Actinomyces

Z WikiSkript
Actinomyces spp
Actinomycetaceae
Actinomyces
Aktinomycéty
Aktinomycéty
Morfologie G+ bakterie
Vztah ke kyslíku anaerobní nebo mikroaerofilní
Kultivace na speciálních půdách za anaerobních podmínek
Onemocnění aktinomykóza
Diagnostika mikrobiologický průkaz z kultury a preparátu
Terapie chirurgický zákrok a dlouhodobé parenterální podávání penicilinu


Aktinomycéty jsou grampozitivní, pleomorfní organismy.

Morfologie a fyziologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vytvářejí dlouhá větvená vlákna ve tvaru V a Y. Tyto vlákna se mohou rozpadat na tyčky až koky. Vzhledem aktinomycéty připomínají plísně, ale jsou to bakterie (příbuzné mykobakteriím, korynebakteriím, nokardiím a rothii).

Zástupci[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • A. israeli
  • A. naeslundii
  • A. viscousus
  • A. meyeri
  • A. gerencseriae

Kultivace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mikroaerofilní aktinomycéty jsou náročné na kultivaci. Rostou pomalu a jen na speciálních půdách za anaerobních podmínek. Vyžadují přítomnost CO2 a růst podporuje přídavek cukru.

Patogenita[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Onemocnění a terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Aktinomycéty jsou původcem aktinomykózy. Terapie chirurgickým zákrokem v kombinaci s parenterálním podáváním penicilinu, zpočátku ve velkých dávkách.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Spolehlivé určení diagnózy je možné jedině mikrobiologickým průkazem z preparátu a kultury. Kvůli náročnosti se provádí jen ve specializovaných laboratořích ze zaslaného hnisu.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BEDNÁŘ, M, V FRAŇKOVÁ a J SCHINDLER, et al. Lékařská mikrobiologie – bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 80-238-0297-6.