Zadní mozek
Zadní mozek, rhombencephalon se skládá z těchto částí: myelencephalon (prodloužená mícha) a metencephalon (tedy Varolův most a mozeček).
Obsah |
Prodloužená mícha (medulla oblongata)
Část zadního mozku a mozkového kmene navazuje na páteřní míchu, 2 cm dlouhá, prochází velkým týlním otvorem. Vpředu fissura mediana anterior, po stranách jsou pyramidy.
- Sulcus anterolateralis – vedle pyramidy, vystupuje zde XII. hlavový nerv – nervus hypoglopus (podjazykový).
- Olivy – tělesa ležící po stranách prodloužené míchy.
- Sulcus posterolateralis – výstup IX., X. a XI. hlavového nervu.
- Struktura: šedá hmota (vytváří jádra – obrovské množství, seskupení neuronů); bílá hmota (nervová vlákna).
Most Varolův (pons Varoli)
Navazuje na prodlouženou míchu. Bílá hmota představuje procházející dráhy, šedá tvoří jádra. Výstup V.–VIII. hlavového nervu. Spolu s prodlouženou míchou tvoří spodinu čtvrté mozkové komory.
- Retikulární formace:
- Útvar, který prostupuje prodlouženou míchou a Varolovým mostem až do středního mozku. Má síťovitý vzhled, skládá se z jader mnohonásobně propojených. Retikulární formace je propojena s ostatními částmi CNS.
- Funkce: aktivační a inhibiční (aktivuje a tlumí), koordinační a spojovací, centrum důležitých reflexů (sání, polykání, kašlaní, zvracení), centrum řízení životně důležitých funkcí (dýchání, srdeční činnost,TK).
Mozeček (Cerebellum)
Mozeček je uložen v zadní jámě lební, jeho průměrná hmotnost je 130–140 g. Skládá se ze dvou polokoulí (hemisfér). Hemisféry jsou spojeny tzv. červem (vermis). Na řezu rozlišujeme:
- šedou kůru mozečkovou;
- bílou hmotu, tzv. strom života (arbor vitae).
Uvnitř se nacházejí mozečková šedá jádra. Mozeček je spojen s prodlouženou míchou, Varolovým mostem a středním mozkem, přicházejí sem informace z rovnovážného, sluchového, zrakového ústrojí, ze svalů, šlach, kloubů a mozkové kůry, tvoří strop 4. komory mozkové.
- Funkce: podílí se na řízení přesných pohybů, koordinaci, orientaci v prostoru, důležitý pro stoj a chůzi.
Mozeček (cerebellum) je uložen v zadní jámě lebeční, dorzálně od prodloužené míchy a pontu (mozkový kmen).
- zaoblený dorzálně vyklenutý útvar
- oblý, podélný, úzký střední pás, oddělený sagitálními vkleslinami od postranních částí = vermis cerebelli (mozečkový červ)
- hemisphaeria cerebelli: 2 postranní, větší, symetricky postavené polokoule
- kraniální plocha plošší, styk se střechovitou duplikaturou tvrdé pleny mozkové (tentorium cerebelli)
- dorzální a kaudální plochy vyklenuté; uložené v jámách kosti týlní pod příčnými rameny eminentia cruciformis (fossae occipitales cerebellares)
- mezi hemisféry mozečku zasahuje falx cerebri (od crista occipitalis interna)
- od mozkového kmene vnikají do mozečku 3 páry stvolů, pedunculi cerebellares:
- inferiores: spojují oblongatu s mozečkem; lemují kaudální část fossa rhomboidea
- medii (pontini): brachia pontis; spojují pons s mozečkem; ohraničují fossa rhomboidea
- superiores (brachia conjunctiva): spojují tegmentum mesencephali s mozečkem; ohraničují rostrální část fossa rhomboidea
- všechny pedunculi obsahují dráhy jdoucí do mozečku a z mozečku
- mezi pedunculi cerebellares superiores rozepjato velum medullare superius (craniale): přední část stropu IV. komory; vytažen ve vrchol zvaný fastigium
- na povrchu mozečku četné příčné brázdy – oddělují od sebe jednotlivé úseky na vermis i hemisférách = fissurae cerebelli
- největší a nejhlubší fissury oddělují 3 hl. úseky: lobi cerebelli
- menší fissury dále rozdělují tyto lobi na lobuli: symetricky uložené na hemisférách; odpovídají nepárovému úseku na vermis
- nejmenší fissury oddělují rovnoběžné proužky povrchu mozečku = folia cerebelli
- povrch kryt souvisle šedou hmotou: cortex cerebelli
- uvnitř mozečku bílá hmota, corpus medullare: vybíhá ve tvaru plotének jako laminae albae do folií mozečku; na sagitálním řezu vermis tvoří stromkovitou kresbu (arbor vitae, strom života)
- v bílé hmotě uloženy párové shluky šedé hmoty: nuclei cerebelli:
- ncl. dentatus: největší z mozečkových jader; podoba pomačkaného váčku s otvorem ventromediálně proti mesencephalon; otvor váčku = hilum (hilus) nuclei dentati; odtud dráha obsažená v pedunculus cerebellaris superior
- ncl.emboliformis: protažené drobné jádro; tvar krevní sraženiny; uloženo sagitálně při hilu ncl. dentatus
- ncl.globosus: párově uložené mediálně od ncl. emboliformis; z několika drobných kulovitých útvarů šedé hmoty
- ncl.fastigii: párové; uloženo nejmediálněji; při fastigiu
- všechna mozečková jádra východiskem drah vystupujících z mozečku → jimi mozeček zapojen do systému kontroly pohybů
Morfologické členění mozečku
- dělí se transverzálními rýhami ve 3 laloky
- v každém laloku menšími rýhami odděleny lobuli (na vermis i hemisférách)
- morf. členění umožňuje topografickou orientaci na mozečku
- neodpovídá však rozdělení vývojovému a funkčnímu
- lingula: malý úsek vermis; u velum medullare superius
- culmen a declive (vrchol a svah): dříve monticulus
- folium vermis: vkleslý, sousedními úseky krytý lístek; jen 1
- tuber a pyramis vermis: 2 úseky; oble prominující kaudálně
- tonsilla: oválný útvar ze spodní plochy hemisféry
- nodulus: jediné folium; poslední vpředu kaudálně na vermis
- pedunculus flocculi: tenké párové raménko; spojuje transverzálně nodulus s flocculus
- flocculus: třásňovité, drobné, lat.uložené; na hemisféře mozečku
Funkční zapojení mozečku
- přívodné dráhy cestou pedunculi cerebellares inferiores, medii, superiores do mozečkové kůry
- z mozečkové kůry výstup vláken, končí v mozečkových jádrech
- mozečková jádra vysílají axony do šedých hmot kmene (hlavně do retikulární formace, ncl.ruber, do thalamu)
- z šedých hmot kmene dráhy do míchy → ovlivňují buňky, které vysílají své axony jako motorická vlákna do kosterních svalů
- řídí a kontroluje pohybové aktivity[1]
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- DUBOVÝ, Petr. Základy neuroanatomie a nervových drah : Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů [online]. Portál Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [online], ©2007. Poslední revize 3.6.2011, [cit. 2011-11-27]. ISSN 1801-6103. <http://portal.med.muni.cz/clanek-442-zaklady-neuroanatomie-a-nervovych-drah.html>.
Reference
- ↑ ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. 2. vydání. Praha : Grada, 2002. 516 s. ISBN 80-7169-970-5.