Vztah hostitele a mikroba

Obsah 1 Vztahy organismů 2 Infekce 2.1 Průběh infekce 2.2 Etapy infekce 2.3 Formy infekce 3 Odkazy 3.1 Související články 3.2 Zdroj

Vztahy organismů

Symbióza – soužití dvou a více různých organismů.

• Endosymbióza x ektosymbióza
• Symbiont – kterýkoliv mikroorganismus, který aspoň část života tráví s jiným organismem
• Tři formy symbiózy:
  1. komenzalismus – komenzálovi přináší užitek a hostiteli neškodí (normální střevní flóra)
  2. mutualismus – oba partneři mají prospěch (Escherichia coli a produkce vitaminu B₁₂ a K, znesnadnění osídlení patogeny)
  3. parazitismus – organismus škodí hostiteli – přímo, nebo mu jen ubírá živiny – intracelulární paraziti, ektoparazité (veš), endoparazité (tasemnice)

Parazit a saprofyt

• Parazit je organismus, který alespoň někdy vyžaduje jiný živý organismus
• Saprofyt – mikrob nepotřebuje jiný organismus, jen neživé organické látky
  • Patogenní saprofyté – Clostridium botulinum, Histoplasma capsulatum

Infekce

[editovat část] Pro pojem infekce neboli nákaza existuje několik definic:

1. Přítomnost mikroorganismu u určitého hostitele.
2. Průnik původce nákazy do organismu, množení uvnitř a nepříznivé působení na jeho površích (oproti tomuto stojí kolonizace – osídlení nepatogenním nebo patogenním mikrobem bez chorobných příznaků).
3. Konflikt mezi mikrobem a jeho hostitelem (i bezpříznaková infekce).

Průběh infekce

Průběh a závažnost infekce mohou být ovlivněny několika faktory:

Ze strany mikroba:

• patogenita;
• virulence;
• infekční dávka.

Ze strany makroorganismu:

• stupeň nespecifické odolnosti – celková zdatnost, genetické faktory (odolnost populace);
• specifická imunita – primární, sekundární reakce;
• věk, výživa, způsob života.

Další okolnosti:

• vliv prostředí (např. sezónní výkyvy – respirační infekce za sychravého počasí),
• vstupní brána infekce (např. tularémie).

Etapy infekce

1. Inkubační doba;
2. období prodromálních příznaků – nespecifické symptomy;
3. typický syndrom;
4. rekonvalescence – může dojít k relapsu;
5. recidiva – po uzdravení.

Formy infekce

Dle projevů:

1. Inaparentní
2. Manifestní
   • Subklinická – necharakteristické příznaky.
   • Abortivní – málo vyjádřené příznaky.
   • Klinická forma infekce – všechny vyjádřené příznaky.

Dle rozsahu:

1. Lokální (možno také fokální).
2. Systémové (někdy označované jako masivní) – postihne-li celý systém nebo podstatnou část (např. chřipka, plicní TBC, meningitida, pyelonefritida…).
3. Generalizované (pravidelně např. břišní tyfus, skvrnivka, většina exantematických viróz).

Dle průběhu:

1. Akutní (dny)
2. Subakutní (měsíce)
3. Fulminantní (prudké)¨
4. Chronické (roky)
   • Bezpříznakové chronické infekce
     • Hlavně viry, bakterie – Rickettsia prowazeki, Chlamydia trachomatis, Salmonella Typhi, Mycobacterium tuberculosis
     1. Perzistentní – agens přítomno v infekční detekovatelné formě
     2. Latentní – v těle v neinfekční formě

Odkazy

Související články

• Patogenita a virulence bakterií

Zdroj

• JANSKÝ, Petr. Zpracované otázky z mikrobiologie [online]. [cit. 2012-02-01]. <https://www.yammer.com/wikiskripta.eu/uploaded_files/3804405>.