Vyšetření respiračního systému dítěte

Choroby respiračního systému jsou nejčastější příčinou nemocnosti u dětí všech věkových skupin. Jejich klinický obraz se mění v závislosti na věku – čím mladší je dítě, tím větší je riziko rozvoje obstrukce dýchacích cest a dušnosti a tím spíše dochází k alteraci celkového stavu.^[1]

Vyšetření respiračního systému dítěte:

1. anamnéza
2. fyzikální vyšetření
3. laboratorní vyšetření
4. zobrazovací metody
5. funkční vyšetření dýchání

Obsah 1 Fyzikální vyšetření 1.1 Pohled 1.2 Pohmat 1.3 Poklep 1.4 Poslech 2 Laboratorní vyšetření 3 Zobrazovací metody 4 Funkční vyšetření dýchání 5 Odkazy 5.1 Související články 5.2 Reference 5.3 Literatura

upravit Fyzikální vyšetření

upravit Pohled

Hodnotíme dechový vzorec a jeho změny: dyspnoe, tachypnoe, apnoe, hyperpnoe, bradypnoe, Cheyneovo-Stokesovo dýchání, Biotovo dýchání, Kussmaulovo dýchání, …

Dyspnoe (namáhavé, ztížené dýchání)

• subj.: pocit dechové tísně či nedostatku vzduchu
• obj.: tachypnoe, alární souhyb, vpadávání či zatahování jugulární jamky, zvýšené úsilí dechových svalů, ortopnoická poloha

• dyspnoe v inspiriu → onemocnění horních cest dýchacích
• dyspnoe v expiriu → onemocnění dolních cest dýchacích
• dyspnoe v inspiriu i expiriu → onemocnění trachey

Restrikční postižení plic (např. plicní fibróza)

• zmenšený dechový objem je kompenzován zvýšenou dechovou frekvencí
• zkracuje se poměr expirium/inspirium

Obstrukční postižení plic (např. astma bronchiale)

• snížená dechová frekvence je kompenzována prohloubením dechového objemu
• prodlužuje se poměr expirium/inspirium

Dále hodnotíme barvu kůže (periferní či centrální cyanóza – hladina redukovaného hemoglobinu nad 50 g/l^[1]), všímáme si známek dlouhodobé tkáňové hypoxie (paličkovité prsty), tvaru hrudníku (astenický, hyperstenický neboli pyknický, pectus carinatum, pectus excavatum) a výrazu obličeje (facies adenoidea).

upravit Pohmat

• hodnocení hrudního chvění (fremitus pectoralis)  a bronchofonie – pouze u starších dětí a adolescentů
• třáskání v podkoží – u podkožního emfyzému (nejč. na krku)
• palpační vyšetření krčních (axilárních, podklíčkových) mízních uzlin

upravit Poklep

• neprovádí se u novorozenců a kojenců!!!
• nad zdravou plící je poklep plný, jasný
• poklep temný či zkrácený je nad nevzdušnou plící (atelektáza, pneumonie), výpotkem a nad svaly
• poklep přitlumený nebo ztemnělý je nad orgány (srdce, játra) a nad fibrotickou plicní tkání
• poklep bubínkový je nad střevy, žaludkem a pneumotoraxem
• poklep zvučný, hypersonorní či škatulový je nad emfyzémem a pneumotoraxem

upravit Poslech

• distanční fenomény (zvuky slyšitelné i na dálku, bez fonendoskopu): stridor (chrčení), kašel, posouzení hlasu

• STRIDOR
  • inspirační stridor – způsoben zúžením horních cest dýchacích (obstruktivní laryngitida, epiglotitida, retrofaryngeální absces)
  • expirační stridor – způsoben zúžením dolních cest dýchacích (cizí těleso, akutní bronchitida, astma bronchiale)
  • inspiračně-expirační stridor – tracheomalacie (útlak trachey abnormální cévou)

• KAŠEL
  • suchý (bez expektorace) x vlhký (s expektorací)
  • trvalý x záchvatovitý

• POSOUZENÍ HLASU
  • chrapot až afonie (laryngitis)
  • zastřený, huhňavý hlas (epiglottitis)

