Vyšetření plicní difuze a perfuze
Z WikiSkript
Hodnoceno 2x, počet editací 26, počet autorů 11
Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)
Obsah |
Plicní perfuze = přivádění odkysličené krve k alveolům a odvádění krve okysličené
- poruchy plicní perfuze mohou být způsobeny restrikčními a obstrukčními plicními onemocněními (např. plicní hypertenzí či hypotenzí, embolií v arteria pulmonalis atd.)
- snížená perfuze → přenos sníženého množství O2 a CO2 krví → plicní hypertenze → zvětšení pravého srdce
Plicní difuze = difuze O2 a CO2 přes alveolo-kapilární membránu (bazální membrána pneumocytů + bazální membrána endotelu kapilár + endotelové buňky)
- poruchy plicní difuze mohou být způsobeny zmenšením difuzní plochy: např. zánětem (a následným ztluštěním alveolo-kapilární membrány), edémem (exsudace krevní plazmy do intersticia), intersticiální plicní fibróze (vazivová tkáň oddaluje alveoly od kapilár), anémiích atd.
- snížená difuze → především snížený pO2
upravit Měření plicní perfuze
upravit Ventilačně-perfuzní scan
(kombinace perfuzního scanu a ventilačního scanu) vhodný při podezření na plicní embolii či poruchu plicního parenchymu
- perfuzní scan
- princip: podání radioaktivní látky (Technecium) do žíly (resp. tzv. makroagregátů Tc s lidským albuminem) → sledujeme průtok krve plícemi → odhalíme embolizace apod.
- ventilační scan
- princip: vyšetřovaný pacient vdechuje radioaktivní látku (př. Technecium, Krypton, Xenon) → sledujeme distribuci vzduchu v plicích → odhalíme embolizace
- vyhodnocení:
- vizuální (sledujeme nehomogenity v plicích)
- kvantitativní stanovení relativní perfuze pravé a levé plíce či plicních segmentů (korekce na rozdílnou absorpci záření gama)
- vytvoření závěrečného protokolu (obrazy, hodnoty, slovní zhodnocení)
upravit Plicní angiografie
- princip: aplikace rtg kontrastní látky do žíly → zobrazení průtoku krve na rentgenu
upravit CT
upravit PET
upravit rentgen hrudníku
upravit Vyšetření plicní difuze
upravit Single breath method
- zejména při podezření na plicní emfyzém a poruchy plicního parenchymu
- vyšetřovaný z přístroje nadechne testovací směs plynů (s nízkou koncentrací CO a inertního plynu – např. hélium či metan) a cca na 10 sekund zadrží dech. Poté provedeme analýzu expirovaného vzduchu. Vzhledem k diluci inertního plynu v rezidálním objemu plic je jeho koncentrace ve vydechovaném vzduchu nižší. Stejný diluční faktor působí i u koncentrace CO, díky němu zjišťujeme původní i následnou alveolární koncentraci. Dané hodnoty (včetně délky zadržení dechu) slouží k výpočtu tzv. transfer faktoru (nazývaný též „faktor Kroghové“)
- výsledek:
- transfer faktor pod normálem → emfyzém, poruchy plicního parenchymu (plicní vaskulitida, granulomatóza, intersticiální plicní fibróza)
- transfer faktor nad normálem → levopravé zkraty, intrapulmonální krvácení (CO v alveolech váže též hemoglobin)
- výsledek:
upravit Odkazy
upravit Externí odkazy
- astronuklfyzika.cz
- pats.atsjournals.org
- www.upol.cz
- www.nlm.nih.gov/medlineplus
- www.nationaljewish.org
upravit Použitá literatura
- NEČAS, Emanuel. Patologická fyziologie orgánových systémů I. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. 760 s. ISBN 80-246-0675-5.