Actinobacillus

Z WikiSkript
Actinobacillus spp.
Pasteurlleaceae
Actinobacillus
Actinobacillus suis
Actinobacillus suis
Morfologie G- tyčky
Vztah ke kyslíku fakultativně anaerobní nepohyblivé a nesporulující
Kultivace KA, čokoládový agar
Faktory virulence pouzdro
Přenos kousnutím
Výskyt komensální i parazitická flóra mukózních povrchů tkání u lidí i zvířat
Onemocnění infekce dýchacích cest, infekce ran po kousnutí zvířetem
Terapie betelaktamová ATB (kromě penicilinu), aminoglykosidy, fluorochinolony
MeSH ID D000188


Actinobacillus spp. jsou bakterie patřící do čeledi Pasteurellaceae (tato zahrnuje dále např. rody Haemophilus a Pasteurella).

Morfologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jedná se o gramnegativní, fakultativně anaerobní nepohyblivé a nesporulující tyčinky pleomorfního tvaru, někdy označované jako tzv. paličkovité, jež jsou často chráněny pouzdrem. Mohou se vyskytovat jako tyčinky až koky, v médiích s vyšším obsahem glukosy či maltosy tvoří vlákna.

Kultivace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Actinobacillus je kultivačně náročná bakterie, očkujeme ji na čokoládový či krevní agar v atmosféře s 5 % CO2. Na pevných médiích vytváří hvězdicovité kolonie, které vrůstají do agaru, v bujónech pozorujeme růst v drobných granulech.

Výskyt[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Actinobacillus spp. nalézáme jako komensální i parazitickou flóru mukózních povrchů tkání u lidí i zvířat.
Klinicky významné jsou Actinobacillus ureae a Actinobacillus hominis, které nalézáme pouze u člověka, mohou být etiologickým původcem zánětů dýchacích cest. Další druhy jako Actinobacillus equuli, Actinobacillus lingieresii či Actinobacillus suis jsou zvířecí patogeny, které mohou být na člověka přeneseny pokousáním, pak vyvolávají hnisavé infekce těchto ran.

Dříve byl do tohoto rodu řazen i Actinobacillus actinomycetemcomitans, dnes je však řazen mezi hemofily (Haemophilus actinomycetemcomitans).

Nedávné studie ukázaly fylogenetickou podobnost s Haemophilus aphrophilus, Haemophilus paraprhophilus a Haemophilus segnis, v důsledku těchto skutečností bylo navrženo zařazení těchto bakterií společně s Actinobacillus actinomycetemcomitans do nového rodu Aggregatibacter. [1]

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

K léčbě je možné použít většinu betalaktamových antibiotik kromě penicilinu, dále aminoglykosidy či fluorochinolony.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. NØRSKOV-LAURITSEN, Niels a Mogens KILIAN. Reclassification of Actinobacillus actinomycetemcomitans, Haemophilus aphrophilus, Haemophilus paraphrophilus and Haemophilus segnis as Aggregatibacter actinomycetemcomitans gen. nov., comb. nov., Aggregatibacter aphrophilus comb. nov. and Aggregatibacter segnis comb. nov., and emended description of Aggregatibacter aphrophilus to include V factor-dependent and V factor-independent isolates. Int J Syst Evol Microbiol [online]2006, vol. 56, no. Pt 9, s. 2135-46, dostupné také z <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16957111>. ISSN 1466-5026. 

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BEDNÁŘ, Marek. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. 1996. 
  • VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. 495 s. ISBN 80-902896-6-5.