Úprava vody v polních podmínkách

Z WikiSkript


Následující článek pojednává o úpravě vody s využitím především ve vojenských tažení, cvičení, při katastrofách a cestování. Potíží je zvláště voda pitná, na užitkovou nejsou kladeny tak vysoké nároky. Konzumace vody z neznámých studní a stojatých jímadel může být riziková a proto je nutné vodu upravit.

Úprava mechanická[upravit | editovat zdroj]

Voda se upravuje nejjednodušeji sléváním vrchních vrstev nebo různou filtrací − čištěním blátivých zdrojů volnou filtrací přes půdu do paralelně vyhloubeného jímadla, použitím arteficiálních filtrů (improvizovaných či cíleně vyrobených), dále mikrofiltrací vody (mechanicko-chemická úprava). Filtry mouhou být doplněné stříbrem, jódem či aktivním uhlím (porozita 0,4 μm zajistí odstranění bakterií).

Úprava fyzikální[upravit | editovat zdroj]

Příklad mechanického filtru (přes písek)

V zimě lze využít mrazivých podmínek. Odsolovat se dá v mrazu pomocí opakovaného zamrazování na polovinu (necháme vodu na mraze, dokud polovina nezmrzne, vzniklý led pak necháme rozpustit a opět zmrazit, dokud nezmrzne polovina objemu atd.). Po několika cyklech získáme vodu téměř bez soli.

Naopak lze využít termické desinfekce vody. Voda se termicky upravuje varem, celková doba úpravy se liší podle nadmořské výšky (ve výše položených místech je nižší bod varu a proto se pro dostatečnou úpravu vody musí prodloužit čas). Při úpravě vody při varu stačí jedna minuta ve výšce do 1000 m n. m., tři minuty do 2000 m n. m., deset minut do 3000 m n. m. (nižší bod varu). Rovněž pokud jsou přítomné enteroviry nebo bakteriální spory, je nutno prodloužit délku varu. V následujících bodech je orientačně uvedeno, jak dlouhý by měl být var pro zničení různých patogenů:

  • vegetativní formy většiny bakterií se ničí při 65 °C – 3 minuty, 100 °C – 3 vteřiny
  • enteroviry: 70 °C – 1 minuta,
  • bakteriální spory: 121–136 °C – 20 minut,
  • prvoci (Giardia, Cryptosporidium): 70 °C – 10 minut.

Úprava chemická[upravit | editovat zdroj]

Chemická úprava většinou probíhá desinfekcí vody. Před desinfekcí lze odstranit zákal pomocí vyvločkování hlinitým kamencem (síran hlinito-draselný). Desinfekce využívá iontů chloru, jódu, bromu, stříbra, peroxidu vodíku, ozónu, kyseliny peroctové, chlordioxidu, kyseliny isokyanurové, následuje dechlorace sirnatanem sodným či kyselinou askorbovou. Většinou se používají tabletové formy účinných látek, které působí 30 až 60 minut. Mezi chlorové preparáty patří například Savo, mezi jódové preparáty Portable Aqua, Polar, Pure, existují i další přípravky, jako je např. Micropur, SanosilD a Carola Bio. Je nutné zabránit sekundární kontaminaci vody. Dechlorovaná voda by neměla být skladována déle než dva dny.

Úprava jiná[upravit | editovat zdroj]

Existují i přenosné, bakteriové vodní filtry na bázi elektrolýzy slané vody. Jejich výhodou je, že nepůsobí změny sensorických vlastností, hubí běžné patogeny včetně E. Coli, Giardie a Cryptosporidia. Využívají se pro větší skupiny během vojenských tažení či cvičení, turistiky, krisových situací či katastrof. Na jedno nabití upraví až 200 litrů vody.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]