Absorpce, Lambertův zákon

Z WikiSkript


Absorpce[upravit | editovat zdroj]

Absorpce ionizujícího záření je ztráta časti energie záření při průchodu absorbující látkou. Způsob ztráty energie závisí na druhu ionizujícího záření a na fyzikálních vlastnostech absorbující látky. Mezi ionizující záření, které může být absorbováno patří záření α, záření β a záření γ. Pro částice α platí, že mají vysokou specifickou lineární ionizaci (úbytek energie nabité částice způsobený ionizací na jednotkové dráze). Protože ionizační ztráty jsou velké, dosah částic α je velmi malý. Záření β má ve srovnání se zářením α menší hmotnost i náboj, proto je jeho specifická lineární ionizace mnohem menší. Intenzita I svazku monoenergetických elektronů při jejich průchodu absorbující látkou klesá podle vztahu:

,

kde μ je lineární součinitel zeslabení, d je tloušťka absorbující vrstvy, na kterou dopadá Intenzita svazku I0 Při pohlcení energie γ záření může dojít k její přeměně na kinetickou energii neuspořádaného pohybu částic absorbující látky, tedy na teplo. Pohlcená energie se však může přeměnit zpět ve světelnou energii, což se označuje jako luminiscence.

Lambertův zákon, paprsek zeleného laseru v roztoku rhodaminu 6B, při průchodu roztokem se síla paprsku zmenšuje

Lambertův zákon[upravit | editovat zdroj]

Matematickým vyjádřením absorbce γ záření je Lambertův zákon.

,

kde I je intenzita světla po průchodu prostředím o tloušťce δ, přičemž I0 představuje intenzitu prošlého světla pro δ=0, tj. při nulové tloušťce vrstvy. Konstanta β je absorpční koeficient.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • NAVRÁTIL, Leoš a Jozef ROSINA, et al. Medicínská biofyzika. 1 (dotisk 2013) vydání. Grada Publishing, 2005. 524 s. ISBN 978-80-247-1152-2.