vulvovaginitis candidomyceta.

Terapie

Je vždy dána etiologií. Při těžkém průběhu lze kombinovat běžnou léčbu s kortikoidy.

Odkazy

Související články

• Uretritidy:
  • Kapavka
  • Chlamydiové infekce genitálu
  • Mykoplazmatové infekce genitálu
• Vulvovaginitidy
• Balanitis
• Phimosis

Použitá literatura

• ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2008. 502 s. ISBN 978-80-7262-371-6.