Zánět granulomatózní

Z WikiSkript

Zánět granulomatózní je chronický zánět, při kterém se tvoří granulomy (granulum = zrníčko). Granulom je mikroskopický útvar skládající se z aktivních makrofágů a z buněk, které vznikly přeměnou aktivních makrofágů (to jsou epiteloidní buňky a Langhansovy buňky). Jedná se o čistě histologický pojem.

Vznik granulomatózního zánětu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Obvykle je granulom reakcí na něco, co je sice tělu cizí, ale co makrofágy nedokážou odstranit (cizí materiál, šití, acidorezistentní mykobaktérie, parazity, houby, …). V průběhu vzniku granulomatózního zánětu T-lymfocyty stimulují makrofágy k proměně v epiteloidní a obrovské mnohojaderné buňky (Langhansovy buňky).

Makroskopický popis[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Granulomy mohou mít rozměry charakteru mikroskopického (několik mm) až k makroskopického (několik cm). Barva je bílošedá (neobsahuje cévy), konzistence je tuhá.

U některých granulomů se v centru vyskytuje nekróza, u TBC nekróza kaseózní (kazeifikační).

Buňky granulomatózního zánětu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Epiteloidní buňky

  • Vznikají přeměnou běžných makrofágů a monocytů, které migrovaly do místa poškození.
  • Zřídka obsahují fagocytovaný materiál.
  • Mají sníženou fagocytární funkci o 90 % oproti makrofágům.
  • Chybí jim exprese receptorů skupiny Fc a C5a.
  • Mají výraznou sekreční funkci, v elektronovém mikroskopu proto vidíme dobře vyvinuté granulární endoplasmatické retikulum a Golgiho aparát.
  • U některých onemocnění, zejména sarkoidózy, tyto buňky produkují angiotenzin konvertující enzym a aktivují také cholekalciferol, což je vyvolá s hyperkalcémii.


Obrovské vícejaderné buňky Langhansova typu

  • Vznikají splýváním cytoplasmy makrofágů, proto mají až několik desítek jader.
  • Jádra bývají seřazena na periferii cytoplasmy do kruhu, nebo po celém obvodu buněk.
  • Strukturně ani funkčně se neliší od epiteloidních buněk.
  • Pokud to jsou buňky u cizích těles, pak v jejich cytoplasmě prokážeme nestravitelný materiál.

Příklady[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • TBC (Mycobacterium tuberculosis);
  • Syfilis (Treponema pallidum);
  • Lepra (Mycobacterium leprae);
  • Reakce na cizí tělesa (stehy);
  • Silikóza;
  • Bilharzióza (Bilharzie – parazit v moč. měchýři);
  • Sarkoidóza;
  • Crohnova nemoc;
  • Primární biliární cirhóza.

Granulomatózní versus specifický zánět[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Granulomatózní a specifický je vlastně to samé. Granulomatózní je podle makro vzhledu (dělá zrníčka). Specifický znamená, že podle makro vzhledu víme, že zánět je způsobený něčím, o čem se ví, že tento typ zánětu vyvolává. Výběr etiologického agens je mnohem užší než u nespecifického zánětu, kde stejný makro vzhled (např. hnisání) vyvolá „milión“ druhů bakterií.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • STŘÍTESKÝ, Jan. Patologie. 1. vydání. 2001. ISBN 80-86297-06-3.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

ŠTEFÁNEK, Jiří. Granulomatózní záněty [online]. [cit. 2017-06-26]. <http://www.stefajir.cz/?q=granulomatozni-zanety>.