Nápověda
Přidat tuto stránku do vaší knihy
Zobrazit knihu (0 stránek)
Doporučit stránkyZubní plak
Kontrola množství a složení plaku je významná jak v prevenci zubního kazu, tak i v prevenci parodontálních onemocnění. Z ekologického hlediska je zubní plak biofilm – vysoce organizované společenství různých bakterií adherujících k určitému povrchu. Biofilm tvoří zejména oportunní patogeny, schopné vzájemně komunikovat prostřednictvím chemických signálů a dokonce měnit svůj fenotyp podle reakcí hostitelského organizmu tak, aby mohla jejich populace vzrůstat.
Vlastnosti zubního plaku se mění v závislosti na zastoupení mikrobiálních druhů, jejich schopnosti produkovat určité metabolity a na lokálních ekologických podmínkách, které se v různých částech ústní dutiny (i u jednotlivých zubů) mohou odlišovat (přirozeně i iatrogenně vzniklá retenční místa pro plak, hluboké parodontální choboty umožňující přežívání anaerobů apod.).
V procesu vzniku zubního kazu je významná činnost kariogenních bakterií plaku. Jedná se o bakterie ze skupiny Streptococcus mutans a Laktobacily.
Obsah |
upravit Bakterie podílející se na tvorbě zubního plaku
upravit Streptococcus mutans
Bakterie ze skupiny Streptococcus mutans (z kariezních lézí jsou nejčastěji izolovány S. mutans a S. sobrinus) mohou vytvářet kolonie pouze na pevném nedeskvamujícím povrchu, jejich kolonie se proto v ústech objevují až po prořezání prvního dočasného zubu (do té doby se mohou v ústech vyskytnout pouze jako tranzitorní flóra, výjimku tvoří děti s rozštěpem patra, kterým je zhotoven obturátor). Virulenci těchto bakterií podmiňují produkty jejich metabolizmu. Zkvašováním cukrů vytváří organické kyseliny (octovou, mravenčí, propionovou, máselnou či mléčnou), které snižují pH v dutině ústní z 6,5 až na hodnoty pod 5,5, což má za následek demineralizaci tvrdých zubních tkání. Tvorba kyselin přitom probíhá i při nedostatku fermentabilních karbohydrátů v plaku. S. mutans totiž syntetizují intracelulární polysacharidy, které umožňují kontinuální produkci kyselin v období nedostatku exogenního substrátu.
Dalším faktorem virulence kariogenních streptokoků jsou ve vodě nerozpustné extracelulární polysacharidy, které syntetizují ze sacharózy. Ty umožňují ireverzibilní adhezi těchto bakterií na hladký zubní povrch a jeho kolonizaci, zvětšují objem plaku, umožňují zvýšenou difúzi cukrů a produkci kyselin v hlubších vrstvách plaku a inhibují aktivitu slinných antimikrobiálně působících látek. V procesu syntézy extracelulárních polysacharidů hraje významnou roli enzym glukozyltransferáza (GTP). Ztráta genu pro GTP významně snižuje virulenci kariogenních streptokoků.
Během posledních dvou desetiletí se velice pokročilo ve vývoji bezpečné vakcíny vůči S. mutans. Nejčastěji jsou na aktivní imunizaci využívány povrchové fibrilární proteiny těchto streptokoků, které mikrobům umožňují adherovat na slinnou pelikulu a enzym GTP. Byly rovněž studovány mechanismy pasivní imunizace a možnosti využití monoklonálních IgG protilátek. Jedním z důvodů, proč se zatím vakcinace proti zubnímu kazu neprovádí, je ten, že aktivní imunizace indukuje tvorbu protilátek, které mohou zkříženě reagovat s lidskými tkáněmi.
Přenos bakterií ze skupiny S. mutans se realizuje v útlém dětství, nejčastěji blízkým kontaktem matky s dítětem. Jedním z důležitých preventivních opatření je proto poskytnout budoucí matce adekvátní zubní péči a snažit se u ní snižovat množství S mutans např. antimikrobiálními látkami.
upravit Laktobacily
Pokud jde o laktobacily, ty tvoří v plaku pokrývajícím iniciální kariézní léze pouze zanedbatelnou část mikroflóry, jejich počet však stoupá v kazivých kavitách. Laktobacily pravděpodobně hrají významnější úlohu v progresi kazu než v iniciálních stadiích. Počty laktobacilů vzrůstají také při časté konzumaci cukrů v potravě. V postižení parodontu hrají významnou úlohu zejména gramnegativní bakterie subgingiválního plaku, Aggregatibacter actinomycetemcomitans, Porphyromonas gingivalis, Eikenella corrodens, Prevotella intermedia a další. Faktory virulence těchto bakterií jsou produkce leukotoxinů, kolagenázy, endotoxinů, faktorů indukujících resorpci kosti atd.. Prevence poškození parodontu je nicméně zaměřena převážně nespecificky na redukci akumulace plaku.
upravit Orální streptokoky a prevence infekční endokarditis
Jedná se o oportunní patogeny – v ústní dutině kromě S. mutans nezpůsobují žádné známé onemocnění. Jsou to však systémové patogeny, v krevním řečišti jsou jedním z hlavních patogenů infekční endokarditidy, mohou způsobovat koagulopatie u neutropenických či imunokompromitovaných pacientů.
Do krevního řečiště se dostávají denně u většiny lidí, např. při čištění zubů, během jídla atd. Nejčastěji kultivované druhy z vegetací přichycených k poškozeným srdečním chlopním, jsou S. sanguinis, S. oralis a S. gordonii (viridující streptokoky). Jejich faktory virulence jsou tvorba dextranu, glukanu a dalších exopolysacharidových polymerů, které streptokokům umožňují kolonizaci srdečních chlopní a vzdorovat útokům fagocytů, protilátek a komplementu. Mohou se vázat k pojivové tkáni.
Z uvedeného vyplývá, že je obecně žádoucí snažit se o snižování akumulace zubního plaku v ústní dutině jako prevenci poškození tkání ústní dutiny i systémového poškození. Skupina viridujících streptokoků S. sanguinis však pozitivně ovlivňuje ekologii ústní dutiny z hlediska možného poškození ústních tkání, kompetitivně totiž omezuje kolonizaci S. mutans. S. sanguinis navíc produkuje peroxid vodíku, který je letální pro A. comitans.
upravit Léčba
Kontrola množství plaku je přímá – mechanickým a chemickým rozrušováním a odstraňováním plaku v rámci ústní hygieny a nepřímá – úpravou diety. Kontrolu množství a složení plaku umožňují také antimikrobiální prostředky k lokálnímu použití.
upravit Odkazy
upravit Související články
|
Článek neobsahuje vše, co by měl. Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi. |
