Záněty exsudativní povrchové

Z WikiSkript

Zánět je fylogeneticky ustálená odpověď organizmu na působení škodliviny. Má místní a celkové projevy a jeho funkce je reparativní a obranná.

Složení[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Záněty mají čtyři složky:

  • alterativní
  • exudativní
  • proliferační
  • imunitní

Exsudativní povrchový zánět má nejvíc vyjádřenou exudaci a vyskytuje se na seróze, sliznici.

Exudace = tvorba zánětlivého výpotku, exudátu. Rozšíření kapilár, zvýšení propustnosti pro bílkoviny (albuminy, globuliny, fibrinogen), erytrocyty a buňky zánětlivého infiltrátu (neutrofily, makrofágy, lymfocyty, plazmocyty, endotelové buňky kapilár, fibroblasty).

Rozdělení[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Dle převažující složky dělíme exudát na:

  • serózní
  • fibrinózní
  • hnisavý
  • serofibrinózní
  • hemoragický

Serózní povrchový zánět[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Serózní exudát – čirá, slámově žlutá, řídká tekutina.

Příklady: exém, herpes, katarální bronchopneumonie.

Hojení: úbytek exudace, případně reepitelizace.

Hnisavý povrchový zánět[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Hnisavý exudát – vazká, hustá tekutina, bíložlutá, žlutozelená, modrá (infekce pseudomonádou), červená (příměs krve). Níčí tkáně – kolikvační nekróza!

Příklady: akutní katarálně hnisavá bronchopneumonie, pustuly, panaricia (stafylokokové infekce kůže), hnisavá angína, hnisavá apendicitida, hnisavá pleuritida (empyém), hnisavá sinusitida, hnisavá peritonitida.

Hojení: úbytek exudace, případně reepitelizace.

Fibrinózní povrchový zánět[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Fibrinózní exudát – bíložlutý, vločky nebo tuhá hmota. Lepí!
  • Pablánový zánět – pablána – tuhá, ostře ohraničená, bíložlutá, různě pevně lne. Tvoří ji fibrin a nekrotická sliznice. Podle hloubky nekrózy (poměru fibrin/nekróza) dělíme zánět:
    • Krupózní – málo nekrózy, hodně fibrinu, pablána lze lehce sloupnout, spodina nekrvácí, hojí se reepitelizací. Příkladem je mononukleózová angína.
    • Difterický – stejně fibrinu jako nekrózy, pablána lne pevně. Příkladem je záškrt, bacilární dyzenterie.
    • Příškvarový – hodně nekrózy, málo fibrinu, hojí se granulační tkání a jizvou. Příkladem jsou popáleniny, poleptání.
  • Fibrinózní zánět na seróze – makro „nálety fibrinu“ – tuhé, lepkavé, bíložluté.
    • Příklad: seróza apendixu, žlučníku, ovária u apendicitidy, cholecystitidy a ooforitidy (nebo salpingitidy), seróza žaludku nad chronickým peptickým vředem, peritoneum a seróza střev po operaci, difuzní fibrinózní peritonitida.
    • Hojení: organizace granulační tkání, jizva, srůsty (mechanický ileus).

Gangrenózní povrchový zánět[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Hniloba, ischémie, šedivozelené, páchnoucí, rozpadající se tkáně.

Příklady: na serózách (sterkorální peritonitida) a sliznicích (noma, nekrotizující ulcerózní gingivitida).


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]