• GRUNTING (naříkavý výdech)
  • u nezralých novorozenců se syndromem dechové tísně

• poslech fonendoskopem

• POMĚR NÁDECH:VÝDECH
  • prodloužený nádech – obstrukce horních cest dýchacích
  • prodloužený výdech – obstrukce dolních cest dýchacích

• DÝCHÁNÍ
  • fyziologické:
    • čisté sklípkové – u dětí nad 6 let^[1]
    • „puerilní“ – u menších dětí
  • patologické:
    • zostřené dýchání (výpotek, srůsty, difúzní katar průdušek,…)
    • oslabené dýchání (pohrudniční výpotek, pneumotorax, atelektáza)
    • trubicové dýchání – výdech hlučnější než vdech (fyziol. nad tracheou, patol. nad infiltrovanou plicní tkání, abscesem, bronchiekáziemi)
  • vedlejší dýchací fenomény:
    • vlhké chropy – vznikají v bronších (bronchitida)
    • chrůpky (třáskání) a krepitus – vznikají v plicních sklípcích (pneumonie)
    • pískoty a vrzoty (obstrukce dolních dýchacích cest)

upravit Laboratorní vyšetření

• mikrobiologické vyšetření – výtěr z krku, nosu (ne pro procesy v plicích), vykašlané sputum (musí být z DCD, malé děti to nedokážou vykašlat), odsátý sekret z horních cest dýchacích, tracheální sekret, sekret průdušek odebraný při bronchoskopii, punktát abscesu a pohrudničního výpotku
• krevní obraz, FW, CRP
• biochemické vyšetření – alfa1-trypsin (jeho deficit vede k emfyzému)
• ABR, krevní plyny, transkutánní pulsní oxymetrie – respirační insuficience parciální (hypoxémie) či globální (hypoxémie s hyperkapnií)
• imunologické vyšetření
• stanovení hladiny chloridů v potu – koncentrace chloridů v potu nad 60 mmol/l je přítomná u cystické fibrózy
• určení pohyblivosti řasinek buněk nosní sliznice – Kartagenerův syndrom (KO: opakované bronchitidy)
• sérologické vyšetření
• molekulárně-genetické vyšetření – cystická fibróza (mutace F508), deficit alfa1-antitrypsinu (mutace PiZZ)
• cytologie z bronchoalveolární laváže
• biopsie plicní tkáně – vzácně

upravit Zobrazovací metody

• bronchoskopie – k určení anatomických a funkčních změn, k extrakci cizího tělesa, často + alveolární laváž
• rtg, CT, NMR
• scintigrafie – inhalační (radionuklidem značený xenon či argon) k zobrazení ventilace a její distribuce, perfúzní (radionuklidem značený albumin) k zobrazení plicní perfúze
• angiografie – cévní anomálie
• 24hodinová pH-metrie jícnu – k hodnocení gastroesofageálního refluxu
• mediastinoskopie + biopsie uzlin

upravit Funkční vyšetření dýchání

• standardní testy funkčního vyšetření plic lze provádět u spolupracujících dětí starších 6 let
• spirometrie – k měření základních plicních objemů a vitální kapacity, k dynamickým měření výdechových rychlostí a popisu obstrukčních postižení plic (asthma bronchiale)
• celotělová pletysmografie – k vyšetření ventilační mechaniky, k popisu restrikčních postižení plic (plicní fibróza, emfyzém)
• PEF (peak expiratory flow) – ke sledování astmatu

upravit Odkazy

upravit Související články

• Vyšetření dítěte: Vyšetření kardiovaskulárního systému dítěte ▪ Vyšetření gastrointestinálního systému dítěte ▪ Vyšetření uropoetického systému dítěte ▪ Vyšetření endokrinního systému dítěte ▪ Vyšetření pohybového systému dítěte ▪ Vyšetření kůže a kožních adnex dítěte ▪ Vyšetření zraku a sluchu dítěte
• Vrozené vady dýchací soustavy
• Funkční vyšetření kardiorespiračního systému

upravit Reference

1. ↑ ^{a b c} LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 105-111. ISBN 978-80-7262-438-6.

upravit Literatura

• LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 105-111. ISBN 978-80-7262-438-6.