Záněty exsudativní intersticiální

Z WikiSkript

Zánět je fylogeneticky ustálená odpověď organizmu na působení škodliviny. Má obrannou a reparativní funkci. Projevuje se místně i celkově.

Složení[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Má složku:

  • alterativní
  • exudativní
  • proliferační
  • imunitní

Exudace je tvorba zánětlivého výpotku, exudátu. Rozšíření kapilár, zvýšení propustnosti pro bílkoviny (albuminy, globuliny, fibrinogen), erytrocyty a buňky zánětlivého infiltrátu (neutrofily, makrofágy, lymfocyty, plazmocyty, endotelové buňky kapilár, fibroblasty). Podle převažující složky je exsudát: serózní, fibrinózní, hnisavý, serofibrinózní, hemoragický…

Serózní intersticiální zánět[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Serózní exsudát – čirá, slámově žlutá, řídká tekutina.

Příklad: kopřivkový pupen, alergické reakce (jazyk, ret po štípnutí vosou, včelou).

Hnisavý intersticiální zánět[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Hnisavý exudát – vazká, hustá tekutina, bíložlutá, žlutozelená, modrá, červená. Níčí tkáně – kolikvační nekróza!

Absces[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Absces je dutina vyplněná hnisem, ohraničená forma.

  • akutní
  • chronický – ohraničený pyogenní (hnisotvornou) membránou

Hojení: provalí se píštělí, dutina buď zkolabuje a zajizví se, nebo nezkolabuje (např. v kosti), pyogenní membrána bude stále produkovat hnis a píštěl se stane chronickou (hrozí sekundární amyloidóza).

Původce: Stafylokok.

Flegmóna[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Flegmóna je akutní neohraničená forma zánětu, která se šíří v kůži, podkoží a dalších měkkých tkáních. Tkáň je rozbředlá a vytékají z ní kapénky hnisu. Projevuje se plošným, teplým, červeným až červenofialovým šířícím se edémem kůže a podkoží, který není tak ostře ohraničený jako u erysipelu a je mnohem bolestivější.[1] Často vzniká jako komplikace drobných ranek a odřenin u dětí. Patří také mezi pooperační komplikace hojení ran.

Průběh: tendence k hojení mizivé, spíš se šíří.

Původce: Stafylokok, Streptokok[2].

Fibrinózní intersticiální zánět[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Ložiska jsou mikroskopická, nejsou vidět.

Příklady: revmatická horečka, polyarteriitis nodosa, lupus.

Hojení: drobné jizvy.

Gangrenózní intersticiální zánět[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Hnilobná, šedozelená, páchnoucí a rozpadající se tkáň.

Příklady: apendicitida, nádory, aspirační pneumonie (vdechnutý uhnilý zub, kus nádoru).

Průběh: apendix praskne a pacient zemře na sterkorální peritonitidu, na gangrénu plic umře také.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. MUDR. ČAPKOVÁ, Štěpánka. Hnisavé kožní infekce (pyodermie). POSTGRADUÁLNÍ MEDICÍNA. 2009, roč. 10, vol. 6, s. 38-43, ISSN 1212-4184. 
  2. MUDR. ČAPKOVÁ, Štěpánka. Hnisavé kožní infekce (pyodermie). POSTGRADUÁLNÍ MEDICÍNA. 2009, roč. 10, vol. 6, s. 38-43, ISSN 1212-4184.