Vyšetření kardiovaskulárního systému dítěte

1. anamnéza (vrozené srdeční vady, získaná onemocnění srdce v rodině, rizikové faktory,…)
2. vzhled pacienta (výška, váha, dysmorfie, barva kůže,…)
3. dýchání (rychlost a způsob dýchání, tvar hrudníku,…)
4. vyšetření břicha (velikost a struktura jater,…)
5. vlastní kardiovaskulární vyšetření

Obsah 1 Celkové příznaky onemocnění srdce a cév 2 Fyzikální vyšetření 2.1 Palpace pulsu 2.2 Kontrola periferního prokrvení 2.3 Palpace prekordia 2.4 Auskultace srdce 2.4.1 Přídatné zvuky 2.5 Palpace femorálních pulsů 2.6 Měření tlaku krve 3 Speciální vyšetřovací metody 4 Odkazy 4.1 Související články 4.2 Reference 4.3 Literatura 4.4 Externí odkazy

upravit Celkové příznaky onemocnění srdce a cév

centrální cyanóza, periferní cyanóza, poruchy dýchání (tachypnoe, dyspnoe), únava, váhové neprospívání, nadměrné pocení, palpitace, bolesti na hrudníku, hypoxické záchvaty (u Fallotovy tetralogie), paličkovité prsty, periferní otoky (u kojenců a malých dětí zprvu periorbitálně), hepatomegalie

upravit Fyzikální vyšetření

upravit Palpace pulsu

• frekvence a amplituda pulsů (na všech čtyřech končetinách)

upravit Kontrola periferního prokrvení

• barva a teplota akrálních částí končetin

upravit Palpace prekordia

• hledáme srdeční vír, hodnotíme úder srdečního hrotu a funkci pravé komory

upravit Auskultace srdce

1. 2. mezižebří vpravo u sterna (aortální oblast) – určíme rychlost pulsu, identifikujeme ozvy a určíme rytmus
2. 2. mezižebří vlevo (pulmonální oblast) – hodnotíme především druhou ozvu (rozštěp v inspiriu?), pulmonální průtokový šelest (nevinný), první ozva (časné systolické pulmonální klapnutí?)
3. dolní levý okraj sterna (trikuspidální oblast) – hledáme rozštěp první ozvy, systolický a diastolický šelest
4. oblast hrotu (mitrální oblast) – časné systolické aortální klapnutí?, mezosystolický klik?, třetí ozva?
5. oblast nad velkými cévami na krku

• první ozva – vzniká uzávěrem atrioventrikulárních chlopní (1. mitrální, 2. trikuspidální)
  • u dětí trvá 0,07-0,1 vteřiny^[1]
  • patologický rozštěp první ozvy (odlišíme uzávěr mitrální a trikuspidální chlopně) – např. při stenóze trikuspidální chlopně
  • hlučná první ozva až obrácený rozštěp – při mitrální stenóze (chlopeň se uzavírá se zpožděním)
• druhá ozva – vzniká uzávěrem semilunárních chlopní (1. aortální, 2. pulmonální)
  • u dětí trvá 0,06 vteřiny^[2]
  • rozštěp druhé ozvy je fyziologický, pokud při výdechu mizí (díky zmenšení venózního návratu a následnému zkrácení doby, kdy je menší objem vypuzován do plicnice)
  • patologický rozštěp druhé ozvy (fixovaný) – např. při levopravém zkratu (defekt septa síní), nebo při selhávání pravé komory
• třetí ozva – vzniká rozkmitáním relaxovaného myokardu komory na začátku diastoly, v době jejího rychlého plnění
  • temnější a hlubší než první dvě ozvy, proto je za fyziologických podmínek špatně slyšitelná
  • nejlépe slyšitelná na srdečním hrotě
  • u dětí a mladistvých má větší amplitudu než u dospělých, proto je slyšet až u 80 % zdravých dětí^[2]
  • u novorozenců a kojenců je patologická
  • akcentace při abnormální dilataci komor při srdečním selhávání
• čtvrtá ozva – vzniká při mohutné systole síní, která vede k rychlému vzestupu tlaku v komoře a způsobí vibraci svaloviny komor
  • u zdravých dětí ani dospělých není slyšitelná (komory jsou poddajné)
  • slyšitelná u srdečních vad s hypertrofií předsíní

upravit Přídatné zvuky

• časné systolické klapnutí (ejekční klik)
• atrioventrikulární otevírací tón (snap)
• srdeční šelesty – vznikají buď turbulencí krve nebo vibrací tkáně
  • fyziologické srdeční šelesty:
    • systolické funkční šelesty: vibrační šelest (Stillův), pulmonální vypuzovací šelest, supraklavikulární šelest
    • kontinuální funkční šelesty: vířivý žilní šelest
    • perikardiální třecí šelest

upravit Palpace femorálních pulsů

• k odhalení koarktace aorty

upravit Měření tlaku krve

• naměřenou hodnotu posuzujeme podle pohlaví, věku a výšky dítěte
• pozor na syndrom bílého pláště!
• hypertenze je krevní tlak rovnající se nebo přesahující 95. percentil pro dané pohlaví, věk a výšku dítěte, naměřený při třech různých měřeních^[3]

upravit Speciální vyšetřovací metody

• EKG
• rentgenové vyšetření srdce a plic
• echokardiografie
• srdeční katetrizace
• angiokardiografie

upravit Odkazy

upravit Související články

• Vyšetření dítěte: Vyšetření respiračního systému dítěte ▪ Vyšetření gastrointestinálního systému dítěte ▪ Vyšetření uropoetického systému dítěte ▪ Vyšetření endokrinního systému dítěte ▪ Vyšetření pohybového systému dítěte ▪ Vyšetření kůže a kožních adnex dítěte ▪ Vyšetření zraku a sluchu dítěte
• Vrozené vady oběhové soustavy

upravit Reference

1. ↑ LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 115. ISBN 978-80-7262-438-6.
2. ↑ ^{a b} LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 116. ISBN 978-80-7262-438-6.
3. ↑ LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 122. ISBN 978-80-7262-438-6.

upravit Literatura

• LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 113-129. ISBN 978-80-7262-438-6.

upravit Externí odkazy

Interní propedeutika (2. LF UK) – vyšetření srdce