Zánětlivá onemocnění žlučníku a žlučových cest
- zánět stěny žlučníku nejčastěji způsobují – E.coli, stafylokoky, streptokoky, vzácněji jiné střevní bakterie, salmonely, klostridia
- cesty infekce – krevní cestou, lymfaticky nebo ascendentně
- část cholecystitid může být způsobena toxickým postižením při městnání
Akutní cholecystitida
Obsah |
Akutní cholecystitida, neboli akutní zánět žlučníku, spadá do skupiny zánětlivých NPB. Může se vyskytnout jako primární zánět, častěji jde o akutní vzplanutí chronické cholecystitidy. U 95 % případů je cholecystolitiáza v anamnéze, kde kámen působí jako rezervoár infekce a jako překážka odtoku žluči.
Patologický nález
V průběhu zánětu stěny dochází k zánětlivé exsudaci do podjaterní krajiny – výpotek. Během hodin se se stěnou žlučníku slepují okolní orgány (omentum, duodenum, transverzum) a tvoří se pericholecystický infiltrát, ohraničí se zánět, který se může se zhojit za vzniku srůstů, nebo zánět pokračuje a může dojít k perforaci stěny – vytváří se pericholestatický absces nebo píštěl do GIT.
- Perforace do volné dutiny břišní → těžká difúzní biliární peritonitida nebo podbrániční absces.
- Perforace do jater → jaterní absces.
Po resorpci zánětu zůstává žlučník naplněný odbarvenou tekutinou – hydrops.
Klinický obraz
- Bolesti s teplotou a pohmatovým nálezem v pravém podžebří.
- Začátek se často podobá žlučníkové kolice, někdy s těžkou schváceností.
- Teploty s třesavkou a zimnicí.
- Kolísavé bolesti přecházejí do bolestí trvalého rázu – zhoršují se pohybem a otřesy.
- Pacient hledá polohu v klidu s uvolněním břišní stěny.
- Je zástava plynů, zvracení, tachykardie, povrchní dech, teplota nad 38 °C.
- Dýchacích pohybů se břišní stěna zpočátku účastní v celém rozsahu, při větším zánětlivém postižení nastupuje defense musculaire.
- Pohmat – bolestivost, při pericholecystickém infiltrátu – hmatná rezistence.
- Per rectum bývá negativní.
Diagnóza
- Anamnéza, fyzikální vyšetření.
- Pomocná vyšetření:
- KO – leukocytóza, v moči pozitivní Ehrlichova reakce, event. prokážeme bilirubin,
- na rtg mohou být vidět kontrastní konkrementy v oblasti žlučníku,
- plyn ve žlučníku při klostridiovém zánětu, plyn v cestách při biliodigestivní píštěli,
- USG.
Diferenciální diagnóza
- Prostá kolika žlučová, akutní pankreatitida, laterocékální či subhepatická apendicitida, apendicitida v těhotenství, AIM, bazální pneumonie, akutní hepatitida, porfyrie.
Terapie
- Při progresi nebo při komplikacích indikujeme operační řešení.
- Většinou však vystačíme s konzervativní léčbou – klid, studené obklady, per os pouze tekutiny, kontrolování stavu, spazmolytika.
- Chirurgická terapie: rozlišujeme 4 typy indikací – urgentní, akutní, odloženou a plánovanou cholecystektomii (viz dále).
Chronická cholecystitida
- vzniká buď pozvolným vývojem, nebo je výsledkem akutní cholecystitidy jednorázově nebo opakovaně proběhlé
Patologický nález
- fibróza stěny se zánětlivou exsudací, stěna je ztluštělá, tužší, sliznice je zarudlá, někdy pokrytá vředy, někdy úplně chybí
- při delším trvání dochází k retrakci → obraz svraštělého žlučníku
- při obstrukci cystiku → hydrops – žluč se po vstřebání žlučových barviv odbarvuje, vypadávají kalciové soli a dodávají žlučníku mléčnou barvu
- soli se mohou ukládat i do stěny → „porcelánový žlučník“
Etiologie
- uplatňují se mikrobiální infekce, chemické dráždění a metabolické příčiny
Klinický obraz
- odpovídá obtížím vycházejícím z lithiasy
- prostá chronická cholecystitida – soubor neurčitých dyspeptických obtíží po jídle (tlak v nadbřišku, nauzea, meteorismus, říhání, pocit plnosti)
- objektivní fyzikální vyšetření obvykle nic moc neukáže – neurčitě citlivost pravého podžebří
Diagnóza
- na základě patologického rtg nálezu na žlučníku – afunkce, snížená koncentrační a evakuační schopnost
- zvýšená sedimentace a leukocytóza při empyému žlučníku
- základní vyšetření je USG
Komplikace
- hlavně akutní exacerbace, cholangitidy s postižením jaterního parenchymu, tvorba biliodigestivních píštělí, vznik jaterního nebo subfrenického abscesu, které mohou podmínit vznik pankreatitidy
Terapie
- kauzální léčbou je pouze operace → cholecystektomie
- lázně ani ATB proces na žlučníku nezastaví
Primární sklerózující cholangitida
- autoimunitní onemocnění, postiženy jsou především ženy,
- na podkladě městnání žluče při stenózách intrahepatálních žlučovodů se rozvíjí jaterní cirhóza ,
- onemocnění je predisponující faktor pro nádorová onemocnění žlučových cest (především cholangiokarcinom, Klatskinův tumor).
- Léčba
- léčí je gastroenterolog,
- chirurgická léčba není možná (definitivní léčba je transplantace jater).
Infekční cholangitida
- zdroje infekce – hematogenně přes jaterní parenchym, z nemocného žlučníku, ascendentně přes papilu
- nejčastěji provází patologické stavy ve žlučových cestách – cholelithiasu, stenózu žlučovodů…
- někdy komplikace diagnostických manipulací v cestách (ERCP)
- agens – E.coli, pseudomonas, aerobacter, enterokok, streptokok a stafylokok
- patologicky – všechny formy zánětů
Klinický obraz
- tzv. Charcotova trias:
- septická horečka s třesavkou a zimnicí (intermitentní)
- žloutenka obstrukčního typu
- tlaková bolest v pravém nadbřišku
- vždy jde o těžké septické onemocnění, je třeba ho léčit širokospektrými ATB – prevence sepse, přímo do žlučovodů se dostanou minimálně
- musíme nemocného sledovat a pokud se stav rychle nezlepší, revidovat žlučovody operačně, překážku v odtoku odstranit
Diagnóza
- dle obrazu, zvláště když je v anamnéze stenóza nebo lithiasa
- nalézáme obvykle zvětšená a bolestivá játra, příp. i slezinu
- leukocytóza, vysoká sedimentace, jaterní testy
- přetrvávající stav s občasným vzplanutím může vyústit do chronického zánětu a později v biliární cirhózu jater
Terapie
- diagnostika a odstranění příčiny stázy žluči, podávání ATB a drenáž žlučovodů
Odkazy
Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 5.5.2010]. <http://jirben.wz.cz>.